V poslední době se řeší stále více problém s ohříváním metropole. Jak v tomto směru pomáhají pražské stromy?
Plochy zeleně a vzrostlých stromů dokáží město alespoň částečně ochladit a vytvořit příjemné mikroklima. Každý kus vegetace hraje v tomto ohledu velikou roli. Praha má již více než rok schválenou strategii adaptace na změnu klimatu. Zatím se ale její cíle uplatňují pouze pozvolna a pomalu.
Obecně se ale množství zelených ploch v metropoli naopak snižuje, ne?
Ano. Narůstající zahušťování veřejného prostoru stavbami, které jsou předimenzované, bude pro město brzy velikým problémem, protože zmizí místa pro novou zeleň. V současné době by se nemělo připustit snižování rozlohy zelených ploch a mělo by naopak docházet k jejich rozšiřování o kvalitní zeleň.
Na stromech v ulicích metropole je nezřídka k vidění uschlé listí, a to i přesto, že vedení města investuje do jejich údržby nemalé peníze. Myslíte, že se některé z nich nedožijí zimy?
Letošní extrémní sucha stromy velice oslabují. A v kombinaci s dalšími negativními vlivy, jako je například kvalita půd, zasolení či znečištění vzduchu je právě nedostatek vláhy pro strom mnohdy osudný. Na řadě míst metropole začíná být situace kritická. Stromům usychá listí, a pokud se vývoj počasí rychle nezmění, tak řada z nich bohužel odumře. Působení tak silného stresoru, jakým je sucho, dojde k oslabení jejich přirozených funkcí a snáze je tak může postihnout nějaká choroba. Důležité je si uvědomit, že vliv sucha se u dospělého stromu neobjeví hned. Až během dalších měsíců se ukáže, jak ničivé účinky mělo sucho.
Jsou některé stromy náchylnější než jiné?
Nejzranitelnější jsou v boji s výkyvy počasí nejmladší jedinci. Takže pokud pokulhává následná povýsadbová péče, jejíž součástí je i vydatná zálivka, tak se nemůžeme divit, že jsme nyní svědky leckde zcela suchých stromů. Přitom náklady na opětovné pořízení stromu, výsadbu a následnou péči jsou vysoké. Letošní suché počasí však ukazuje, že i dospělé stromy, které nemají příhodné podmínky pro růst, mohou být jeho oběti. Rozpálené asfalty sálající do jejich korun, tak celou situaci ve městě oproti volné krajině ještě zhoršují.
Jaké jsou nejčastější stresové faktory, kterým musejí stromy ve městě čelit?
K hlavním patří právě nedostupnost vody, dále nedostatek půdního vzduchu, skladba půd, kontaminace půdy, klimatické poměry a znečištění vzduchu. K tomu se pak přidává ještě člověk, který neodbornou péčí nebo nešetrným sečením strom poškodí. Stále jsme si neuvědomili, že výsadbou péče o strom nekončí. Opakovaně se setkávám s tím, že neodborně proškolený personál, který provádí sečení trávy, mnohdy zbytečně poškodí báze mladých stromků, které tím pádem rázem ztrácí perspektivu a již z nich nikdy nebudou statné dřeviny krášlící město. Pokud stromu zajistíme příhodné podmínky pro růst, pak můžeme i ve městech běžně používat naše domácí dřeviny.
V Praze se ale přece používají různé formy zavlažování jako trubky vedoucí ke kořenu stromu či zavlažovací vaky. V čem je tedy chyba?
Závlahové sondy, které bývají někdy k vysazeným stromům instalovány, v naprosté většině případů fungují nesprávně. Mnohdy u nich chybí krytka, a proudící vzduch trubkou způsobuje vysychání kořenového balu. Zodpovědní správci zeleně proto od tohoto systému ustupují. Pro zálivku dobře poslouží dostatečně veliká závlahová mísa. Ta, by u nových výsadeb rozhodně neměla chybět. Zavlažovací vaky se k nám dostávají v poslední letech ze západní Evropy. Jsou možností, jak zajistit, aby se voda postupně dostala skutečně ke kořenům stromu, nikoliv aby odtekla pryč. Jejich využití bychom měli chápat pouze jako dočasné. Jejich nárazové použití při dlouhotrvajícím suchu může život některých stromů skutečně zachránit. Nákladné je ale jak jejich pořízení, tak i manipulace s nimi.
Může přežít strom v betonovém květináči, tak jak to vídáme na zastávkách tramvají a autobusů?
Sázet stromy do betonových květináčů je jako chovat akvarijní rybky ve sklenici od přesnídávky, a přitom se tvářit, že je vše v pořádku. I přes snahu o zálivku jsou stromy v betonových květináčích na Smíchově již nyní koncem srpna úplně suché. V rozpáleném betonovém květináči nemá strom šanci dlouhodobě přežít. V prostředí měst je mnohdy velice pozměněná půda. Její kvalitní složky zcela chybí. Proto by mělo docházet při výsadbě nových stromů ve městě k výměně velkého množství zeminy za kvalitní. Jedině tím lze docílit, že dřeviny nebudou živořit a i dnes vysazené stromy se dorostou úctyhodných rozměrů.
