Ještě v padesátých letech tvořil náš jídelníček hlavně žitný chléb. V současnosti převládá ten pšeničný a v něm vládne Šumava. „Tvoří 56 procent v chlebovém sortimentu,“ říká Jiří Balabán, předseda představenstva Svazu pekařů a cukrářů. Potvrzuje však, že stále stoupá podíl „zdravých“ chlebů, hlavně toho žitného a celozrnného.
Soutěž
|
Pekaři i obchodníci se letos museli potýkat se změněnými podmínkami a požadavky nakupujících. „Prodalo se méně pečiva, hlavně toho nebaleného, lidé častěji sáhli po balených produktech,“ komentuje zkušenosti z první vlny koronaviru Patrik Dojčinovič, generální ředitel Tesco Česká republika.
Trvalo prý delší dobu, než se lidé přesvědčili, že nebalený chléb či housky nejsou zdrojem nákazy. Každopádně výrobci zaznamenali větší poptávku po chlebech s menší gramáží. Nižší prodeje ovlivnil i fakt, že se víc chleba upeklo i doma.
V Česku je kolem 700 velkých, středních a malých pekáren. Vlastní pekárny mají také řetězce.
Vždy budeme lepší než ti, co pečou doma, říká „velkopekař „Jsem rád, že soutěž ukázala, že i velký pekař umí upéct dobrý chleba,“ komentoval vítězství v kategorii Chléb bez hranic v rámci Chleba roku 2020 Jaroslav Kurčík, generální ředitel Penamu. Jedno je dobrý chléb upéct, druhé o tom přesvědčit zákazníka, ne? Jak složité je neustále vymýšlet nové druhy chlebů? Co říkáte na domácí pečení chleba? Jako konkurenci to asi nevnímáte. |
