V prvních týdnech vydají rodiče na prvňáčka okolo pěti tisíc korun, ať už za brašnu, první školní pomůcky, družinu, obědy a další nezbytnosti. Asi patnáct set školáků z první třídy nastoupilo letos do tříd s nepříjemným stigmatem chudého dítěte. Jedná se o děti z rodin, kde je vychovává jen jeden z rodičů. Vyplývá to ze zjištění Asociace neúplných rodin (ANR).
„Víme, že z těch asi dvaceti tisíc prvňáků z neúplných rodin se více než sedm tisíc dostane do konce roku do finanční tísně,“ rekapituluje Iveta Novotná, ředitelka programu VašeVýživné.cz. Může jít o nedostatek peněz na obědy, družinu a další aktivity, kterým se pak dítě nemůže věnovat jako jeho spolužáci. „U těch asi patnácti set dětí, které už spadají do kategorie chudých, je to především proto, že v průměru jim druhý z rodičů dluží na výživném přes sto tisíc korun,“ říká Novotná.
U těch dětí, jejichž rodiče například nemají na školní obědy, řeší situaci nejrůznější charitativní organizace nebo úřady tím, že poskytují obědy zdarma. Jenže někdy trvá, než škola na tuto skutečnost u školáka hned nepřijde, pokud si dítě třeba rodič nebo prarodič vyzvedává ihned po vyučování.
V Česku je dnes necelých sto osmdesát tisíc neúplných rodin. Nemusí se ve všech případech jednat jen o případy rozvedených rodičů, i když ty tvoří asi dvě třetiny. Zbytek jsou buď svobodné matky, případně ovdovělé ženy i muži. Přesto tvoří devadesát procent neúplných rodin ty, kde je jenom matka. Právě ty jsou nejvíc ohroženy spolu se svými dětmi chudobou, případně častým nedostatkem peněz.
Místo deseti let jen tři24 V průměru o tolik tisíc korun na výživném přišli ti z rodičů, kteří od roku 2014 neuplatňovali dluhy na výživném. Od tohoto data totiž podle nového občanského zákoníku platí podstatně kratší, tříletá, promlčecí lhůta. V původním občanském zákoníku bylo možné uplatňovat nároky na neplacené alimenty ještě deset let od doby, kdy vznikly. |
Proti neplatičům výživného se snaží bojovat i politici. Již delší dobu se diskutuje, že by alimenty platit za dlužníky dětem měl stát a částky by pak po neplatičích vymáhal. Návrh, se kterým přišli komunisté a sociální demokraté, se dostal i do programu menšinové vlády. O osudu „státních alimentů“ se nyní jedná v sociálním výboru dolní komory parlamentu.
I když se jedná o bod vládního programu, ne všichni poslanci nejsilnějšího hnutí ANO s ním souhlasí. Podle poslankyně Andrey Babišové jde jen o zavedení další sociální dávky, byť se předpokládá, že stát by peníze vymáhal po neplatičích zpět. „Stát nemůže stále suplovat to, co nemůže vymoci,“ kritizuje návrh její kolega z poslaneckého klubu Aleš Juchelka. Samoživitelé, kteří jsou dlužnými alimenty postiženi, však část peněz dostávají.
Zprostředkovává jim je ANR, která prostřednictvím asistenčního programu Vaše výživné alimenty na dlužnících dobývá. „Za poslední tři roky se nám podařilo zefektivnit spolupráci s advokáty a exekutory,“ říká ředitelka Iveta Novotná. V posledních měsících se daří řadě rodičů, kteří se k programu přihlásili, posílat měsíčně přibližně tisíc korun.
Měsíčně představuje celková odeslaná částka kolem pěti milionů korun. „Na sedm procent dlužníků ale nemáme bohužel vůbec žádné páky,“ lituje Novotná. Pokud by alimenty hradil stát, ročně by podle propočtů na tomto náhradním výživném vyplatil kolem 700 milionů korun.
