metro.cz

Počasí v Praze

11 °C / 13 °C

Neděle, 24. září 2017. Svátek má Jaromír.
V ZOO Dvůr Králové se poprvé podařilo odchovat mládě kočkodana Campbellova....
Dalších 37 fotografií v galerii
V ZOO Dvůr Králové se poprvé podařilo odchovat mládě kočkodana Campbellova. První zástupci tohoto druhu, dvě samice, tam přišli v roce 2012 a během pěti let se u nich vystřídali dva samci. | foto: Andrea Jiroušová/ZOO Dvůr KrálovéMetro.cz

ANKETA: Sambar, onager nebo majna? Hlasujte o nejhezčí červencové mládě

7. srpna 2017  7:03 Lucie Mottlová Metro.cz
Opět po měsíci jsme pro vás posbírali fotky zajímavých či roztomilých mláďat, která se narodila nebo vylíhla napříč celou republikou během července.

Dikobraz srstnatonosých, Zoo Ústí nad Labem
Rodinka dikobrazů srstnatonosých, velkých hlodavců, se rozrostla. Typičtí jsou svým pokryvem těla – černobílými ostny. „Malí dikobrazi se rodí již „hotoví“, po narození běhají za matkou, jsou vidoucí, tělo mají osrstěné s drobnými ostny, je to vlastně taková miniatura dospělých jedinců. V naší zoo je návštěvníci mohou vidět v malém pavilonu vedle žiraf a nosorožců, kde čekají na rekonstrukci svého venkovního výběhu,“ sděluje Věra Vrabcová mluvčí zoo.



Fotogalerie

Dvojzoborožec nosorožčí, Zoo Praha
Dajakové z Kalimantanu věří, že je dvojzoborožec nosorožčí posvátný pták, spojený s bojem a světem zemřelých. Jeho křik před započetím válečné výpravy byl chápán jako věštecké znamení. Sousední Punanové pokládají zoborožce přílbového za strážce přechodu mezi světem živých a mrtvých.

Hadilov písař, Zoo Praha
Hadilov je prakticky nezaměnitelný. Má dlouhé nohy, štíhlé tělo, převážně šedobílé zbarvení a na hlavě prodloužená pera, která při načepýření vypadají jako brky za uchem středověkého písaře. Mladé ptáky lze od dospělých snadno poznat podle žlutě zbarvené kůže hlavy, zatímco dospělí jedinci ji mají červenou.

Jelen bělohubý, Zoo Ústí nad Labem
„Tento druh je velice vzácný, v Evropě jej chová pouze 10 institucí a naše zoo počtem 13 kusů patří k největším chovatelům. V červnu se u nás narodila dvě mláďata, která v současné době mohou návštěvníci již většinou spatřit u krmelce, kde se stádečko zdržuje. Po porodu totiž zpočátku matka mládě (stejně jako u našich jelenů) odkládá v ústraní a až po několika dnech až týdnech je přivede ke stádu,“ popisuje vedoucí zoologického úseku Petra Padalíková.

Kakadu palmový, Zoo Praha
Kakadu palmový je papoušek, kterého můžeme řadit mezi skvosty ptačí říše. Vyniká nejen svým zbarvením, ale také jedinečným chováním. Mezi chovateli exotických ptáků je o tento druh enormní zájem, proto se dostává do hledáčku pašeráků. Právě z jedné zabavené „zásilky“ pocházejí kakadu palmoví, kteří položili základ chovu v pražské zoo.

V červnu vyhrál anketu tygr ussurisjký ze Zoo Hodonín.

V červnu vyhrál anketu tygr ussurisjký ze Zoo Hodonín.

Kočkodan Campbellův, Zoo Dvůr Králové
V ZOO Dvůr Králové se poprvé podařilo odchovat mládě kočkodana Campbellova. Nový přírůstek, který se narodil na konci května, dostal svahilské jméno Miujiza neboli Zázrak.Matkou mláděte se stala devatenáctiletá Velká, otcem pak samec z jihlavské zoo, který ve Dvoře Králové nahradil před rokem a půl samce Pepina.V současné době chovají kočkodany Campbellovy pouze tři zoologické zahrady v Evropě, kromě té dvorské také Zoo Jihlava a Twycross Zoo v Anglii.

Kočkodani Campbellovi obývají tropické lesy západní Afriky, kde žijí v menších tlupách o osmi až patnácti jedincích vždy s jedním vůdčím samcem. Podle odborníků má tento druh primátů jeden z nejpropracovanějších systémů dorozumívání. Při vyjadřování používají ustálené hláskové signály, které mají přesný význam a liší se pouze na základě geografického umístění.

Majna Rothschildova, Ústí nad Labem
Majna Rothschildova patří mezi nejvzácnější ptáky světa. Tento druh je endemitem ostrova Bali, byl poprvé objeven a popsán v roce 1910. Početní stavy v přírodě se v současné době odhadují na několik desítek jedinců. „Majna Rothschildova patří dlouhodobě mezi ikonická zvířata v oblasti ochrany přírody. Početní stavy nebyly nikdy vysoké, na začátku minulého století byly odhadovány na 300-900 jedinců, ale zejména kvůli odchytu pro klecový chov došlo k drastickému poklesu a v roce 1990 zbylo v přírodě posledních 15 ptáků,“ informuje mluvčí zoo Věra Vrabcová.

„Jedná se o vůbec první odchov v naší zoologické zahradě a vzhledem ke kritickému stavu ptáků ve volné přírodě jsme na něj náležitě pyšni,“ dodává Lukáš Ševcovic.

Mandril rýholící, Zoo Ostrava
Mládě se narodilo 27. června a chovatelé už vědí, že je to samička. Její matkou je zkušená samice, která už dříve úspěšně odchovala dvě mláďata – samečky. I o svého třetího potomka se pečlivě stará. Mládě zatím saje mateřské mléko, takže tráví většinu času v bezprostřední blízkosti matky. Už se ale také odvažuje na chvilku od matky vzdálit a postupně objevovat okolí. Při pohybu po výběhu je matka nosí na břiše – malá samička se přitom pevně drží její srsti.

Onager, Zoo Ostrava
Mládě se narodilo 24. července a je to samička. Mládě se krátce po porodu samo postavilo na nohy a začalo sát mateřské mléko. Matka samičky už jedno mládě úspěšně odchovala a i o své druhé mládě příkladně pečuje. Je to už sedmé mládě onagera, které se v ostravské zoo od roku 2014 narodilo, pět z nich se podařilo úspěšně odchovat. Stádo těchto vzácných divokých oslů aktuálně čítající osm členů obývá výběh Persie, který je součástí ostravského safari. .

Onager (Equus hemionus onager) je nejohroženější z pěti žijících poddruhů asijského osla. Obývá nížiny, pouště a polopouště. Původně žil na náhorních plošinách Íránu až po Afghánistán a Pákistán, do dneška přežil výhradně v Íránu. Mimo rezervace je lidmi pronásledován a loven (pytláctví, konkurence pro dobytek). Jeho jméno pochází z řečtiny a znamená „divoký osel“. Onager je rovněž římský obléhací stroj, jehož „kopnutí“ při vržení kamene je podobné kopnutí osla.

Pes pralesní, Zoo Praha
Přes své jméno neobývá deštné lesy, ale spíše křovinatou savanu. Vyhledává mokřady a dokáže vytrvale plavat. V důsledku přeměny svého původního prostředí v zemědělskou krajinu je však na mnoha místech ohrožen. Pražská zoo se může pochlubit úspěšnými odchovy těchto zvláštních šelem, které mají v zoologických zahradách pověst obtížně chovatelných zvířat. Dospělí jsou totiž citliví na jakékoliv vyrušování a navíc se často stává, že mláďata samec zabije. Psi pralesní jsou společenští, žijí ve skupinách až 10 zvířat. V podrostu se dorozumívají pronikavým štěkáním. Den tráví ve vyhrabané noře nebo jiné dutině a potravu si hledají za šera a v noci.

Plameňák růžový, Zoo Olomouc
V ostravské zoo se postupně líhnou mláďata plameňáků růžových. Nynější skupina má průběžně kolem 60 kusů. „První zaznamenané páření v nás vyvolalo naděje, následovala stavba hnízd, ty si plameňáci uplácávají z mokré hlíny. Postupně na ně usedlo čtrnáct ptáků a nyní jsou ve výběhu vidět první čtyři vylíhlá mláďata,“ říká Karla Břečková mluvčí zoo. Vypadají jako šedí plyšáci s poměrně krátkými nožičkami a neohrabaně se pohybují mezi ostatními hnízdy za přísného dohledu rodičů.

Sambar skvrnitý, Zoo Děčín
„Mládě vzácného sambara skvrnitého se narodilo 20. července po 240 dnech březosti. Má se čile k světu a matka se o něj pečlivě stará. Na péči o potomka je samice sama. Samec, který je otcem, uhynul počátkem roku, mládě se tedy narodilo jako pohrobek,“ vysvětlila mluvčí zoo Alena Houšková. V období mláďat si sambarové své potomky velmi střeží a jak samec, tak samice neváhají napadnout případného nepřítele. Dokáží ho nejen udeřit kopyty, ale také kousnout. Pohlaví mláděte ošetřovatelé prozatím neznají. Matka si ho velmi střeží a věnuje mu až téměř nadměrnou péči. „Při každém krmení jej olizuje tak, že ho připravila o srst na krku. Dělala to tak už i u předchozího mláděte. Jak ale mládě rostlo a postupně se snižoval kontakt matky s mládětem, začala srst opět dorůstat,“ doplnila mluvčí.

Sovice sněžní, Zoo Ústí nad Labem
Rodinka sovice sněžní se letos vyznamenala, neboť jejich rodinka je opravdu početná. „V období od 14. do 23. června se ze snesených vajíček postupně vyklubalo šest mláďat! Pár začal poprvé hnízdit v loňském roce, samice pochází z našeho odchovu a samec ze Zoo Děčín. Oba jsou starostliví rodiče, v době, kdy se starají o mláďata, jsou dokonce agresivní, takže chovatelé musejí omezit úklid na minimum,“ pokračuje ve výčtu Věra Vrabcová. „Tato mláďata velice rychle rostou, takže z malých šedivě ochmýřených kuliček se během pár týdnů stanou ptáci k nerozeznání od svých rodičů, takže návštěvníci by si měli s návštěvou zoo pospíšit,“ dodává na závěr.

Sbíráme mláďata

Narození mláďat zveřejňují zoo se zpožděním, kdyby došlo k nějakým komplikacím, a tak se k nám fotografie některých mláďat dostanou později.

Pod článkem můžete hlasovat v anketě do konce srpna.

Vikuň, Zoo Brno
Z potomka se radují také vikuně (Vicugna vicugna). Malá samička přišla na svět před týdnem a má se čile k světu. Prvních pár dní strávila pouze s matkou, ale až trochu zesílí, chovatelé nechají celou rodinu pohromadě. Mládě vikuni se v Brně narodilo po dvouleté přestávce. Lama vikuňa má velmi jemnou srst zlatohnědé barvy. Vlákna získaná ze srsti vikuní jsou jemnější než kašmír a přitom jsou velmi pevná. Vikuně jsou velmi dobře přizpůsobeny vysokohorskému prostředí nejen kvalitou srsti, ale i vlastnostmi krve. Krevní barvivo hemoglobin, obsažené v jejich krvi, účinněji váže kyslík a krev tak obsahuje více červených krvinek než u jiných savců.

Veverka kapská, Zoo Praha
Veverka kapská má silné zadní končetiny, které ji umožňují obratně a rychle skákat. Vyklenuté oči lemuje bílý proužek, čenich a konce končetin jsou rovněž bílé. Huňatý ocas, měřící obvykle kolem 18-26 cm, je zhruba stejně zbarvený jako vrchní písková strana těla, jenom konec je tmavý.

Zebra Grévyho, Zoo Brno
První potomek hřebce Florise, malá samička zebry Grévyho, přišla na svět koncem července. Její matkou je klisna Lady, nejzkušenější ze tří samic brněnského stáda. Mládě přišlo na svět přímo ve výběhu, pozorní návštěvníci tak mají možnost sledovat jeho první, zatím vratké kroky. Původním domovem zebry Grévyho jsou travnaté a křovinaté savany Kenyi a Etiopie. Je ze všech zeber největší, má jemné husté pruhování, mohutnou stojatou hřívu a výrazně velké ušní boltce. Vhodné prostředí pro zebry Grévyho rychle mizí kvůli rozšiřování chovů hospodářských zvířat a nadměrného využívání pastvin. Jsou loveny pro maso. Stavy zvířat se v přírodě rychle snižují, podle posledních odhadů žije v přírodě jen něco málo přes 2500 jedinců.



Komentáře

Hlavní zprávy

Jak vytvořit kreativní nábor pro motivované zaměstnance

Kreativní hledání zaměstnanců může být zábava.
vydáno 24. září 2017  16:58

Hra i široké sítě. To vám pomůže snadno najít dobré zájemce do firmy.  celý článek

Jeden den fenogenomikem!

V laboratoři molekulární terapie pracuje Štěpána Boukalová
vydáno 24. září 2017  15:15

Už víme, jak dát genu knock-out. A taky jsme viděli myši v ceně několika supersportů. Strávili jsme jeden den mezi vědci ve výzkumném centru BIOCEV.  celý článek

Žádné french fries, ale belgické frites

Belgické hranolky
vydáno 24. září 2017  12:15

Kolébkou smažených bramborových hranolků není Francie, jak by se mohlo podle mezinárodního označení french fries zdát, ale Belgie.  celý článek

Umře strom, narodí se stěžeň. Vychází kniha Rudolfa Krautschneidera

Rudolf Krautschneider
vydáno 24. září 2017  10:13

Pochází ze země bez moře, přesto je Rudolf Krautschneider mořeplaveckou legendou.  celý článek



Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám