Architekti Anna Marie Černá a Jiří Kugl mají svou práci také jako velkého koníčka. Jak si jinak vysvětlit, že při večerní procházce Prahou se v jejich hlavách zrodil nápad na proměnu Zítkových sadů u Palackého náměstí. Ten pak rozpracovali do konkrétního návrhu.
„Není to výsledek konkrétního zadání, je to jistá naše vize, jak by Praha mohla za relativně nízké náklady získat unikátní veřejný prostor s vlastním osobitým kouzlem, který by byl více a hlavně aktivněji využíván než je tomu dnes,“ shodují se oba.
Jak můžete vidět na vizualizaci, urbanisté by rádi viděli místo travnaté plochy uprostřed velké jezírko. „V jiných evropských zemích by travnatá plocha sloužila jako příležitostné fotbalové hřiště, místo pro grilovaní nebo piknik,“ dodávají k návrhu.
S ním už seznámili i Prahu 2, pod níž místo spadá. „Koncem minulého týdne jsme tento návrh také obdrželi. Byl předán na Komisi rozvoje,“ odpověděla Lenka Prokopová z oddělení vnějších vztahů místní radnice.
Vše ale zřejmě zůstane jen u nápadu. „Myšlenka je to sice lákavá, ale bohužel zřejmě nerealizovatelná. Parková plocha slouží jako heliport integrovaného záchranného systému především pro Všeobecnou fakultní nemocnici. Přesto je dobré, že se otevírá diskuze o takto důležitém místě v Praze,“ řekl Adam Švejda z Institutu rozvoje a plánování.
PodskalíKrátce z historie aneb voda tu má své místo. - První osídlení v prostoru Zítkových sadů je písemně doloženo na konci 12. století. Jednalo se o osadu Podskalí rozkládající se mezi ústím Botiče a prostorem Novoměstských mlýnů. Obyvatelstvo se živilo převážně díky plavbě dřeva a jeho prodeji.
- Osada byla r. 1348 včleněna pod opevnění Nového Města budovaného Karlem IV. V r. 1420 byla v souvislosti s bitvou pod Vyšehradem, kde husité po bitvě Na Vítkově podruhé v Praze porazili Zikmundova vojska, vypálena.
- Znovuobnovená osada poté fungovala existovala až do 19. století, kdy společenské a kulturní změny postihly i tuto část pražského nábřeží. Nejprve bylo zpevněno nábřeží od Novoměstských mlýnů k dnešnímu Palackému náměstí, posléze přibyl i Palackého most (1878) s koněspřežnou tramvají (1883). Definitivně osud původní zástavby zpečetila povodeň r. 1890, po níž bylo rozhodnuto o vybudování vysoké nábřežní zdi, která by pražskou část ochránila. Původní historická zástavba byla odříznuta od hladiny Vltavy a posléze zbořena a rozparcelována pro budoucí činžovní domy.
- Původní výšku nábřeží si nyní můžeme připomenout už jen u budovy gotické celnice, která byla zachována jako kulturní památka.
Anna Marie Černá, Jiří Kugl |
