Bolesti českého zdravotnictví: platy a útěky do zahraničí

Stát se lékařem je v Česku dlouhá a trnitá cesta. Před promocí stráví medici šest let na univerzitě a po ní je čeká dalších sedm let praxe. Navíc je celý systém vzdělávání komplikovaný. Změnit to má novela, kterou před týdnem podepsal prezident Miloš Zeman. Ta by měla podle ministerstva zdravotnictví vzdělávání lékařů zrychlit a zjednodušit. Ozývají se ale hlasy, které o novele pochybují. Například spolek Mladých mediků si myslí, že se vzdělávání kvůli novele naopak ještě prodlouží.

O komplikovaném vzdělávání mluví i současní studenti. „Složitý systém a nejednoznačný popis přispívají k dezorientaci a nechuti pokusit se v dané problematice dále vzdělávat,“ říká Jakub Šimka, prezident Asociace studentů medicíny. Ten upozorňuje i na další bolístku českého zdravotnictví. „Průměrná hrubá mzda lékaře po studiu se pohybuje kolem 28 tisíc. Pro porovnání, naši vrstevníci se středoškolským vzděláním často za tuto mzdu pracují v továrnách a ve výrobě. Přičemž tohoto platu dosahují o šest let dříve než studenti medicíny,“ říká Šimka.

Prchají Více než čtvrtina českých studentů lékařských fakult plánuje po skončení studia pracovat v zahraničí. Plánovaná délka zahraničního pobytu se nejčastěji pohybuje od dvou do pěti let. Hlavními důvody pro vycestování jsou lepší plat, získání zkušeností a zdokonalení v cizím jazyce. Medici si nejčastěji představují, že jejich nástupní plat bude 25 až 30 tisíc. Pokud by pracovali v zahraničí, tak 30 až 35 tisíc. V rámci 2. ročníku celostátního průzkumu Barometr mezi mediky byli osloveni studenti osmi lékařských fakult. Třetina respondentů byli muži, zbytek ženy. Tato čísla zhruba odráží i reálný poměr mužů a žen na lékařských fakultách.

Podobně jako on uvažuje i většina českých mediků. Zjistil to aktuální průzkum, do kterého se zapojilo 1207 studentů osmi lékařských fakult. Ten si dal mimo jiné za úkol zjistit, kolik studentů plánuje po škole hledat práci v zahraničí a jaké důvody k vycestování.

Podle Davida Marxe, proděkana 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, není na odlivu mladých lékařů ale nic špatného. „Zahraniční zkušenost je cenná a navíc dvě třetiny z těch, kteří odešli, se zhruba po pěti letech vrací. A to například proto, že chtějí, aby jejich děti chodily do českých škol,“ uvedl Marx, který zároveň připomněl, že sice mladí čeští lékaři odcházejí na západ, ale zároveň do Česka přicházejí doktoři z východu. „Hlavně Rusové a Ukrajinci, pro které není čeština tak velký problém,“ myslí si proděkan.

Další trend, na který průzkum upozornil, je rostoucí počet žen, které se dávají na medicínu. „V budoucnu mohou muži chybět ve fyzicky náročnějších oborech,“ říká Daniel Vavřina, zakladatel HealthCare Institute, tedy organizace, která stojí za průzkumem. „V případě žen v lékařství bude navíc nutné vzdělávací program přizpůsobit tak, aby jim nebyl překážkou při zakládání rodiny,“ připomněl prezident Asociace studentů medicíny.

Zajímavým zjištěním průzkumu bylo také to, že právě medičky tolik netouží po práci za hranicemi jako medici.