Jako dítě jsem byl vložen do mateřské školy ve Strašnicích. Co ale čert nechtěl, rok po mém odchodu tam nastoupilo dítě nějakého vojáka z povolání a tatínek zřídil, že do školky na zahradu přivezli vyřazenou stíhačku Mig-15. Jak já se chtěl z první třídy vrátit zpět do školky. Coby dítě vyrostlé v éře pomníků z tanků, děl a mávajících soch rudoarmějců od Aše po Čiernu při Čope bylo mé tehdejší zklamání pochopitelné. Mými hrdiny byli čtyři tankisté s hrdinským tankem a ještě hrdinštějším psem a taky neohrožený polský James Bond druhé světové války, kapitán Klos.
Asi nebylo v Československu okresního města, které by nezdobil nějaký kus vyřazené československé nebo sovětské vojenské techniky. Pamatuji si, jak před kasárnami v Jihlavě, sídlili tam tankisté, stál zmenšený model tanku T-34. A Praha měla na Smíchově IS-2, který měl symbolizovat Gončarenkův zničený tank T-34 o pár set metrů na sever na Klárově 9. května 1945. Na začátku 90. let tank zrůžověl a pak i zmizel.
Stejně tak zmizely obrněnce z podstavců a další technika zmilitarizovaných dějin. Ale sem tam se zase vrátily a vracejí. Jen je objevovat. Výhodou je, že se z nich už nedělají památníky, ale slouží jako lákadlo, jako upozornění – tady jsme, tady vám něco nabízíme. Jako ta stíhačka (myslím, že je to MiG-21, neplést s hudební skupinou) u nájezdu na Pražský okruh v Lahovicích, naproti autobusové zastávce Přístav Radotín. Nezanedbatelný je i fakt, že si takový exponát může vlastně pořídit každý. Stačí, když má kam letadlo nebo tank postavit a hlavně, když narazí na prodejce. Už se z toho nedělá věda.
Pokud víte o nějakém takovém exponátu ve svém okolí, napište mi na pavel.hrabica@metro.cz. Děkuji předem.
