metro.cz

Počasí v Praze

7 °C / 13 °C

Úterý, 25. září 2018. Svátek má Zlata.
Denisa Nesvačilová
Dalších 5 fotografií v galerii
Denisa Nesvačilová | foto: BioscopMetro.cz

Denisa Nesvačilová: Nenechám se rozhodit kdečím

24. ledna 2017  8:19 Pavel Urban Metro.cz
Po menším prostoru v nejnovějších Básnících dostala Denisa Nesvačilová hlavní roli v romantické komedii Miluji tě modře, která jde ve čtvrtek do kin. Pětadvacetiletá herečka se rozpovídala pro Metro o dětství plném gymnastiky, nejtěžších chvílích při natáčení i o nahotě před kamerou.

O čem vaše postava ve snímku Miluji tě modře je?
Hraju aranžérku Terezu, která prochází dlouholetým komplikovaným vztahem s artistou Igorem, kterého ztvárnil Rosťa Novák. Náhle jí do života vstoupí také umělec, malíř David, kterého hraje Vašek Jílek. Ale David je protipól Igora. A ona tak osciluje mezi nimi. A jak se rozhodne, to diváci uvidí.



Fotogalerie

Máte něco z Terezy i v sobě?
Do velké míry v té postavě spatřuji některé své vlastnosti. Jsme si s Terezou podobné. Obě umíme být velký živel. Postupem času už také nacházím nějaký klid, který ona hledá u Davida. Ona je ale daleko něžnější stvoření. Já jsem duší spíš chlap, takový drsňák. Bylo pro mě tedy těžší najít v sobě citlivost.

Jak se to projevuje?
Například ve vztahu k mužům i k práci, protože je hodně těžká a občas i psychicky náročná. A tam je myslím výhoda, že se nenechám rozhodit kde čím. A pak je to třeba i v soukromém životě, že si umím dupnout a jsem dost tvrdohlavá, což jsou spíš chlapské vlastnosti.

V jedné scéně ve filmu visíte pět metrů nad zemí bez jištění. Vzpomenete si, co jste zažívala?
Když jsem roli dostala, tak se nemluvilo o tom, že bych měla dělat nějakou akrobacii. Počítalo se s tím, že by se našla dublérka. Pak ale režisér Miloš Šmídmajer objevil staré fotky a články, že jsem dělala moderní gymnastiku, takže začal nenápadně nabízet, že bych to dělala já. Výzvu jsem tedy přijala, ale vůbec jsem netušila, do čeho jdu. Když jsem měla první trénink, tak to bylo šílené. Měla jsem těch tréninků jen pět a při tom to muselo vypadat, jakože to dělám profesionálně. Nevím, jestli bych do toho podruhé šla. Strach z pádu je opravdu veliký.

Nepřemlouvala jste režiséra, abyste pod sebou měla jištění, nebo aspoň žíněnku?
Já jsem se snažila, ale ono to nebylo úplně možné, protože kameraman Asen Šopov měl jasnou představu, jak to natočí. Myslím, že všichni měli strach. Miloš Šmídmajer mě po natáčení objímal asi pět minut a říkal, že se mi omlouvá. Ale ve finále jsme všichni rádi, že jsem to dokázala zaonačit.

Své si při natáčení v La Putyce v rámci toho představení užil i Václav Jílek, když na něj vrhali nože...
On měl ale dubléra, což mi přišlo jako velká nespravedlnost. I tak byl zelený, protože ho museli připoutaného na kole aspoň dvakrát otočit, aby to šlo nastříhat. Jinak jsme ale měli krásné natáčení, vyšlo i počasí. Jen na Pražském Hradě pršelo, tam jsme měli i sedmihodinové zpoždění. Zajímavé bylo také třeba, když Rosťa Novák proskakoval obraz. I když pro něj to asi moc příjemné nebylo.

U Básníků jste si nakoukala starší díly, které jste neznala. Dělala jste si podobnou přípravu i u tohoto snímku v případě scenáristy Jaroslava Papouška. Pouštěla jste si například Homolkovi?
Básníky mi rodiče jako malé holce zakazovali, protože tam často byly scény ne úplně pro děti. Ale třeba Homolkovi nebo Lásky jedné plavovlásky znám dobře.

A poznala jste tedy ve scénáři Papouškův rukopis?
Probírala jsem to i s kamarádkou, která četla knihu, podle které film vznikl. A ta mi říkala ještě před natáčením: „A víš o tom, že ta Tereza je celou knížku nahá?“ Z toho jsem byla trochu vyjukaná. Ale scénář je upravený, aby víc odpovídal dnešní době. Ale ten rukopis tam znát je, protože v době, kdy to Jaroslav Papoušek psal, bylo randění a vztahy mezi mužem a ženou trochu jiné a to tam je zachované a myslím, že je to půvabné.

