Prohlídku trojského útulku pro psy začínáme v konferenční místnosti, plné terárií s hady, ještěrkami, želvami, či ježky. „Ježek je druhé nejchtěnější zvíře od nás. Bohužel, lidé si neuvědomují, že je to noční zvíře a dupe,“ povídá šéf útulku Václav Steinbauer. „A tady máme ropuchu. Té když olíznete kůži, bude veselo,“ dodává Steinbauer a stav omámenosti ilustruje vrávoravými pohyby.
Gró obyvatel útulku jsou sice psi, ale pobývá tu na devadesát druhů zvířat. Mimo jiné koně, které zde mají strážnici ustájeny, prasata, osli, nebo pávi. Paví párek jsme zahlédli, jak stojí před prosklenými dveřmi. Ne proto, že by chtěl snad dovnitř, jak vysvětluje Václav Steinbauer, ale proto, že se v odraze prohlížejí. K vidění tu jsou také dvě malé kamerunské ovečky, které si tu zaměstnanci drží mimo jiné z praktických důvodů. Mají totiž takový apetit po trávě, že hravě nahradí sekačky.
Chcete psa lenocha? Žádný problém, každý si tu vybere
Na exotickou zvěř ale zapomeňte. Odvést si odtud můžete jen psa. „Každé ztracené zvíře, které se přijme, se objeví na webu. Takže lidé mají možnost si ho najít,“ říká Steinbauer. Ochranná lhůta je čtyři měsíce, takže pokud se najde nalezenec, jehož majitele se po tuto dobu nepodaří dohledat, nebo ten sám se nepřihlásí, je možné zvíře dále nabízet.
Drtivá většina z nich se však prý prakticky ihned svým páníčkům vrátí. A jen málokdy se stává, že pes, kterého si někdo z útulku odvede, by se vrátil zpátky. Většinou tomu bývá proto, že rodina přijde na to, že jejich dítě má alergii. Padají ale i kurióznější důvody. Třeba takové, že pes štěká moc, nebo naopak málo. Stalo se však také, že jistý muž vrátil starého psa, protože zjistil, že ten prdí a chrápe. Stejně jako prdí a chrápu lidé, dělají to i mladí psi. S tím je třeba počítat.
Steinbauera je ale vůbec radost poslouchat. Například když popisuje, podle čeho se někteří lidé rozhodují pro konkrétní zvíře. „Měli jsme tu jezevčíka, vypadal jak dalmatin, ošklivej, fousatej. Přišla paní, která vypadala hodně podobně. A ten pes se už od ní nehnul.“ Anebo: „Přišla babča a povídá, že je od přírody líná, a že potřebuje stejně líného psa,“ vzpomíná šéf. Později kdosi ženu nabonzoval, že psa týrá, protože ho vláčí na vodítku. Ukázalo se ale, že pes byl opravdu tak neskutečně líný, že ani nebyl schopen přejít koleje a uvelebil se rovnou v nich.
Psi se v útulku jen točí. Do dvou týdnu najdou páníčky
Kapacita útulku je 170 samostatných míst, v jednu dobu jich ale dokázal pojmout téměř dvakrát tolik. „Ještě se nám nestalo, že bychom zvíře nepřijali,“ říká Steinbauer. A hlavně nemá tento útulek problém s tím, že by se psů nemohli zbavit. Měsíčně se tu objeví na 250 nových psů a stejné množství se zároveň podaří udat. Průměrně se tu nalezenec „ohřeje“ jen asi 14 dnů. „Což je bomba! V tomhle jsme opravdu nejlepší v Evropě,“ pyšní se muž, druhým dechem však dodává: „Jsou ale třeba zvířata majitelů, kteří jsou hospitalizovaní v nemocnici, nebo zemřeli. Pes je součástí dědictví.“ Než se pak takový pes dostane k původnímu nebo novému majiteli, může klidně trvat i přes rok.
Nejhorší ovšem podle Steinbauera je, když majitele zavřou, což pak bývá záležitostí i několika let. „To není dobré ani pro toho psa, protože ten to špatně psychicky nese.“
Zvířata v Troji se mají královsky. Také díky sponzorům
V útulku vedle kmenových zaměstnanců vypomáhají také brigádníci. Odchyt ale mají na starost specializovaní strážníci. Není bez zajímavosti, že ti jsou také školeni pro různé zásahy. Například když je třeba sundat papouška ze střechy. Vypravit se za ním nahoru mohou jen ti s lezeckou průpravou.
„Ti kluci jsou fakt šikovní, odchytí všechno a zaplaťpánbu nejsou žádné úrazy.“ Problém není ani s agresivními psy. Vždycky se totiž najde některý pracovník, který zvířeti sedne. Provozovatelem je městská policie, která ze svého rozpočtu trojský útulek sponzoruje. Ten ale i díky množství dalších sponzorů nemá problémy s nedostatkem stravy pro zvířata, ani vybavení. Například na vysoké úrovni je zdejší veterinární ambulance. „Díky tomu nemusíme šetřit a rozhodovat se, jestli zvířeti dát nažrat jen dvakrát denně nebo třikrát, a mají kvalitní žrádlo. Jen o vánocích jsme třeba dostali přes pět tun potravy a doteď z toho jedeme,“ libuje si Steinbauer.
Nového člena rodiny si můžete chodit oťukávat
O jaké psy se lidé nejvíce zajímají? V Praze prý vedou malá plemena, jako jorkšírové nebo bišoni. Pak jsou také žádaná štěňata. Obrovský zájem pak bývá o zvířata, jejichž nešťastné osudy byly medializovány. Ne každému, kdo má o konkrétního psa zájem, ale pracovníci zvíře vydají. Třeba kdo přijde opilý, ten automaticky odejde s nepořízenou.
Podle ředitele je také občas nutné lidem výběr konkrétního psa rozmluvit. „Kolikrát nemají rozum. Stalo se nám třeba, že si chlap vybral rotvajlera. Ptali jsme se, jestli má s tímhle plemenem zkušenost, povídal že ne, ale že ho chce. Za dvě hodiny jsme jeli do jeho bytu. Chlap nám telefonoval z balkonu, že pes ho nechce pustit dovnitř,“ vypráví. Ostatně psa si nemusíte odvézt hned, ale postupně si ho oťukávat. Můžete do útulku pravidelně docházet, uplácet piškoty, a třeba psa i zkoušet venčit.
Proč psa z útulkuKrom toho, že dáte zvířeti nový domov, to má i další výhody:
|
