Když se řekne rok 1990, mnohým se vybaví srpnový koncert Rolling Stones. Málokdo ale ví, že už před nimi byly v Československu další slavné hudební osobnosti. „Ve stínu zůstali interpreti, kteří nevypadali, že by se mohli stát superhvězdami. Například Michael Stipe z kapely R. E. M., který přijel jen jako doprovod Billyho Bragga. Ten se sem dostal proto, že se znal s chlapíkem, který učil v Olomouci angličtinu. Tak si řekli, že pojedou do té země, kde se dějí zajímavé věci,“ říká hudební publicista Radek Diestler, autor probíhající výstavy Devadesátej Revisited v pražském Popmuseu.
Plakát na koncert Rolling Stones
Zappa nebo Simon
Vůbec jako první po revoluci zavítal do Prahy v lednu Frank Zappa na pozvání hudebníka a tehdejšího čerstvého poslance Federálního shromáždění Michaela Kocába. Zappa zde sice nehrál, ale natočil aspoň záběry do filmu Pražákům, těm je hej, který Kocáb spolurežíroval. „Už jsem se se Zappou znal, byl jsem i u něj v Americe a každé setkání s ním ve mně zanechalo dojem. Původně jsem se rozpakoval ho oslovit, aby ve filmu hrál. Bál jsem se, jak to bude s právy. Manažerku mu dělala jeho žena Gail. Když jsem jí to navrhl, ukázalo se, že to nebude jednoduché. Ale Frank se na ni podíval a řekl: ‚Co kdybychom se na práva vyprdli a bude to.‘ Tak to prostě natočil,“ vzpomíná Kocáb. Ten se pak setkal i s Paulem Simonem, který byl v červnu u voleb jako pozorovatel OSN. Pražský výběr vystoupil dva dny po volbách na Koncertu proti rasismu a Simon zde hrál také.
Roztržený pytel
Po revoluci byl zcela narušen dosavadní státní monopol v mnoha oblastech. „Do té doby u nás byly například tři gramofirmy. V roce 1990 jich najednou bylo zhruba třicet. Během roku se prakticky rozpadla klasická distribuční síť a začaly se hledat jiné způsoby, jak hudbu dostat k lidem. Začalo se prodávat velké množství desek i žánrů, které do té doby byly undergroundové,“ líčí Diestler.
Jedním z vydavatelství byl také Bonton, který vznikl už v roce 1989, a po revoluci tak měl drobný náskok. „Družstvo Bonton jsme vymysleli s kytaristou Tonym Ackermanem cestou v noci z koncertu. Už jsme nemohli dál snášet i víceleté intervaly mezi natočením desky a vydáním u státních vydavatelství. Tak jsme koupili duplikační mašiny a začali vyrábět populární magnetofonové kazety. Pak přišel listopad 1989 a otevřely se další možnosti,“ popisuje zakladatel Bontonu Martin Kratochvíl. U koncertních agentur se musel vypořádat s konkurencí Pragokoncert. Objevily se MARS a 10:15 Promotion. Spoluzakladatelem družstva MARS byl také Michal Ambrož, známý zpěvák a hudebník kapely Hudba Praha, se kterou v roce 1990 čile koncertoval. „Celé to vzniklo se záměrem pořádat koncerty mimo stávající pořadatelské struktury,“ uvádí Ambrož.
15 minut na odlet, 18 dní na prodej
Právě MARS dostal šanci organizovat koncert Rolling Stones. „Hybným kamenem, který pak spustil lavinu, byl Vladimír Hanzel, osobní tajemník Václava Havla. Nejprve o tom Havel nechtěl ani slyšet, protože měl neblahé zkušenosti s podpůrnými akcemi, po kterých zůstaly dluhy. Když mu ale Vladimír řekl, že to budu dělat já, souhlasil,“ popisuje Lubomír Schmidtmajer, další ze zakladatelů MARSu s tím, že dosud tak velký koncert nikdo v Československu nepořádal. Jelikož byl koncert na Strahově do dvouletého turné přidán, musel MARS převzít mnohé finanční závazky, které na jiných koncertech řešila produkční společnost BCL Group. Ta stále své české kolegy zkoušela a prověřovala. Pro Schmidtmajera a jeho tým to bylo náročné období. Smlouvu na koncert podepsal ve Vídni jen 18 dní před Strahovem. Za tak krátkou dobu se podařilo vytisknout a prodat téměř sto třicet tisíc vstupenek.
Pódium na Strahově
Například musel zajistit přílet kapely do Prahy z koncertu v Německu. „Požádali jsme prezidentskou letku, aby nám půjčila letadlo. Když klaplo tohle, nastal problém, že pojišťovna Lloyd neměla ve smlouvě dopravu letadly ruské výroby. Speciál dorazili prověřit dva muži přímo z USA,“ líčí Schmidtmajer. Ani tak neměl vyhráno, koncert ve Frankfurtu skončil ve 22.45 a do jedenácti muselo kvůli protihlukovým nařízením letadlo do Prahy odstartovat. „Bylo to obrovské finančí riziko, že to kapela za patnáct minut nestihne. Seděli jsme v kanceláři a ani nedýchali. Ale ve 23.00 telefonovali z letiště, že letadlo odstartovalo ve 22.57,“ usmívá se Schmidtmajer.
Zvídavý Jagger
Už den před koncertem si užili Rolling Stones program v Praze. Po Pražském hradě je pak odpoledne před vystoupením provázel Michael Kocáb. „Vašek Havel mě poprosil, abych hosty, kteří za ním přijeli, provedl. Bylo to tak se Zappou i Simonem. Vrchol pak byli Rolling Stones. Dvě hodiny jsem je vodil po Hradě a bylo to moc příjemné setkání. Spřátelil jsem se s Mickem Jaggerem, byl zvídavý, hodně se ptal, ale sám se otevřel. Ptal jsem se ho, jak se udržuje ve formě. Nebo jen tak mezi řečí vypálil otázku na osvětlení Španělského sálu. Lustry, které tam jsou, kapela Havlovi darovala,“ zmiňuje Kocáb. Samotný koncert byl pro mnohé velkým zážitkem a potvrzením svobody. Schmidtmajer si ho moc neužil, musel v zákulisí sledovat, jestli všechno klape. „Znám ho jen z použitých filmových záběrů,“ přiznává Schmidtmajer. Diestler na Strahově nebyl. „Tenkrát mi přišlo 280 korun československých za lístek moc,“ dodává.
Rolling Stones a Václav Havel
V roli předkapely se na Strahově objevil Vladimír Mišík se skupinou ETC... „Volal mi Luboš Schmidtmajer, že konání koncertu zaštítí Václav Havel a že dávají dohromady seznam kapel, které nabídnou managementu jako předskokany. My jsme právě dotočili album Dvacet deka duše, tak jsme jim předali kazetu s nahrávkou. Asi za čtrnáct dní na MARS přišel telegram, že boss Mick Jagger vybral kapelu Vladimír Mišík&ETC… Byla to bomba, nikdo jsme to nečekali,“ vzpomíná Mišík. Tomu se ale v den koncertu stala dost nepříjemná věc. Když dorazil na Strahov, zjistil, že ve futrálu na kytaru nástroj není. Nikomu bych nepřál ten pohled, když jsem otevřel víko futrálu a kytara nikde. Naštěstí bydlím kousek pod Strahovem a náš kamarád a zvukař Mirda mně pro kytaru dojel a ještě přivezl basu vychlazené Plzně,“ směje se s odstupem času Mišík.
