Mrazy a oblevy
|
Běžně za den do terénu vyráží odborníci z diagnostického střediska vodovodní sítě i desetkrát. Buď na preventivní prohlídky nebo do míst, kde počítač ukáže podezřelou výchýlku. „Když zjistíme, že dva či tři dny v nějakém místě protéká víc vody než obvykle, tak na místo posíláme tým,“ informuje Louda, který vodu „poslouchá“ už přes dvacet let.
Za dobu, kdy je diagnostickém centru v metropoli výrazně poklesly ztráty vody. Před 20 lety se úniky vody pohybovaly kolem 45 procent. Dnes je Praha na 17 procentech. Kromě větší úspěšnosti diagnostiků má na zlepšení vliv i rekonstrukce vodovodů. Staré nekvalitní trubky jsou zkrátka problém. „Nejčastěji jezdíme řešit závady na sídlištní zástavby jako jsou Jižní Město a Bohnice, zde se na vodovody budované v 70 letech používala polská litina, což je špatný materiál,“ dodává Louda.
Mapa kanalizační sítě
Šéf diagnostiků Jaroslav Louda ukazuje práci s hydroluxem před jedním z šesti pohotovostních vozů.
Proutkem vodu nehledáme
Diagnostický tým kolem Loudy se snaží, o co největší přesnost při určování úniků vody. Každý výkop totiž něco stojí, často i 40 tisíc korun. „Naštěstí jsme docela přesní. Z deseti výkopů je jen jeden špatný,“ informuje šéf diagnostiků. K měření úniků vody se používá řada přístrojů. Ty, které mají v Praze, patří k nejlepším na světě. „Dřív taková mašinka vážila i třista kilo, dnes se vejde do příručního kufříku,“ naznačil vývoj přístrojů na měření úniků vody Louda.
Korelátor funguje tak, že se jeho části přikládají na potrubí v rozestupech několika desítek metrů. Počítač podle jejich měření pozná, kde je prasklina. Na této fotce můžete vidět výraznou křivku, která předznamenává nějaký problém.
A jak se šéf střediska diagnostiky dívá na techniku hledání vody proutkováním? „Když někdo hledá vodu s proutkem, tak mi vstávají vlasy hrůzou. Někteří naši pracovníci to sice také umějí, ale při práci používají moderní přístroje,“ uzavírá Louda.
