Ten projekt vypadá tak světácky, ale astronomové zuří. Co vám vadí?
Veškerá profesionální astronomie kdekoliv na světě je ohrožena Muskovými družicemi, které jsou tak jasné, že když se dostanou do zorného pole citlivých dalekohledů, tak ho oslní a mohou i zničit špičkové citlivé polovodičové detektory. Před těmi družicemi není úniku, protože Musk potřebuje pokrýt celou zeměkouli.
Produkují prostě příliš mnoho světla?
Už přes půlstoletí mají profesionální astronomové problém s rostoucím světelným znečištěním zejména vinou nočního osvětlení měst, vesnic a dopravních komunikací. V téže době se totiž výrazně zlepšila detekce slabých a velmi vzdálených astronomických objektů, zejména galaxií. Aby se však dalo této výhody využít, musely se profesionální observatoře odstěhovat do vysokých hor daleko od civilizace a tam se nyní odehrávají špičková astronomická pozorování velmi nákladnými aparaturami v cenové hladině řádu miliard eur. Každá sekunda pozorovacího času stojí minimálně euro u každého zařízení, které je v provozu. Evropská jižní observatoř, jejímž členem je i Česká republika, nyní buduje v Chile největší observatoř na světě se zrcadlem o průměru 39 metrů, jež bude stát asi 1,5 miliardy eur, a na níž se tedy podílíme svou prací i penězi i my. To místo bylo vybráno po velmi pečlivém mapování minimálního světelného znečištění a maximálního počtu jasných nocí do roka, tedy asi 350 nocí. Nyní je to ohroženo.
Jak konkrétně to světlo odrážející se od družic ohrožuje techniku?
Představte si, že sbíráte vzácné fotony světla supercitlivou maticí po dobu jedné nebo dvou hodin expozice a minutu před koncem vám ten snímek zničí průlet Muskovy družice.
Dokážete si představit, že kolem Země bude za dva roky obíhat desetitisíce těchto družic?
Představit si to dovedu, ale bude to opravdu masakr pozemní astronomie.
Věříte slibům Elona Muska, že vyvine takový nátěr, který nebude od družic odrážet světlo?
I kdyby byl Musk čaroděj Dobroděj, tak na sto procent nátěr nevyrobí. Každá minidružice se musí ohřívat, a proto vysílá tepelné infračervené záření, které je sice očima neviditelné, ale pro astronomii je nejdůležitější, protože právě v tomto pásmu se dá proniknout do nejvzdálenějšího vesmíru. Kromě toho i přelet zcela zatemněné družice zorným polem dalekohledu vyvolá geometrické zákryty pozorovaných objektů.
Mluví se o tom, že by družice mohly narušit i pozorování asteroidů, které se k Zemi blíží. To zní docela vážně…
Astronomové po celém světě v posledních padesáti letech vybudovali celosvětovou síť dalekohledů, které v noci pročesávají oblohu s cílem včas registrovat planetky a meteoroidy, které míří k Zemi. Ta síť dnes umožňuje včas zachytit objekty s průměrem nad deset metrů, které směřují k Zemi, a s předstihem dnů spočítat jejich dráhy a místo dopadu. Když do zorného pole vletí jasná Muskova družice, tak ta měření pochopitelně zkomplikuje.
Vláček z družič
Dochází i k narušení radioastronomických pozorovacích pásem. Co si pod tím můžeme představit?
Těch problémů je v rádiovém pásmu více. Především každá družice v nějakém rádiovém pásmu komunikuje se Zemí. Jsou pásma vyhrazená pro radioastronomická pozorování, opět s vysokou citlivostí a přesnými směry pozorování na úrovni několika miliontin obloukových vteřin. A teď vám signál přelétající družice zahltí přijímač radioteleskopu. Kromě toho nelze úplně potlačit vedlejší laloky vysílačů na družicích, ta charakteristika vysílače vypadá jako lístky kopretiny, kde ten hlavní lístek je sice daleko nejdelší a nejširší, ale pak jsou vedlejší lístky, které díky blízkosti družice k pozorovateli také přehluší signál astronomického objektu.
Existuje nějaký způsob, jak by se jednání společností dalo regulovat?
Tady opravdu těžce zaspal Úřad generálního tajemníka OSN pro záležitosti kosmického prostoru. Už dávno měla být projednána a schválena celosvětová úmluva, za jakých podmínek lze operovat v kosmickém prostoru blízko i daleko od Země. Muskova družicová pandemie se tak příznačně synchronizovala s pandemií koronaviru. Lidstvo je současně vystaveno dvěma ranám egyptským.
Strážce streamu
