metro.cz

Počasí v Praze

7 °C / 13 °C

Úterý, 25. září 2018. Svátek má Zlata.
Filip Čapka
Další 1 fotografie v galerii
Filip Čapka | foto: Alena Hrbková

Filip Čapka: Praha je nádherná, ale bohužel ji prodáváme

29. května 2015  14:02 Pavel Urban Metro.cz
Pochází z rodiny, kde být hercem je prakticky povinnost. Tomuto řemeslu se věnoval dědeček, otec Jiří a herečkou je také jeho žena Zuzana. Paradoxně mu v kariéře pomohly povodně a pak už se nabídky jen hrnuly. Filipa Čapku nyní čeká další velká role, ve Švandově divadle ztvární Alcesta v Misantropovi.



Misantrop

Premiéra se ve Švandově divadle koná 30. května v 19 hodin.

  • Kromě Čapky a Evy Josefíkové hrají v Misantropovi David Punčochář či Martina Krátká.
  • Režie: Lukáš Brutovský

Nedávno jste dotočil film Gangster Ka, můžete ho trochu přiblížit?
Jsou to vlastně filmy dva. Je to na motivy příběhu Radovana Krejčíře. Spoustu věcí jsme si vymysleli, ale některé situace tak i skutečně byly. Já tam hraji reálnou postavu kriminalisty, který se snažil dostat Krejčíře do vězení, ale měl tu smůlu, že měl odvahu ukázat na nejvyšší místa. A v tu chvíli ho okamžitě sejmuli a celou kriminalistickou jednotku rozprášili. S jedním z těch kriminalistů jsem se dokonce osobně potkal a to, co mi vyprávěl, raději ani nechtějte slyšet.

Raději hrajete divadlo, nebo jste před kamerou?
Teď raději točím, strašně mě to baví. Klobouk dolů před někým, kdo umí hrát dobře divadlo. U filmu víte, že kamera si všechno pobere, pak se můžete podívat, kde děláte chybu a jak to vypadá. To u divadla není. Tam je všechno velmi obtížné.

Váš přechod do Prahy byl pozvolný, jak na to vzpomínáte?
Byly to velké kotrmelce. Po sedmi letech v angažmá v Olomouci jsem byl rok v Brně, rok znovu v Olomouci, pak rok v Ostravě a teprve pak jsem šel do Prahy. Ale v těch posledních třech letech už jsem nějakou práci v Praze měl. Takže když jsem se pak rozhodl, že jdu do Prahy, už jsem zde měl něco za sebou a s hodně lidmi jsem se znal. Navíc jsem v tu dobu žil sám, takže to nebylo nic bolestného.

Zlom nastal v roce 2002, kdy jste v rámci Letních shakespearovských slavností alternoval v Králi Learovi Jiřího Langmajera. Pak asi také přišly další nabídky z Prahy, že?
Tenkrát mi pomohly povodně, protože Jirka Langmajer musel hrát za Palmovku na různých zájezdech a charitativních akcích pro divadlo. Na Hradě ale chtěli hrát, takže ukázali na mě a já usoudil, že je to dobrá příležitost se zviditelnit. A povedlo se. Ale za velkého přispění pánů Třísky a Huby. Pak přišly další nabídky, hlavně od Karla Heřmánka z Divadla Bez zábradlí.

Teď už ale v Praze zase nebydlíte. Odstěhoval jste se do domku za město. Byl to váš sen?
Ano, už od dětství. Žena barák původně nechtěla, ale když jsme pak hledali bydlení a já to nadhodil, tak kupodivu souhlasila. Zdrhli jsme z Kaprovy ulice, kde bylo krásné, ale náročné, bydlení, na venkov. A je tam božsky. Zrovna nedávno jsem se kochal na zahradě a říkal si, že to byl dobrý tah.

Pak se vám asi ani nechce zpátky do Prahy...
To je pravda. Všechno má svoje své pro a proti. Ale já rád jezdím autem a v něm se psychicky připravím na tu práci, takže pak není problém.

Hlavní město už za ta léta znáte. Co se vám na Praze nejvíc líbí a co vás naopak štve?
Není to z mojí hlavy, ale hrozně se mi líbí věta: ‚Praha je děvka.‘ Je opravdu krásná. Když jsem tenkrát chodíval z Hradu po představení, tak jsem si vždycky koupil tři piva v plechovce a šel jsem domů pokaždé jinou cestou. Chodíval jsem se dívat na různá zákoutí. Praha má ohromného ducha, bohužel naše povaha je taková, že ji prodáváme. Proto je děvka. Každý si tu může dělat, co chce.

Připadá mi, jakoby Molière žil v dnešní době

O nově nastudované inscenaci Misantrop, kde hrajete hlavní roli Alcesta, jste řekl, že jde o „punkové představení“. V čem přesně má být punkové?
Hlavně duší. Nadčasové texty těch největších spisovatelů jsou geniální v tom, že měli schopnost reflektovat ne problémy stávající doby, ale pojmenovat je principiálně. Čím víc se tím textem zabývám, tím víc mi připadá, jako by Moliére žil v dnešní době. To punkerství je v tom, že člověk, kterého hraji, dokáže pojmenovat všechny neřesti té doby. Mnohdy jde až mráz po zádech, jak to přesně míří do některých kruhů i dnes. Pokud já to dobře zahraji, tak ten punk bude v jeho duši.

