"Není vyloučeno, že dojde k destrukci celé budovy nebo její části. Hledáme řešení, dáváme dohromady posudky," řekl ČTK vedoucí stavebního odboru Prahy 1 Oldřich Dajbych. Fasáda bývalé tiskárny by se měla stát součástí administrativně-obchodního komplexu Květinový dům, který má vyrůst na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Investor ale nemůže začít stavět, dokud se nevyřeší spor s ministerstvem kultury o neprohlášení rohového domu za kulturní památku.
Při měření vychýlení ruiny tiskárny používají geodeti dvě metody - laserovou a optickou. "Obě měření ukazují, že hodnoty vychýlení se oproti minulému lišily o tři milimetry. Problém je, že se potvrdil trend opakovaných výchylek jedním směrem, to je nebezpečné," uvedl Dajbych.
Vychýlení může souviset s pracemi, které probíhají ve dvoře objektu. V minulých dnech se zde těžila zemina. "Objekt se naklání jako celek, protože dvě stěny jsou mezi sebou provázány ocelovou konstrukcí," uvedl Dajbych.
Další hrozbou mohou být velká projíždějící auta. "Kdyby tam jeli popeláři nebo naložená auta ze stavby, může se stěna začít dál hýbat a vychylovat," uvedl odborník.
Dům někdejší Pražské akciové tiskárny byl postaven v roce 1919, kdysi v něm sídlily například Národní listy. Od roku 2006, kdy tam krátce probíhaly stavební práce, přišel o část cenné fasády ve stylu geometrické secese.
Bývalá tiskárna byla šest let chráněna jako kulturní památka, v roce 2008 ale její tehdejší majitel - poté co velkou část objektu zboural, požádal o zrušení památkové ochrany. Ministerstvo kultury mu vyhovělo - už nebylo co chránit. Památkově chráněný zůstal jen pozemek.
Podpůrná konstrukce zajišťuje torzo od roku 2007. Před třemi lety stavební úřad ověřoval, zda je konstrukce stále bezpečná.
Stavební odbor Prahy 1 v minulosti zřídil pracovní skupinu, která se specializuje na podobné budovy v havarijním stavu. V projektu Ruiny je podle vedoucího Radka Bukovjana asi 20 objektů, mimo jiné památkově chráněný dům Na Kocandě na rohu Kaprovy a Křižovnické ulice nebo proluka v Palackého ulici.
Na seznamu nejohroženějších nemovitých památek Prahy je přitom asi 50 položek. Většina z nich se podle Jana Baláčka z Národního památkového ústavu nachází spíše mimo území Pražské památkové rezervace a tedy mimo centrum. "Ale i v samém jádru Prahy jsou skutečně havarijní domy. Mimo jiné rodný dům Jaroslava Heyrovského - Na Kocandě. Mediálně známý byl a je také případ nádraží Vyšehrad, kde došlo v roce 2007 k nepovolené demolici hrázděné čekárny," sdělil ČTK památkář.
Pouze obvodové zdi dnes zbyly například z usedlosti Zlatnice na kraji Šáreckého údolí nebo z takzvaného Horova mlýna v Prokopském údolí.
Nechvalně známý příklad památky, jejíž havarijní stav vedl k záměrné demolici ještě před tím, než bylo formálně zrušeno prohlášení za kulturní památku, je zimní stadion Štvanice. Demolován byl před dvěma lety.
Strážce streamu
