Vlaky až tehdy, téměř po pěti letech provozu, dosáhly délky, kterou známe dnes. Do té doby patřily k běžné výbavě stanic metra přenosné stojany a červená ozdobná šňůra, jež bránila tomu, aby někdo omylem nespadl do kolejiště. "Zajímavé je, že pokud víme, tak nikdy nedošlo k žádnému úrazu," vysvětluje Pavel Fojtík z Archivu dopravního podniku.
Vozy Ečs bylo možné libovolně kombinovat, takže složení jednotlivých souprav bylo proměnlivé. Podle Fojtíka byla podobná situace i na trase A. I tam v počátcích jezdily jen čtyřvozové soupravy. A proč bylo v provozu méně vagonů? Do roku 1980 jezdilo céčko jen z Kačerova na Florenc (tehdy Sokolovskou), a tak menší počet vagonů bez problémů na tehdejší menší počet cestujících stačil.