Vzpomenete si na nějaký konkrétní verš, který by to vystihl?
Tak třeba: Jedni jsou lumpové, prolhaní gauneři, druzí ne že je vyhodí ze dveří. A řeknou: Táhněte, nenažraní supi. Oni jim to svinstvo laskavě ještě trpí.

Mimochodem, jak vám šlo učení veršů?
Je to možná nejtěžší na učení. Třeba Shakespeare je v těch verších akční, slovem prostě jedná. Kdežto Molière, zvlášť v Misantropovi, je hodně úvahový. Hodně se tam filozofuje a pojmenovávají se neduhy doby, aniž by člověk jednal. Je tam velká spousta slovíček. Jednou máte slovo všechno, jindy zase všecko. Myslel jsem si, že to půjde lehčeji.

Jaký vlastně máte vztah k poezii?
Dřív jsem hodně četl knihy, na což teď už moc nemám čas. Poezií jsem vždy pohrdal, až se mi do ruky dostaly verše Charlese Bukowského. Pak jsem se dostal přes Beatníky až k Máchovi či Kainarovi a strašně se mi to líbilo. Nečetl jsem to jako básničku, ale jako, že pod tím je ještě něco jiného.

V čem je zpracování Misantropa ve Švandově divadle odlišné?
Hlavně je dobře, že nemáme dobové kostýmy, protože si myslím, že by ta podstata tím paradoxně zanikla. Máme normálně dnešní obleky, holky mají taky kalhoty. Doufám, že moderní to bude hlavně sdělitelností. I když ten jazyk pro někoho bude znít možná archaicky.

Hrajete Alcesta. Jste si s ním nějak podobní? Případně jste se od něj něco naučil?
Je mi opravdu hodně blízký. Sám nejdu daleko pro nějaké ostřejší slovo. Co se mi na něm ale nejvíc líbí, je odvaha.

Jaká se vám spolupracuje s Evou Josefíkovou, která hraje Celimenu?
Ona je strašně talentovaná holka na svůj věk. Do té role se hodí z jednoho prostého důvodu. Ona, i když jenom stojí a kouká, tak má v sobě tu drzost a osobnost. Pevný názor. Mnohé její vrstevnice i starší herečky by jí to mohly závidět.

Motorka už je passé

Máte v poslední době už více času na rodinu?
Teď je to malinko lepší, protože jsem dotočil filmy a seriál má pauzu, ale i tak je toho času málo. Ale to je buď, anebo. Navíc, kdybych seděl doma, tak bych byl protivný. Takže když mám práci, tak jsem v klidu a naplněný. A chlap, když je naplněný, tak to je polovina úspěchu rodiny.

Už jste v pozici, kdy si můžete z nabídek vybírat?
Zaplať pánbů jo, ale není to nic, na co by měl být člověk nějak pyšný. Protože je vlastně těžký dělat ta rozhodnutí. Máte třeba tři věci a každá z nich má v sobě kus zlata. A vy třeba dvě ty zlata musíte odevzdat.

V seriálu vás diváci nejvíce znají jako Sváťu Pecha z Cest domů. Budou vás vídat i po prázdninách?
Já doufám, že ano. Od června točíme dál. Mám tam co hrát, vychytal jsem dobrou roli, která mě baví. Sváťa je trochu grázl, trochu raubíř, ale má velké srdce a smysl pro humor.

Předpokládám, že ve volném čase se pořád hlavně realizujete okolo domu a zahrady...
Přesně tak. Teď dělám rekonstrukci půdy, ale protože nemám čas, tak mi to dělají řemeslníci. Mrzí mě to, protože bych si leccos chtěl udělat sám.

Uvádíte také televizní pořad Polopatě. Dává vám zpětně něco i pro vaše kutilství?
Byl jsem do pořadu angažován s tím, že produkce věděla, že mám dům a spoustu věcí si dělám sám. Zpětně mi dává strašně moc inspirací, informací, přátelství a kontaktů, takže je to takový reciproční vztah.

Pořád se proháníte na motorce?
To už je asi passé. Stojí v garáži, což mě mrzí. Ale myslím, že půjde do správných rukou, jen to chce čas. Paradoxně jsem se nejméně bál, když jsem měl čerstvě řidičák. Čím víc jsem jezdil, tím víc jsem se začal bát. Najednou člověk zjistí, že si neužívá jízdu na motorce, ale bojí se, aby se něco nestalo. A to už pak nemá cenu.

 



Komentáře

Hlavní zprávy

Inspirace z Amsterdamu

Praha, 28.8.2018 Ondřej Mirovský, volební lídr Strany Zelených, komunální a...
vydáno 25. září 2018  17:40

Deník Metro představuje kandidáty na primátora hlavního města Prahy.  celý článek

Dítě bez mobilu je nyní už rarita

Ilustrační snímek
vydáno 25. září 2018  13:45

Rodiče na svých potomcích nešetří.  celý článek

Sloupek Jakuba Koháka: Ciaooo Italia

Jakub Kohák
vydáno 25. září 2018  11:11

Moje žena – napůl Italka – mi celý život opakuje, jací jsou Italové lajdáci, píše Jakub Kohák ve svém sloupku.  celý článek

Naučte se jazyk elfů

Ilustrační snímek
vydáno 25. září 2018  9:55

Plánujete začít s japonštinou, albánštinou, tibetštinou nebo nizozemštinou? Vyrazte na Evropský den jazyků.  celý článek



Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám