Dvě minuty na přestup jsou standard. Časy se určují na základě zkušeností, říká mluvčí ROPID

Novinka vzbudila zvědavost nejednoho cestujícího, kteří se obratem začali obracet i na deník Metro. Jaké časy lze na displejích pozorovat? Jsou reálné? Nebo je to stejné jako v papírových řádech, tedy že je čas orientační a bus mohl již klidně odjet, nebo naopak ještě nejel a teprve stojí někde v koloně. „Panely zobrazují reálné časy odjezdů jednotlivých spojů. Údaje se tedy průběžně mění, například pokud má spoj třeba zpoždění,“ říká pro deník Metro mluvčí dopravního podniku Aneta Řehková.

Panely využívají otevřená data Pražské integrované dopravy, která poskytuje její organizátor ROPID. Ještě před zhruba dvěma lety systémy pracovaly typicky na principu přepočtu zpoždění vždy při průjezdu zastávkou, kde se jednoduše odečítal reálný čas průjezdu od času určeného jízdním řádem. Mezi zastávkami se však zpoždění nepřepočítávalo. Pokud se vozidlo v mezizastávkovém úseku zdrželo delší dobu nebo není průjezd zastávkou zachycen, začala být vypočtená hodnota zpoždění nepřesná. Nyní je však systém podporovaný městskou datovou platformou Golemio aktuální, zpoždění se určuje přímo podle polohy vozů na trase a cedule v Letňanech a Holešovicích, nebo i na chytrých zastávkách, jsou propojeny s aplikací PID Lítačka. Ta, zjednodušeně řečeno, rovněž čerpá data z Golemia a naopak. „K časům na tabulích nicméně nepřipočítáváme docházkovou vzdálenost,“ dodává pro Metro Řehková.

Podle čeho se ale vypočítávají přestupní časy, a to jak v dopravních aplikacích, tak klasických jízdních řádech? Podle mluvčího ROPID Filipa Drápala má například populární IDOS a od něho odvozená PID Lítačka takzvanou databázi přestupních hran. „Čili všechny časy se určují ručně na základě zkušeností. Obecně je snahou definovat to tak, aby to každý, i pomalejší, ale standardně pohyblivý člověk, stihl. Tam, kde není přestupní vazba ručně definovaná a zastávky jsou ve stejném uzlu, se používá jako výchozí hodnota dvě minuty,“ vysvětluje pro Metro Drápal a dodává, že například mapové aplikace od Seznamu či Googlu vymýšlejí své přestupní časy ještě trošku jinak.

„Jejich apky využívají toho, že mají mapové podklady, a přestupy počítají z nich. Seznam si třeba určitě navíc definuje některé vazby, které jim mapa nespočítá dobře, například v metru,“ doplňuje pro deník Metro Drápal.

Nejde to stihnout? Na věčně zablokované výstupy z vagonů metra i autobusů si stěžují naši čtenáři pravidelně. S tím, do kterého vagonu máte nastoupit, ať máte nejkratší cestu do cíle, přitom umí poradit třeba aplikace Jízdní řády. Pokud jedete třeba z Jinonic na Novodvorskou, apka vám doporučí vystoupit na Smíchovském nádraží z posledního vagonu. S konceptem odjezdových panelů pracuje dopravní podnik zhruba tři roky. Na Staroměstské, Florenci, Kobylisích, Chodově a Zličíně už nemusíte běhat dolů do metra, abyste zjistili, že máte do odjezdu vaší soupravy ještě spoustu času. U vchodů se můžete s časy odjezdů rovněž seznámit. Tabule zobrazují příjezd nejbližších dvou vlaků v obou směrech. Nové infopanely s odjezdovými časy busů a tramvají instalované v letošním roce mají nicméně dle kritiků zásadní nevýhodu. Každý vypadá zcela jinak. „Když už chcete jednotný design všeho, tak proč jsou panely v Holešovicích, respektive zobrazované informace, úplně jiné než na těch nedávno propagovaných v Letňanech? I v tomhle by se hodilo zavést nějakou vizuální ucelenost,“ píše na Facebooku ROPID uživatel Michal Tvrdík. Jiní zde zmiňují fakt, že jsou panely jiné než na chytrých zastávkách tramvají nebo v Klánovicích. Zde zobrazují odjezdy busů a vlaků. Vizuálně vypadají ale stejně jako chytré zastávky na Palackého náměstí. Tenhle design ale najdete jen na těchto dvou místech.