Duše se cítí mladě, tělo je ve skutečnosti mnohem zhuntovanější

Letos na jaře mohli lidé například vyrazit do některé z vybraných lékáren v České republice. Lékárníci jim tady na počkání zkontrolovali během nenáročného testu kvalitu jejich plic. V loňském roce si nechala plíce zkontrolovat asi tisícovka lidí, letos jich bylo více než třikrát tolik. Z více než 3600 kontrolovaných si celá šestina odnesla nějakou diagnózu. Nescházela ani indikace tuberkulózy. 

„Screeningové vyšetření plicních funkcí, i když jenom v lékárnách, je důležité hlavně pro rizikové skupiny obyvatel,“ připomíná Martin Houda, pneumolog pražské Nemocnice Na Homolce. „Vyšetření může odhalit především u kuřáků postižení už v počátečním stadiu,“ vysvětluje Hrouda. Může to totiž vést hlavně ke zpomalení předčasného stárnutí plic. 

Nemocní Jihočeši Přibližně 800 tisíc lidí je v Česku postiženo astmatem. Zhoršování funkcí a předčasné stárnutí dýchacího orgánu má na svědomí jak znečištěné ovzduší ve městech, tak kouření.   26 procent zkontrolovaných Jihočechů, kteří se letos vydali na měření plicního věku, mělo nějaký plicní „kaz“. Jedná se o nejhorší výsledek mezi kraji.  20 miliard korun vydává české zdravotnictví na léčbu potíží srdce a cév.

Například ve věkové kategorii lidí 25 až 45 let, kteří kouří dlouhodobě aspoň jednu krabičku cigaret denně, jsou podle lékařských zjištění jejich plíce ve skutečnosti asi o pět let starší, než mají tito lidé zapsáno v občance. Podle Evy Králíkové, předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku a přední české odbornice na kouření a jeho vliv na naše zdraví, se kuřáci připravují až o dvacet let života. 

Stárnutí se v Česku týká kromě plic také našich cév a srdečních orgánů. Ani tady ale Češi prevenci moc nepreferují. Nedělají dobře. „Vysoký krevní tlak nebo cholesterol nebolí, pacienti tak mají často pocit, že jim nic není. K lékaři buď vůbec nejdou, nebo braní léků nepovažují za důležité,“ konstatuje praktický lékař Igor Karen ze Společnosti všeobecného lékařství. Konkrétní „věk“ cév se může výrazně lišit. Při mírnějším poškození může předbíhat reálné stáří postiženého o tři roky, při větším poškození až o devět roků.
Lékaři doporučují, aby tito lidé především omezili příjem soli. Ta totiž urychluje změny v cévách. U starších lidí omezení soli zase zlepšuje poddajnost tepen. Na poddajnost cév mají vliv i konzumované potraviny, mezi ně se počítá třeba rybí tuk nebo česnek. 

Měření cévního věku nabízeli i letos vybrané lékárny ve všech krajích republiky. Při podobné akci před třemi lety změřili lékárníci stav cév u více než 17 500 lidí. Došli k nepříjemnému zjištění, že třem čtvrtinám kontrolovaných stárnou tyto důležité části těla rychleji, než jak stárnou sami kontrolovaní. Každému z těch, kteří se tomuto testu podrobili, zasílají lékárníci podrobnou zprávu. „Pokud nebyly výsledky dobré, doporučujeme úpravu životního stylu, případně návštěvu praktického lékaře,“ říká Leona Štěpková z lékárny Medea v Hostomicích nad Bílinou. 

Testování stavu cév upozornilo také na důležitý fakt, že o stav svého srdce a cév se v Česku starají více ženy než muži. „Pokud už se k nám v minulosti přišel změřit muž, tak obvykle dorazil právě v doprovodu své partnerky,“ potvrzuje zkušenosti Zora Zoubková ze znojemské lékárny U svaté Anny.

Kontrola na Blaníku Jak je na tom vaše tělo, si můžete ověřit jak v ordinaci, tak netradiční zkouškou.  Bojíte se, že vám lékař sdělí nepříjemnou zprávu, že jste fyzicky starší, než hlásá váš rodný list? Zkuste „srandatest“ na památné hoře Blaník u Vlašimi.  Na úpatí hory najdete startovní bod a po výšlapu na vrchol k rozhledně si můžete přečíst, jestli jste v kondici horší, stejné nebo dokonce lepší, než je váš oficiální věk.  Měření stavu cév u lékaře se odehrává na speciálním přístroji. Hodnotí se třeba stresové zatížení, tepová frekvence či spektrální analýza variability srdeční frekvence.  Vyšetření by se mělo konat v ranních hodinách a nedoporučuje se pro lidi s kardiostimulátorem.