Ze zjištění agentury STEM/MARK vyplývá, že ti mladiství, kteří si kupují kuřivo nebo alkohol, za něj vydají asi čtvrtinu svého kapesného. Obvykle platí hotově, protože v drtivé většině dnes děti i mladiství dostávají od rodičů peníze v hotovosti.
V ideální situaci jim rodiče ukládají půlku kapesného na jejich účet. To se ale týká jen jednoho rodiče z deseti. Jak ale udržet pod kontrolou, co si potomci kupují, případně mít možnost volbu ovlivnit nebo omezit? Tak jako existuje rodičovský zámek na televizi nebo blokace nevhodných stránek, lze dětem zřídit speciální platební kartu. Ta funguje vlastně jako stravenka, lze na ni kupovat pouze potraviny a nealkoholické nápoje. „Karta umožňuje rodičům mít přehled, kolik a konkrétně za co jejich děti utrácejí,“ říká Lukáš Malík, manažer Gusto karty. Podle průzkumu totiž mladší i starší děti většinou doma mlží, jak s penězi nakládají.
Na kapesném se v českých domácnostech nevydávají až tak malé sumy. Patnácti- až sedmnáctiletí si přijdou v průměru na dvě stě korun týdně, starší dostávají zhruba tisícovku měsíčně. Někteří vyplácejí své děti častěji, i několikrát týdně, část kapesného dostávají děti i jako odměnu za domácí práce. „Rodiče ale do těchto částek nezapočítávají náročnější položky jako například výdaje na sportování,“ potvrzuje Jan Burianec z agentury STEM/MARK. V celkovém úhrnu vydají domácnosti ročně na kapesném několik miliard.
