Stále častěji se mluví o nástupu autonomních technologií, které zatím brzdí i legislativa. Jak jste na tuto revoluci připraveni?
Jsme svědky hned tří technologických a sociálních revolucí – elektrifikace, autonomní vozidla a digitální mobilita. Tyto tři vzájemně propojené revoluce přinášejí radikální změnu automobilů a způsob, jakým je používáme, přičemž vozidlo v klasickém pojetí postupně ustupuje do pozice chytrého auta, podobně jako byl telefon nahrazen chytrým telefonem. V roce 2009 vedení skupiny definovalo jasnou strategii. Soustředíme se na produkty umožňující snížení emisí a na produkty pro autonomní auta. Díky této strategii jsme dnes v epicentru všech těchto tří revolucí v automobilovém průmyslu. Věříme, že autonomní a propojená auta jsou cestou, kterou se bude mobilita ubírat, aby auta byla bezpečnější a zároveň zajišťovala řidičům pohodlí. Začíná to u systémů, které sledují, zda auto jede v jízdním pruhu, pokračuje přes systémy, jež za řidiče zaparkují, či adaptivní tempomaty, které udržují určenou rychlost, ale zároveň v případě potřeby přibrzdí. Nakonec si řidič bude moci vybrat, jestli chce řídit sám, nebo zda třeba popojíždění v koloně svěří „umělé inteligenci“ . Jednoduše řečeno: ano, jsme z technologického hlediska na tuto revoluci připravení.
Na bývalém letišti v Milovicích máte testovací polygon. Co zde zkoušíte?Polygon nám umožňuje jak testy v nižších rychlostech, například testy autonomního parkování, tak testy v rychlostech nad sto kilometrů v hodině, během kterých simulujeme různé situace v dálničním provozu, například varování před předjíždějícím vozidlem v mrtvém úhlu nebo testujeme chování adaptivního tempomatu. Momentálně se hodně věnujeme i testům takzvaného Autonomous Emergency Braking, tedy autonomního nouzového brzdění, kdy vozidlo najíždí na překážku, kterou může být atrapa auta či chodce, a samo zabrzdí na základě rozpoznání této překážky.
Co řadíte k vašim největším úspěchům?
Pražští inženýři jsou aktuálně zapojení do více než padesáti různých globálních projektů a naše systémy jezdí v milionech aut po celém světě. Nedávno představenými novinkami jsou například plně autonomní parkování přes mobilní telefon, které dodáváme pro různé modely Mercedesu, nebo první sériově vyráběný laserový senzor pro autonomní řízení Valeo ScaLa. Sestavili jsme také několik prototypů kamerových systémů na monitorování řidiče, tedy rozpoznání konkrétního řidiče, jeho únavy nebo ovládání infotainmentu přes gesta, a na nahrazení zpětných zrcátek.
Které firmy patří k vaším největším klientům?
Spolupracujeme se všemi automobilkami i výrobci nákladních aut. Obecně se dá říct, že máme velmi vyvážené portfolio zákazníků: třetina zakázek je pro asijské automobilky, třetina pro německé a třetina pro ostatní evropské a americké firmy.
Zmínil jste laserový skener. Jaká je jeho budoucnost?
Laserová technologie umožňuje velký dosah až sto padesát metrů a velmi jemné rozlišení. Je schopná detekovat překážky řádově v rozměrech několika centimetrů. Má však také určité limity a pro některé funkce autonomního řízení je vhodnější používat senzory na bázi ultrazvuku, radaru nebo kamery. Pracujeme na vývoji všech těchto technologií a také na jejich fúzi. To znamená, že auto se nespoléhá pouze na jeden typ senzoru.
Vyvíjíte také kamery, které mohou nahradit zpětná zrcátka. Jak daleko je k tomu, abychom je potkávali v provozu?
Evropské normy to již umožňují, takže z hlediska legislativy žádné překážky nejsou. Věřím, že nástup této technologie bude rychlý, protože umožňuje výrazné snížení emisí CO2 a spotřeby paliva díky zmenšenému aerodynamickému odporu auta. Navíc dokážeme vyfiltrovat hned několik nežádoucích jevů klasických zpětných zrcátek, například oslnění reflektory dalších aut, nebo umíme zmenšit mrtvý úhel.
Na jaké testovací auto ve vaší zkušební flotile jste nejvíce hrdí? Máte nějaký technologický unikát?
Každé auto je unikát, protože každé slouží k jiným typům testů, nelze je řadit do jakéhosi žebříčku. Jsme velmi hrdí na to, že v rámci celé skupiny Valeo to je právě pražské vývojové centrum, které má největší flotilu testovacích aut a máme zde i největší počet odborníků na testování a validaci v rámci firmy.
Valeo v Česku působí ještě v Rakovníku, Humpolci, Žebráku a Podbořanech. Tento rok chystáte expanzi. Co můžeme čekat?
V České republice působíme od roku 1995 a neustále zde investujeme do rozšíření výrobních a vývojových kapacit. Loni jsme například otevřeli nové výrobní linky v Žebráku, na kterých vyrábíme komponenty pro recirkulaci výfukových plynů a druhou výrobní halu v Humpolci se záměrem připravit se na významné zvýšení zakázek na naše kompresory klimatizace. Nedávno jsme spustili i nové linky na výrobu ultrazvukových senzorů pro autonomní parkování v Rakovníku a slavnostně otevřeli již druhou budovu v areálu vývojového centra v Praze-Hostivaři. Chystáme další významnou expanzi, ale o detailech zatím nemohu mluvit.
Při vlastní návštěvě u vašich techniků v Praze jsem si ověřil, že jde o velmi odbornou práci. Kde berete zaměstnance a bývá je problém sehnat v Česku?
Samozřejmě vnímáme situaci na trhu práce, kdy zejména v technických oborech je de facto nulová nezaměstnanost. Přesto se nám daří rozšiřovat nás tým inženýrů: v roce 2014 jsme měli kolem 50 zaměstnanců, dnes jich u nás pracuje 700. Kreativní lidé chtějí být u toho, když se něco významného odehrává a vědí, že u nás budou součástí vzestupu technologie pro samořidící auta. Vnímají také, že ten vývojový proces zde zažijí od A do Z, od prvotního konceptu přes finální testování a to je pro techniky velice lákavé. Zároveň aktivně spolupracujeme s technickými univerzitami ve formě stipendií, diplomových prací, dlouhodobých stáží a na společných výzkumných projektech, takže talentované inženýry aktivně oslovujeme. Valeo je dlouhodobě vnímán na trhu práce jako dobrý zaměstnavatel, nejen díky nadstandardním benefitům jako šest týdnů dovolené nebo možnost pracovat z domova, ale i proto, že hodně investujeme do dalšího technického vzdělání zaměstnanců, takže určitě těžíme i z tohoto dobrého renomé.
