Automatické semafory řídí dopravu v Praze již 88 let

Minulý týden zmátla obyvatele Prahy 10 kuriózní závada na místním semaforu. Signalizace na přechodu u křižovatky Švehlovy ulice a Topolové tu totiž ukazovala nejen rozsvíceného červeného panáčka, ale zároveň toho zeleného. Neobvyklý jev byl podle čtenářky Marcely Klánové nebezpečný nejen pro chodce. Technická správa komunikací, která má semafory v Praze na starosti, ho proto obratem dala odstranit.

Podle jejich mluvčí Barbory Liškové šlo o takzvaný fantomový efekt. „Jednalo se o vadné klapátko pro nevidomé. Z tohoto důvodu došlo k prosvěcování zeleného signálu. Vizuálně to tedy vypadalo, že svítí oba panáčci,“ vysvětluje mluvčí Lišková.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Je tomu již mnoho desetiletí, co se nejen místní z Prahy 10, ale všichni obyvatelé metropole museli bez automatických semaforů obejít úplně. Bezobslužná verze světelné signalizace totiž poprvé zastavila dopravu přesně před 88 lety, v lednu 1930. Uprostřed Václavského náměstí, v odbočení ulic Vodičkova a Jindřišská, kde se dnes kříží pěší zóna s tramvají, totiž kdysi byla nejvytíženější křižovatka v celé metropoli.

„První semafor, kde k přepínání sloužil ruční paketový přepínač, byl v Praze umístěn dokonce již v roce 1927, a to na křižovatku u Masarykova nádraží (Hybernská, Havlíčková, Dlážděná). První semafor, tedy čtyřstranná plechová skříň s třemi barevnými čočkami, byla zavěšena na lanovém závěsu na přilehlých budovách nad trolejovým vedením v ose jízdní dráhy. Náklady na něj tehdy byly třicet tisíc korun,“ řekla deníku Metro ředitelka Muzea Policie ČR Marcela Machutová.

Důvodem k zavedení semaforů nebyly podle Machutové jen otázky dopravní a osobní bezpečnosti, ale také vyjmutí dopravních policistů z nebezpečného provozu. Ti tu totiž do té doby sloužili jako živé semafory. „Do té doby se řízení provádělo policistou, pokyny paží a změnou postoje, nebo užitím směrovky (zprvu pendrekem), přičemž ruční řízení nenarušovalo dostatečný přehled o situaci před křižovatkou i na křižovatce samé,“ popisuje Machutová.

Když v roce 1930 začal řídit na Václavském náměstí dopravu první semafor, na novinku se snesla vlna kritiky. Pražané si stěžovali, že na rozdíl od policistů a od ručně přepínaného semaforu, který stál v Hybernské a Dlážděné, zdržuje plynulost provozu.

První semafory přitom byly jednoduchá elektromechanická zařízení, která střídala červenou, zelenou a žlutou barvu v přesně daných intervalech. Tehdy neexistovala ani samostatná návěstidla pro chodce, ani pro tramvaje. Do roku 1967 bylo v Praze pouze 33 světelně řízených křižovatek. Od té doby se jejich počet začal výrazně zvyšovat, nejdříve až o 50 ročně, v posledních letech pak o pět až deset za rok.

Dnešní chytré semafory ušly od těch prvních kus cesty. Umí měnit přepínání podle hustoty dopravy, rozlišují signály pro chodce, auta, cyklisty a tramvaje. Na některých místech také odpočítávají čas.

Modernizace semaforů v hlavním městě je naplánovaná do roku 2022 Největší obnova pražské světelné signalizace začala již v roce 2007 a plánovaná je až do roku 2022. V této době by mělo dojít k renovaci všech původních světelných signalizačních zařízení na území metropole ve správě Technické správy komunikací. Dále jsou na některých přechodech průběžně instalována odpočitadla času. Tato zařízení ukazují čas do konce signálu „stůj“ nebo „volno“, tedy do zhasnutí červeného či zeleného světla. Jsou umístěna na přechodech pro chodce u řízených křižovatek Legerova – náměstí I. P. Pavlova a Sokolská – náměstí I. P. Pavlova, na přechodu přes Křižovnickou ulici u Karlova mostu a na přechodu přes Dlouhou ulici na křižovatce s Revoluční. Další odpočty času s jiným systémem zapojení jsou k vidění na světelných křižovatkách u Čechova mostu, v Korunní ulici na přechodu pro chodce u Sázavské ulice a na křižovatce s Kladskou ulicí a nově na přechodu v Karmelitské ulici. V Praze je nyní 659 míst se semafory, zhruba ve čtvrtině případů se jedná o přechody pro chodce. 85 procent z nich funguje nonstop a jen 15 procent v noci bliká žlutě. Tento nepřetržitý provoz semaforů je požadavkem policie kvůli bezpečnosti. V některých městech včetně Prahy přecházejí semafory na noc do takzvaného celočerveného režimu. V praxi to vypadá tak, že na celé křižovatce svítí řidičům červená standardně. Když přijede auto, semafor mu dá obratem zelenou. Podmínkou pochopitelně je, aby rozsvícením zelené nedošlo ke kolizi s jiným přijíždějícím vozem.