Airbnb není jen pro cizince. „Regulace Pražanům nepomohou,“ tvrdí asociace

Tradičně krátkodobé ubytování typu Airbnb využívají v  tuzemsku nejvíce Němci, Američané a Britové. Zejména v centru Prahy si však na stále nové a především hlučné sousedy stěžují místní. Výjimkou podle nich často nebývá ani nepříjemný zápach a nepořádek na chodbách. Podle České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí (ČAPUS), jež včera prezentovala čerstvá data z magistrátní webové platformy golemio.cz, však sektor bez větších problémů přežil odliv turistů způsobený pandemií. V létě se tak situace v metropoli zvolna vrací do normálu.

„Aktuální snahy města o tvrdou regulaci mohou ale tento sektor podnikání zcela zničit a připravit tak Prahu o významné příjmy. Statistiky členských firem ČAPUS za červenec a srpen 2020 ukázaly, že počet Čechů, kteří využívají krátkodobé pronájmy na cestách, vzrostl oproti roku 2019 o 214 procent. Obsazenost a s ní související cena za ubytování se však, spíše než obvyklému sezonnímu stavu, blíží vedlejší zimní sezoně. Odhadem budeme na 40 procentech výkonnosti z minulých let,“ říká pro deník Metro předseda asociace ČAPUS Matěj Koutný s tím, že lze pozorovat opět zájem turistů ze zahraničí. „Zatím jde ale zejména o sousední země v dojezdové vzdálenosti.“

Hotel není alternativa?
Ubytování typu Airbnb podle Koutného nejčastěji využívají rodiny s dětmi a páry. Průměrný věk hosta je 27 let. Je to tedy generačně jiná zákaznická skupina než hotelová. „Zatímco například ve Španělsku a Barceloně se nyní v důsledku koronaviru snaží přilákat turisty rozvolněním podmínek pro fungování platforem krátkodobého ubytování, Praha se vydává opačným směrem. Regulace města nejenže z ekonomického hlediska přichází v nejhorší možnou dobu, je ale problematická i morálně. Omezuje svobodné podnikání a podněcuje vytváření šedé zóny,“ připomněl ekonom Lukáš Kovanda s tím, že se tak již stalo i v mnoha jiných světových městech.

Regulovat chce magistrát i stát
Tvrdé regulace, o které usiluje vedení města, skutečně mohou tento Pražany neoblíbený, ale vyhledávaný sektor zcela ochromit. Magistrát navrhuje změnu živnostenského zákona, podle něhož by obce mohly určit období, kdy by bylo ubytování tohoto typu zakázáno. V praxi by pak Praha mohla omezit počet současně ubytovaných či určovat maximální počet dní v roce, kdy by bylo možné byty pro tyto účely využívat.

„Město usiluje o to, aby mělo dostatečné nástroje k tomu, aby v nutných případech mohlo určitou regulaci uplatnit, jak je to obvyklé ve světových metropolích. Je třeba si i uvědomit, že hlavním problémem je vysoký počet bytů, které jsou využívány ke krátkodobému ubytování turistů v rámci jednoho domu a jedné čtvrti. Město musí reagovat na stížnosti ostatních majitelů bytů, kteří mají právo svůj majetek užívat k dlouhodobému bydlení. Vysoká frekvence turistů s sebou nese bezpečnostní a zdravotní rizika a ruší klid v domech. Častokrát i ekonomicky ostatní majitelé bytů na byty využívané ke krátkodobému ubytování turistů doplácejí, protože rozúčtovávání služeb neodpovídá skutečnému obsazení bytů,“ uvádí pro deník Metro radní a předsedkyně komise pro poskytování krátkodobých ubytovacích služeb Hana Kordová Marvanová. Omezení plánuje i stát. S provozovateli digitálních provozovacích platforem již počítá novela zákona. Podle ní budou muset na vyžádání sdělit do 30 dnů živnostenskému úřadu poskytovatele ubytování, počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu, celkovou cenu za tyto služby, ale i adresu bytu. Živnostenské úřady budou moci údaje předávat třeba hygienickým stanicím a cizinecké policii. Za porušení hrozí až milionová pokuta.

„Naše asociace je připravena spolupracovat s městem a státem při nastavení pravidel pro krátkodobé pronájmy a vymáhání jejich dodržování. Máme k dispozici nástroje, které eliminují potenciální negativní dopady turismu na obyvatele města a jejich dodržování dlouhodobě prosazujeme. Další regulace nebo dokonce zakázání této formy podnikání by ale nepřineslo žádný pozitivní efekt,“ míní Koutný.

S jeho vyjádřením ale nesouhlasí radní Marvanová. „Nevím, proč ČAPUS, jež deklaruje, že chce s městem spolupracovat na nastavení jasných pravidel a že má potřebná data i znalosti o chování majitelů bytů a turistů, již dávno nezačala spolupracovat s dotčenými občany. Ti se obracejí se svými stížnostmi na město, aby pomohlo řešit problémy soužití v domech. To by totiž jistě velmi pomohlo,“ uzavírá Marvanová.

Krátkodobé pronájmy Počet bytů, které jsou v nabídce krátkodobého pronájmu, není podle České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí (ČAPUS) ani cenotvorný, ani neomezuje nabídku bydlení v Praze. Jejich počet se navíc v důsledku koronakrize ještě zmenšil. Řada bytů přešla na dlouhodobé pronájmy. V Praze bylo před koronakrizí jen kolem šest tisíc bytů v nabídce krátkodobého pronájmu, jejich počet přitom klesl. Řada z nich se přesunula do krátkodobých a dlouhodobých pronájmů. Podle studie Airbnb utratili turisté ubytovaní přes tuto platformu za rok 2017 v ČR přes 8 miliard korun, z toho 34 procent v místních restauracích a kavárnách. 50 milionů korun ročně přinese tento sektor jen na poplatcích městu. Regulace krátkodobých pronájmů již existuje a je podle ČAPUS dostatečná. Stačí pouze, aby město pravidla efektivně vymáhalo. V tuzemsku se přes platformu Airbnb podle údajů služby a Českého statistického úřadu předloni ubytovalo 1,16 milionu zahraničních turistů. Při domácích cestách ji využilo 115 tisíc Čechů. Nejvíce lidí využilo krátkodobé ubytování v Praze, v níž se podle odhadů k těmto účelům využívá kolem 11 a půl tisíce bytů.