Letos mělo Česko dosáhnout třináctiprocentního podílu spotřeby energií a paliv z obnovitelných zdrojů. Plán byl překročen už v roce 2018, a to na vynikajících patnáct procent. A to především na úkor elektřiny vyrobené z uhlí, které se loni vyprodukovalo o takřka devět procent méně než o rok dříve.
Uhlí už není v kurzu
|
Přesto nejsme v Evropě žádní premianti. „Prim hraje Švédsko, to mělo v plánu 49 procent, přede dvěma lety ale dosáhlo už na téměř pětapadesát procent,“ uvádí Zbyněk Štech, vedoucí oddělení statistiky energetiky Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na druhou stranu, v reálném výsledku jsme na tom lépe než Belgie nebo Maďarsko, které si stanovily stejné ekologické cíle jako my.
Podíl na lepším ovzduší má především méně průmyslových čmoudů. Díky tomu poklesly emise skleníkových plynů v posledních třiceti letech o více než pětatřicet procent. I když nemají solární baroni v Česku dobrou pověst, na zvyšujícím se podílu obnovitelných energií mají panely na polích stále vyšší podíl na odebírané elektřině. „Mezi lety 2005 až 2019 se podle Eurostatu zvýšilo množství u nás spotřebované solární energie téměř čtyřikrát,“ vypočítává Štech z ČSÚ. I když v absolutních počtech se jedná o zanedbatelné cifry – z 0,15 na 0,69 procenta.
Co nás těšit nemůže, je stále větší produkce odpadů na skládkách, které přispívají rok od roku ke stoupajícím emisím skleníkových plynů. Od roku 2000 je tento nárůst téměř padesátiprocentní. „Doprava, automobilová, letecká a ostatní, dokonce zvýšila produkci skleníkových plynů o víc než padesát procent,“ prokazuje Zpráva o životním prostředí České republiky, kterou zpracovala CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Sice se nám lépe dýchá, zato se zvyšuje teplota a tím pádem nás trápí stále větší sucho.
