Letní prázdniny bývají v novinářských kruzích nazývané okurkovou sezonou. Jedná se o termín, který označuje období nepříliš bohaté na mediálně přitažlivé či zajímavé události.
Když jsem ještě pracoval v médiích, předpřipravovali jsme si na letní prázdniny do zásoby obecné či nadčasové texty, kterými se následně vyplňoval mediální servis v ustrnulém letním období.
Dnešní novináři to mají mnohem jednodušší. V posledních letech totiž dávají politici novinářům řadu témat ke zpracování i během léta, ať už úmyslně či nechtěně. Parlamentním prázdninám navzdory.
A zdá se, že nejinak tomu bude i během letošních letních měsíců, jak nám ukazuje vývoj v prvních třech červencových týdnech. Jen tak namátkou, co nás patrně čeká: bude se řešit nedořešené obsazení postu ministra zahraničních věcí či původnost bakalářských a diplomových prací těch členů vlády, kteří jsou i po necelém měsíci od jmenování pořád ještě ve svých funkcích.
A přibližují se nám rovněž další volby (do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu), i příprava na ně zasáhne do části letních prázdnin. Ono je ale vlastně dobře, že jsou novináři i veřejnost udržováni na pozoru i během léta. Zdánlivě klidného prázdninového politického provozu by totiž mohli někteří představitelé využít k učinění tichých kroků a změn.
Jako když těsně před prázdninami předseda Poslanecké sněmovny v tichosti povýšil šéfa KSČM do pozice prvního místopředsedy. Mediálně se na to přišlo až o dva týdny později a dle svých slov o tom nevěděli ani ostatní řadoví místopředsedové dolní komory. Občanská a mediální kontrola politiků nesmí polevovat ani během okurkové sezony.
UNIVERZITA PRAHA
