Covid-19 nejvíc zasáhl Prahu, na Moravě jsou optimističtí

Tři sta padesát tisíc volných míst a něco přes dvě stě tisíc nezaměstnaných. To byla realita loňského roku. Firmy zoufale hledaly nové pracovní síly. To se nyní, po pandemii koronaviru, změnilo.

„Dá se předpokládat, že skutečná míra nezaměstnanosti, která je nyní přes tři a půl procenta, se na podzim významně změní,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka personální společnosti ManpowerGroup. V současnosti se totiž ve skutečných počtech nezaměstnaných neprojevují nejen zahraniční pracovníci, ale ani lidé, které v zaměstnání udržují nejrůznější státní podpory. „Také tam nejsou lidé pracující před nouzovým stavem na dohodu o provedení práce a rovněž rodiče, kteří jsou nyní doma s dětmi a pobírají ošetřovné,“ dodává Rezlerová. To vše může se statistikami nezaměstnanosti v září silně zahýbat. I proto významně ochladla chuť zaměstnavatelů hledat nové pracovníky.

Nenahraditelní cizinci Epidemie zasáhla i finanční sektor. Banky budou spíš propouštět než nabírat. Nikdy už nebudeme hledat tolik lidí a tak často jako před epidemií. To se domnívá pětina zaměstnavatelů v Česku. Některé kvalifikované profese ve stavebnictví se kvůli návratu Ukrajinců a Slováků domů zatím nedaří v Česku nahradit. Pětkrát víc zaměstnavatelů než před epidemií covidu-19 bude propouštět.

Optimismus klesá
Zatímco ve stejném období loňského roku počítaly firmy, že právě na léto budou potřebovat další lidi, minimálně na sezonní práce, pro příští čtvrtletí jejich optimismus silně ochladl. „Nesmí nás mýlit relativně optimistické přesvědčení, že se náborové aktivity firem vrátí k původnímu stavu do tří měsíců. To se projevilo u relativně vysokého procenta oslovených zaměstnavatelů,“ připomíná Jiří Halbrštát, manažer náboru ManpowerGroup. Týká se to téměř třetiny českých zaměstnavatelů. Personální agentura totiž oslovovala více než sedm set zaměstnavatelů v průběhu dubna. „Lidé byli tehdy ještě relativně optimističtí, předpokládali, že omezení rychle skončí,“ řekl deníku Metro Halbrštát. Doplňme, že i tak je český optimismus větší než třeba ten americký, kdy v USA věří v opětovný nábor nových zaměstnanců jen něco přes dvacet procent firem.

Konec hotelů a restaurací
Nejtěžší ránu uštědřil covid-19 stravovacímu a ubytovacímu sektoru. V něm činnost během nouze zcela uzavřela více než polovina restaurací, hotelů a penzionů. „Nejvýrazněji zasáhla epidemie Prahu, která je na poskytování těchto služeb pro zahraniční turisty silně závislá,“ říká Jaroslava Rezlerová. Ochota hledat nové lidi je v Praze na číslu minus 15, je to nejhorší údaj v Česku. Naopak moravští zaměstnavatelé jsou jako jediní v Česku pozitivně naladěni. O tom, že budou brzo shánět nové lidi, uvažují tři procenta z nich.

Obezřetnost se ale neprojevuje jenom v náborových aktivitách. Postupné uvolňování podmínek se odráží také v nákupních zvyklostech. Lidé nechodí do restaurací a obchodů méně nejen proto, že si na to zvykli v době, kdy byla ekonomika zcela „vypnutá“.

Češi přestávají utrácet
„I když se lidé hodně těšili na otevření restaurací, pětina lidí si v nich odpustí jídlo a třetina plánuje, že přestane v hospodách kupovat tvrdý alkohol,“ doplňuje Petr Žabža, ředitel pro depozitní produkty mBank. Podle něj teď Češi začínají být ve finanční oblasti velice opatrní. Nižší nákupní apetit pocítí podle průzkumu i provozovny rychlého občerstvení a bary.