Ekonomové stále diskutují a počítají, dělají to už spoustu let, ale navzdory jejich výpočtům a znalosti ekonomických teorií to zjevně k ničemu nevede. Kdyby se místo toho hned na začátku krize raději podívali na film Řek Zorba, možná by jim došlo, že jejich ekonomické teorie jsou k ničemu.
Každý národ má svou psychologii a tradice (tohle přesně definuje kulturní antropologie), které jsou v určitých situacích nepřekročitelné. Když v Kazantzakisově románu spadne lanovka, do níž Basil investuje skoro celé své jmění a je na mizině, místo aby se třeba zastřelil, rozesměje se a spolu se svým pomocníkem Zorbou si na pláži zatančí tanec, v němž je zakódován zvláštní řecký fatalismus, ale také svérázný (byť trochu teatrální) vzdor osudu a hrdost.
Kdybychom nechali Řeky před lety zkrachovat, obrazně by si zatančili na pláži a život by šel dál. Jenže Evropská unie, aby si německé a další banky udržely zisky, prodlužuje agonii Řeků. Trápíme ten národ něčím, co je mu cizí a čemu nerozumí. Jestli to takhle půjde dál, nakonec se Řekové vzbouří (i to je jejich tradice) a na pláži si bude muset zatancovat celý Brusel, protože i jeho lanovka spadne. Řekové se tomu zasmát umějí, ale představte si ty zoufalé obličeje evropskounijních byrokratů.
