Koukal jsem na to jako na zjevení. Panelový dům na Chodově, jinak na Jižním Městě II. Domů, jako tento, je v tomto sídlišti, které má obyvatel jako slušné krajské město, bezpočet. Mnohé paneláky balkony, nebo spíš lodžie mají. Alespoň ty větší byty. Dvoupokojáky se bez nich musely obejít.
V jednom takové domě na to šli od lesa. Doslova, protože vícevchodový blok sousedí s Kunratickým lesem. Když jsem na čerstvě domontované lodžie na domě, který měl lodžie jen u menšího počtu bytů, uvědomil jsem si, jak geniálně jednoduché řešení je. Postavili konstrukci a celý balkonový skelet k paneláku přišroubovali. Lidem vyřízli v stěně otvor na balkonové dveře a bylo vymalováno.
Jen si tak říkám, jestli si teď budou lidé svých nových lodžií užívat, jestli se na ně nevyhrnou všichni najednou, v jeden okamžik. Aby se to s nimi třeba nahoře nepřevážilo a neměli jednou šikmé lodžie jako mají Italové šikmou věž v Pise. Nebo pokud budou, jak máme v oblibě, dělat z balkonů odkládací prostor. A nezatížili je natolik, že by se po čase celá konstrukce zahloubila do země. O milimetry či centimetry. Na skále asi tento dům nestojí. Ale to jsou zřejmě zbytečné obavy. Když se čtyřicet let nezanořil panelák, proč by se měly zahloubit balkóny…?
Tak či onak, v jednoduchosti tkví genialita.
