„Velmi mne tamější grainotheques zaujaly, lidé si v nich mohli bezplatně vyměňovat přebytky semínek ze svých zahrádek, často původní krajové odrůdy, organizovaly se kurzy semenaření, různá setkání a akce,“ vzpomíná Hrdá, které se na rodičovské dovolené podařilo rozjet projekt výměny semínek.
V Česku do té doby nic podobného neexistovalo, a tak se rozhodla jednat. „Po večerech jsem vytvořila základ českých semínkových knihoven – semínkoven. Založila jsem web, vytvořila logo a sepsala základní návod, jak založit semínkovnu, jak celá iniciativa funguje a jaká má pravidla,“ vzpomíná Hrdá. „Zároveň jsem oslovila lidi v Česku, o nichž jsem věděla, že semenaří, a iniciativu jim představila. Díky tomu vznikla první semínkovna a také se mi dostalo velké pomoci a podpory od řady zkušenějších odborníků na semenaření,“ vypráví.
V současnosti spravuje síť více než dvou set poboček v Česku a několik i na Slovensku. Kromě péče o tři děti navíc připravuje také podcasty pro neziskovou organizaci M.arter.
Bez chemie
První semínkovna vznikla rychle. „Oslovila jsem člověka, který vedl stránku, kde si lidé vyměňovali semínka. Iniciativu jsem mu představila a byl nadšený. Hned přišel s návrhem, že by semínkovnu založil. A skutečně pár dní po našem návratu z Francie v srpnu roku 2015 jsem stála v zahradě v Libenicích u Kolína a otvírali jsme společně první semínkovnu v Česku,“ vzpomíná Hrdá. V průběhu září pak vznikla semínkovna také v Praze, která si získala zájem médií, a povědomí o iniciativě se začalo postupně šířit.
Semínka v knihovnách jsou z chemicky neošetřovaných rostlin. „Od začátku jsem si semínkovny spojovala s přírodním přístupem k zahradničení a ochranou biodiverzity. Proto jsem chtěla, aby semínkovny vedly lidi k tomuto přístupu k práci s plodinami. Osobně nevidím smysl v tom si pěstovat na zahradě stříkanou zeleninu či ovoce. Ze zahrady chci mít potravu bez chemických příměsí, to je pro mě důvod oné celoroční námahy,“ vysvětluje.
Exotika na zahradě
V semínkovnách se mnohdy setkáte se semínky plodin a odrůd, které se komerčně nenabízejí a kolují tak spíše mezi zahrádkáři. Takovými zajímavostmi jsou různé exotické plodiny jako například ačokča či mexická okurka.
„Dostaly se ke mně i původní indiánské odrůdy, ať už fazolí, dýní, či kukuřice. V semínkovnách se poohlížím i po našich lokálních osvědčených odrůdách a mám radost, když na podobný klenot narazím,“ říká Hrdá.
Projekt získal také řadu ocenění. V Cenách SDGs 2022 se Iniciativa Semínkovna probojovala mezi semifinalisty, tedy mezi 20 nejlepších projektů v Česku v kategorii Změna klimatu. Nově je Semínkovna držitelkou ochranné známky. Aktuálně se připravuje další rozšíření do Moldávie.
„Náš projekt s moldavským partnerem se dostal mezi 18 procent vybraných žádostí, které hodnotící komise doporučila k realizaci v rámci Challenge Fund – Česká řešení pro SDGs 2022, zastřešený Rozvojovým programem OSN,“ pyšní se podnikatelka Hrdá.
Více o podnikání se semeny rostlin
|
Strážce streamu
