S "barákem", jak Kongresové centrum Praha (KCP) nazývá jeho ředitel Michal Kárník se problémy vlečou už od svého počátku. Monstrózní stavba původně vznikla jako místo pro sjezdy KSČ. Pro současné účely je ale příliš velká. Navíc po transformaci z příspěvkové organizace na akciovou společnost v roce 1995 je KCP v dluzích. Ty ještě umocnilo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. V dubnu roku 2014 by Kongresové centrum mělo splatit dluhy, které dnes dosahují zhruba 1,4 miliardy korun.
Věčné problémy s penězi ohrožují budoucnost centra
Praha bude mít milionový plán
|
Hlavní město jako akcionář Kongresového centra Praha přišlo před několika lety s myšlenkou zbavit se všeho, co kongresák ke své činnosti nepotřebuje. Tedy hotelu, business centra a přilehlých pozemků na Vyšehradě a pankrácké pláni.
"Dá se říci, že už od roku 2000 je nám vytýkáno, že máme spoustu činností a že by bylo lepší, kdybychom se soustředili na to hlavní. Bohužel tenhle barák byl postaven k něčemu jinému. Kongresové turistice slouží bezvadně, ale máme tady více prostor, než pro kongresy potřebujeme," říká generální ředitel KCP Michal Kárník.
Jenže se ukázalo, že prodat hotel i s business centrem, které, ačkoliv mají jiné číslo popisné než kongresák, tak jednoduché nebude. Funkčně jsou totiž budovy propojeny. Výběrová řízení, která se v minulosti vypisovala, se tak musela opakovaně rušit. Podle radního pro kulturu Václava Novotného by prodej majetku mohl umáznout dvě třetiny z více než miliardového dluhu. "Bude se vypisovat nový tendr, ale nejdříve si necháme zpracovat analýzu, jestli prodat, nebo neprodat," říká Novotný, podle kterého by se tím v září nebo v říjnu mělo zabývat zastupitelstvo.
Ředitel Kongresového centra Praha Michal Kárník.
A co jinak KCP hrozí, pokud své dluhy do roku 2014 nesplatí? "Teoretických vývojů je několik, z nichž jeden říká, že když je nesplatí, bude muset Kongresové centrum vypsat konkurz. Jelikož stát je ručitelem, propadlo by to státu. To ale nikdo nechce," dodává radní.
Koncerty nám spíš jen vylepšují image, říká ředitel
Kongresová turistika je důležitá a přináší městu nemalé peníze, vysvětluje ředitel KCP Michal Kárník. Podle něj se v kongresáku uskuteční v průměru 300 akcí ročně, někdy to je i sedm akcí denně, jindy jsou pak týdny, kdy je prázdno. "Těch opravdu velkých akcí je ale zhruba 25 do roka," říká.
Co si pod pojmeme velká akce představit? Něco jako byl summit EU - USA v roce 2009? "Ne, to vůbec není velká akce. To je velká akce v tom smyslu, že máte "obpolicajtované" celé Kongresové centrum, jsou tu novináři, ale jinak to velké není, protože to probíhá v jednom sále," vysvětluje Kárník. Největší akcí, která se tu prý kdy konala, proběhla loni. Šlo o medicínský kongres s více než deseti tisíci delegáty, vystavovateli a tunami zboží na výstavu.
Letecký pohled na Kongresové centrum z roku 1981
V Kongresovém centru se ale také čas od času konají koncerty známých hvězd. Velký sál dokonce patří mezi třináctku podobných prostor s nejlepší akustikou na světě. Ti opravdu dobří zpěváci pak sál uzpívají i bez ozvučení. Jak ale říká Kárník, podobné akce pomáhají vylepšovat hospodaření jen minimálně.
"Pomáhá to v tom, že ta budova dostává trochu jiný image. My samozřejmě bojujeme s tím, že jsme komunistický barák. Ukažte mi ale v Praze nějaký velký barák, který nevznikl za této éry. Za to ten barák samozřejmě nemůže," brání stavbu Kárník.
Kongresák si nejvíce chválili Rusové a FBI
Na spojování kongresáku s komunistickou minulostí a lidovými termíny jako "Pakul" či "Lidojem" je jeho ředitel poměrně háklivý. "Nikdo ze zahraničních hostů nemá problém s tím, že to byl barák postavený za komunistů určený pro sjezdy, ale tady to v lidech stále je a noviny to čas od času přiživují. Ten barák je funkční, slouží. Lidé říkají, že večer je to tu tmavé. Aby nebylo! Proč bychom svítili, když tady kongresy končí v šest večer a já přece nebudu v osm svítit," říká Kárník, podle kterého si objekt nejvíce chválila americká FBI a ruská rozvědka při summitu NATO v roce 2002. A to z toho důvodu, že "barák" šel skvěle ohlídat díky tomu, že se dá rozdělit do tří částí - pro novináře, pro delegáty a pro amerického prezidenta a další činovníky aliance.
Jak vylepšit Pakul?
Kdyby centrum netrápily dluhy, KCP by každý rok mohla podle Kárníka investovat zhruba 20 milionů do obnovy. A že je co vylepšovat - obnovily by se sály, vyměnily koberce, přebrousily parkety, vyměnily žaluzie a spoustu dalších věcí. Kárník by by ale nejraději prosadil změny na fasádě kongresového centra.
"Určitě bychom chtěli, aby když jedete z města, tak jste nejel do Kongresového centra Panasonic, ale do Kongresového centra hlavního města Prahy. Naši předchůdci ve snaze co nejvíce ten dluh umořit, pronajaly fasády na 20 let reklamním firmám a my s tím nemůžeme nic moc dělat," vysvětluje. A ještě jedné věci by důkladná výměna fasády prospěla. Zabránila by totiž tepelným únikům z interiérů ven. "Tepelné mosty, které tady jsou, jsou šílené, a myslím, že kdyby se to vzalo na infrakameru, tak tolik červené na žádným jiným baráku neuvidíte," uzavírá.
Strážce streamu
