Cizinci jedí kaprů více než Češi

Jako jedlíci ryb jsou Češi v Evropě na chvostu

Patříme mezi pětici národů, které v rámci Evropské unie jedí vůbec nejméně ryb. V roce 2015 jsme byli dokonce čtvrtí od konce, méně ryb zkonzumovali jen Rumuni, Bulhaři a Maďaři (překvapivě i přesto, že první dvě země mají přístup k moři). Podle Českého statistického úřadu u nás spotřeba ryb v posledních letech představuje jen pětadvacet procent celoevropského průměru. Přitom jsou ryby důležitým zdrojem živin. „Kyseliny obsažené v rybím mase mají vliv zejména na správné fungování nervového systému,“ vysvětluje Nina Cohenová-Koubiová, lékařka zabývající se stravováním. Dáváme navíc přednost mořským živočichům před domácími. Sladkovodní ryby máme na talíři jen výjimečně, právě třeba o Vánocích.

Třeboňský je chráněný

V posledních čtyřech letech se živé tuzemské ryby dokonce častěji vyvážejí do zahraničí. Českého kapra si v cizině mimořádně váží a některé ryby se pyšní i značkami kvality Evropské unie. Pohořelický kapr, který se chová na jižní Moravě, se od roku 2007 těší chráněnému označení původu. Třeboňský kapr má od stejného roku takzvané chráněné zeměpisné označení. Aby se takovou značkou mohli kapři chlubit, musí jejich rozmnožování, chov nebo sádkování probíhat na přesně vymezeném území.

V loňském roce se do zahraničí vyvezlo jedenáct tisíc tun živých ryb vylovených v českých vodách. V tuzemsku se jich přitom prodalo asi o třetinu méně. Tento poměr vyzníval opačně naposledy před pěti lety, kdy se z Česka vyvezlo méně živých ryb, než kolik jich skončilo na českých talířích.

Ceny ovlivnilo sucho 110 Asi tolik korun bude letos stát kilogram výběrového kapra na stáncích. Ceny vánočních ryb se kvůli velkému suchu zvýší o sedm až deset procent. Pro nevýběrové kapry počítají prodejci s cenou 100 korun za kilo.

Před domácí rybou dáváme přednost těm z moří Zajímavé je, že asi třetinu rybího masa, které v průměru sní každý obyvatel v této zemi, představují ty ulovené v mořích. Většinou je nakupujeme už zpracované, živým dáváme přednost právě v tomto předvánočním čase. To má vliv i na celkovou tendenci Čechů kupovat ryby živé, a to nejen kapry, ale i další obyvatele našich řek a rybníků. Bez štědrovečerní tradice by kapr na české stoly téměř nedoputoval. Zhruba pětina ho pak nejí vůbec. Alespoň jednou měsíčně si dá kapra asi pětina z nás. Přitom v českých rybnících kapr dominuje, tvoří téměř devadesát procent u nás chovaných ryb. Například na Slovensku má kapr pětinový podíl.

Osamělí lovci přispívají jen zlomkem

Drtivá většina kaprů se každoročně dostane do rukou rybářů při hromadných výlovech. Na háček se jich loni chytilo asi šestnáct set tun, při výlovech jich uvízlo v sítích více než desetkrát tolik. Nejúspěšnější byli rybáři v lovu na udici v roce 2002, kdy se jim podařilo chytit téměř dvě a půl tuny. Kromě kapra převládají mezi českými rybami amur, tolstolobik, pstruh, siven, štika, candát nebo sumec.

Ve 13. století kaprům konkurovaly štiky Kapr nebyl v českých zemích vždy dominantní rybou, kdysi tu bylo i čtyřikrát více rybníků. Zápisy z konce 13. století ukazují, že konkurenční postavení měla vedle kapra také štika. Kapr se ve velkém začal chovat ve druhé polovině 16. století, jak ukazují data Rybářského sdružení České republiky. Stejně tomu bylo i okolo poloviny 19. století. Zlatý věk českého rybníkářství byl konec 16. století. Například v roce 1585 dosahovala výměra rybníků v českých zemích asi 180 tisíc hektarů, což je čtyřikrát více než v současnosti. Postupem času se výměra obhospodařovaných rybníků na území dnešního Česka napříč dějinami snižovala. V loňském roce se rybáři starali o 41 080 hektarů rybníků.