Sama jste zmínila nahotu, která se i v tomto novém snímku objevuje. A odhalená jste byla právě i v Básnících. Nebojíte se, že už budete zařazena do určité škatulky?
Já se bojím, že už v jedné velké škatuli jsem. Byť v Básnících jsem se odhalila na pikosekundu a nebylo to nic erotického. Spíš se ukazovalo, jaký vztah má Majka, kterou jsem hrála, ke Štěpánovi Šafránkovi. Že je to pro ni obyčejný strejda, před kterým nemá zábrany. Miluji tě modře není jen o nahotě, navíc je umělecky pojata. Tak si myslím, že mi to neuškodí. Pokud mě bude někdo chtít brát tak, že se ráda svléknu, tak to dokážu rychle vyvrátit, protože to nic příjemného není. Ale k práci to patří, když to scénář vyžaduje a něco se tím divákovi chce říct. Beru to tak, že se nesvlékám já, ale ta postava.

Takže scénář byl upravený oproti knize i v tomto směru?
Ano, i když jsme dojednávali, jak co bude vypadat. Co třeba nechci, aby tam bylo. Ale zase nejsem jako začínající herečka v pozici, kdy bych mohla říct, že to neudělám. Spíš jsme hledali kompromisy.

Už máte nějaké další nabídky, kde budete hrát třeba úplně něco jiného?
Samozřejmě chodí, ale možná i tím, že nový film zatím není v kinech, nepozoruji rapidní nárůst. Navíc to portfolio pro mladou holku je dost omezené. Nějaké charakternější role mě asi spíš teprve čekají.

Co byste si tak jednou chtěla zahrát podle svých snů?
Mně by bavily nějaké velké psychopatky, to by byl takový protiúkol. A pak se těším na role maminek.

Brzy se objevíte také v televizi v několika dílech seriálu Temný kraj. Koho tam ztvárníte?
Spíš jsem tuhle roli přijala proto, abych neztratila kondici před kamerou. Navíc mě lákalo potkat se znovu s Lukášem Vaculíkem, se kterým jsme točili Básníky a máme se moc rádi. A hraji tam jen malou roli zdravotní sestry, která se stará o Lukáše v nemocnici.

Co se týče divadla, mohou vás diváci někde spatřit?
Aktuálně jsem divadlo kvůli filmům dělat přestala. Navíc jsem dodělávala školu, herectví autorské tvorby na DAMU, kde mě ještě čekají státnice. Takže jsem na divadlo neměla čas. Ale ráda bych ho hrála a zrovna o něčem jednám, ale to zatím nechci prozrazovat.

Zmíněnou gymnastiku jste dělala až do patnácti let, než přišel vážnější úraz zad. Měla jste ambice dostat se třeba až na olympiádu? Navíc, když váš otec Josef byl v 90. letech úspěšný fotbalista?
Táta se mnou chodil běhat a posilovat do lesa. Třeba i v tuhých mrazech mě vytáhl v sobotu v sedm ráno a skákali jsme přes překážky, abych měla kondici. Ale ambice na vrcholné soutěže jsem začala mít sama, protože jsem v tom prostředí vyrostla a nic jiného jsem neznala. Úraz ale napomohl tomu, že jsem musela přestat v době, kdy se začalo všechno rozjíždět. Takže jak by to dopadlo, nevím. Musela jsem chodit několik let na rehabilitaci, ale na to období moc nevzpomínám.

A ty ambice vám zůstaly i pro herectví?
No, kdyby byla světová soutěž v herectví, to víte, že bych na ní chtěla. Ale ty ambice se odrážejí spíše v tom, že ho dělat chci. I když je to jednou dole, jednou nahoře.



Komentáře

Hlavní zprávy

Dítě bez mobilu je nyní už rarita

Ilustrační snímek
vydáno 25. září 2018  13:45

Rodiče na svých potomcích nešetří.  celý článek

Sloupek Jakuba Koháka: Ciaooo Italia

Jakub Kohák
vydáno 25. září 2018  11:11

Moje žena – napůl Italka – mi celý život opakuje, jací jsou Italové lajdáci, píše Jakub Kohák ve svém sloupku.  celý článek

Naučte se jazyk elfů

Ilustrační snímek
vydáno 25. září 2018  9:55

Plánujete začít s japonštinou, albánštinou, tibetštinou nebo nizozemštinou? Vyrazte na Evropský den jazyků.  celý článek

Bez tramvají i metra C

Ilustrační snímek
vydáno 25. září 2018  8:45

Pražany a návštěvníky metropole v následujících dnech potrápí mimořádné výluky MHD.  celý článek



Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám