Většina kritických situací vzniká v metropoli proto, že zbytečně spěcháme. Alespoň podle zástupců technické správy komunikací (TSK) – instituce, jež zajišťuje opravy v pražských ulicích – v některých stojí řidiči denně dlouhé minuty v kolonách. V současné době správa opravuje či se opravovat chystá hned několik víceproudových komunikací, jakými jsou například Štěrboholská spojka, most X031 u Ořechu nad Pražským okruhem, Jižní spojka či Strakonická ulice.
Mluvčí TSK Barbora Lišková tvrdí, že vždy je prioritou zachování provozu ve dvou zúžených pruzích v každém směru. Mnozí řidiči ale nevědí, jak se mají chovat, a dochází ke zbytečnému zpomalování provozu a nehodám.
Oprava mostu u Ořechu
|
„Přitom je to jen o naší předvídavosti a chování. Paradoxně v takových místech platí latinské festina lente – spěchej pomalu. V prvé řadě jde o plynulost. Řidič, který spěchá, kličkuje, snaží se ostatní předjet, vyvolává rizikové situace, kdy ostatní zbytečně brzdí, a to vede k dalšímu zpomalování celé kolony. Druhým extrémem jsou ti, kteří se v úzkém prostoru necítí bezpečně a jedou přehnaně pomalu,“ vysvětluje mluvčí Lišková.
Na víceproudových silnicích ve městech a na obchvatech je obvykle stanovena maximální rychlost 80 kilometrů za hodinu. Ta bývá často zachována i v případě dopravních omezení. „Pak platí jednoduché pravidlo: jedeme všichni stejnou rychlostí, pouze případně upravíme rozestupy od vozidel před sebou a plynule projedeme místem zúžení. V případě, že je v daném úseku snížena rychlost, snižujeme rychlost postupně, bez zbytečných zbrklých a pro ostatní nečekaných manévrů,“ dodává Lišková.
Vyber si pruh a jeď
Jestliže se řidič blíží k místu, kde se nachází nějaké omezení, měl by se včas zařadit do jízdního pruhu, který pro něj bude nejvhodnější. Mnohdy se totiž předjíždějící řidiči bojí ve zpravidla zúženém levém pruhu předjíždět vpravo jedoucí náklaďák a pak najednou jedou oba pruhy pomaleji, než by bylo nutné. „Jako všude zde pak platí dvojnásob: ohleduplnost, tolerance a předvídavost. Tam kde je levý pruh zúžen na dva nebo 2,2 metru, je ideální střídavá jízda. Všechna auta včetně nákladních vpravo jedou za sebou střídavě v levém a v pravém pruhu, a to maximální povolenou rychlostí. Tímto způsobem projedou omezením všichni bez zbytečných kritických a stresových situací,“ doporučuje Olga Boučková z oddělení BESIP TSK.
Vždy používat blinkry
V omezení je daleko menší prostor pro případné řešení krizových situací, právě proto je nezbytné dát ostatním včas najevo, co chce řidič udělat. Jediným možným řešením kritické situace v místech, kde není kam uhnout, je totiž zabrzdit a to, když celá situace neskončí nehodou, vede k řetězové reakci, kdy se celý jízdní proud zastaví a musí se znovu rozjíždět. Takto často zbytečně vznikají kolony. Těm se říká „plovoucí“ a na první pohled nemají zjevnou příčinu.
Pozor na vjezd
Na řadě míst je doprava převedena z jednoho pásu dálnice na druhý. „V takových místech je třeba si uvědomit, že kamiony nebo autobusy potřebují více místa a mohou vybočit i do vedlejšího pruhu. Je nutné sledovat přechodné žluté vodorovné značení. Řidiči se jím často neřídí a pokračují rovně podle původního značení, což jiný řidič neočekává, čímž dochází k nehodám,“ radí Boučková.
Zipovat stále neumíme
Tam, kde dochází ke svedení více pruhů do jednoho, se má řidič držet pravidel zipu. To má zaručovat, že bude zdržení co nejkratší. Problém je, že navzdory tomu, že pravidlo u nás platí už devatenáct let, ještě ho všichni nepochopili. Zařazují se buď zbytečně brzy, nebo naopak na poslední chvíli. Stále se lze také setkat s tím, že jeden řidič nechce pustit druhého. „Nejlepší je, když řidiči zhruba 30 až 25 metrů před místem, kde pruh končí, srovnají svoji rychlost a vytvoří si potřebný prostor pro zařazení. To je pro představu vzdálenost pěti až šesti aut. V takovém místě se tedy pomalu, přesně jako u zipu, zařazujeme do proudu pokračujících vozidel,“ popisuje Boučková.
