Dušičky na pražských pohřebištích. Delší otevírací doba a posílené hlídky strážníků

Jak nedávno oznámila jeho rodina, zpěvák Karel Gott spočine na smíchovském hřbitově na Malvazinkách. Je to „na dohled“ od jeho domova v ulici Nad Bertramkou. Nebude však prvním slavným na tomto hřbitově. Výrazně se tady otiskla industriální síla Smíchova především z 19. století. Spočívají zde továrníci, inženýři velkých smíchovských fabrik, ale i řada státních úředníků, politiků či představitelů meziválečné armády. 

Dominují Olšany Na území hlavního města Prahy najdete 29 hřbitovů, které spadají pod Správu pražských hřbitovů. V těchto místech se dosud pohřbívá.  50 hektarů dosahuje rozloha Olšanských hřbitovů, které jsou největší v Praze.  Více než dva miliony pohřbených evidují seznamy nebožtíků Olšanských hřbitovů za dobu jeho dosavadní existence (od roku 1679).

Malvazinskému hřbitovu vévodí novorománský kostel svatého Filipa a Jakuba. Náhrobky zde pro známé osobnosti a bohaté podnikatele vytvářeli neméně proslulí čeští umělci. Například Antonín Barvitius, Ignác Karel Platzer, Josef Strachovský, Stanislav Sucharda, Jan Josef Štursa, Čeněk Vosmík nebo Josef Václav Myslbek. Hřbitov na Malvazinkách má rozlohu přes sedm a půl hektaru a řadí se tak k největším hřbitovům Prahy.

Prezident, disident, dekadent, ale i sportovec
Z umělců je na Malvazinkách zde pohřben například Jiří Karásek ze Lvovic, známý český dekadentní básník, ale nikoli šlechtic, jak by jeho umělecké jméno naznačovalo. Z dalších umělců je na Malvazinkách pohřbený třeba herec Eman Fiala nebo divadelní režisér Petr Lébl, který působil v Divadle bez zábradlí. Spisovatele zde zastupuje například Jakub Arbes, literáty i ilustrátory zase duchovní otec Ferdy Mravence Ondřej Sekora. Dobu moderní tu reprezentuje frontman skupiny Plastic People Of the Universe Mejla Hlavsa. 

Na smíchovském hřbitově spočinul v roce 1975 také bývalý prezident Antonín Novotný. Ten zemřel během normalizace a jeho pohřeb tehdy zaznamenaly noviny jen několika řádky. Fanoušci fotbalové Slavie sem zase přicházejí, aby se poklonili slavnému pravému křídlu a mistru Evropy z roku 1976 Františku Veselému.

Praha o Dušičkách Památka zesnulých připadá každoročně na 2. listopad. Jedná se o vzpomínku na předky, v Evropě si ho připomínají již po jedenáct století.  Dušičky jsou spojeny primárně s římsko-katolickou církví. V našich končinách si je připomíná i husitská církev.  I když už hřbitovy přešly na zimní provoz, otevírací doba se během Památky zesnulých prodlužuje.  Od pátku 1. listopadu do neděle 3. listopadu 2019 je otevírací doba všech pražských hřbitovů prodloužena až do 18 hodin.  Vyšehradský hřbitov je výjimečně přístupný od 7 až do 19.30 hodin.