„Inspirujte se příkladem Angeliny Jolie,“ říká Martina Zimovjanová, primářka Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Nemá na mysli její herecké umění. Upozorňuje na fakt, že slavná herečka si nechala na základě podrobného vyšetření odoperovat oba prsy. Lékaři zjistili, že umělkyně je nositelkou „porouchaného“ genu, který daleko dozadu v její rodině může za to, že ženy umíraly na rakovinu prsů nebo vaječníků.
Odebráním symbolů ženství i vaječníků se do budoucna herečka ochránila před tím, aby ji postihl stejný osud. „Jak ukazují dlouhodobá sledování, šance, že by žena po odebrání vaječníků a prsů onemocněla rakovinou, je zhruba jednoprocentní, v devětadevadesáti procentech se tímto zákrokem ochrání,“ vysvětluje Lukáš Dostálek, onkogynekolog ze známé pražské porodnice U Apolináře. Naopak ženy, které jsou kvůli poruše genu nositelkami a přenašečkami rakoviny, mají až osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se nemoc objeví.
BRCA1 a BRCA2
|
Vyšetření „vše v jednom“ odhaluje nositelky poruch
Genetickou poruchu odhalí ročně lékaři v Česku asi u čtyř set žen. Právě ony jsou silně náchylné k tomu, aby onemocněly rakovinou prsu. Hrozba je v jejich případě až desetkrát větší než u žen, které tuto poruchu buněk nemají. V případě rakoviny vaječníků je riziko onemocnění až třicetkrát vyšší! „Včasná diagnostika této závažné genetické zátěže umožňuje porazit rakovinu dříve, než se karcinom prsu nebo vaječníků vůbec vyvine,“ zdůrazňuje primářka Zimovjanová. I to je jeden z důvodů, proč během října specializovaná pracoviště vybízejí ženy ke komplexní kontrole. Ta zahrnuje podrobné vyšetření, včetně mamografu, magnetické rezonance a dalších kontrol během jedné návštěvy.
Pánové, kontroly se týkají také vás
V Evropě má v genech tuto mutaci každý 750. člověk. „Ačkoli se o tomto problému hovoří téměř výhradně v souvislosti s rakovinou vaječníků a prsu u žen, dědičnými nositeli mohou být samozřejmě i muži,“ zdůrazňuje Petra Tesařová z Onkologické kliniky VFN. Také jich se týká zvýšené nebezpečí výskytu rakoviny, v jejich případě se to týká slinivky břišní, prostaty ale i prsu, i když poslední typ se u mužů vyskytuje mnohem méně než u žen.
Jak zdůrazňuje primářka Zimovjanová, muži by se měli v rámci rodiny také informovat, zda se u příbuzných a také předešlých generací nevyskytovaly opakované rakoviny prsů a vaječníků. Pokud něco takového zjistí, měli by zažádat o podobné podrobné vyšetření, které jinak absolvují hlavně ženy.
„U mužů se nemusí rakovina vůbec vyskytnout, ale jsou pochopitelně možnými přenašeči na další generace,“ říká Tesařová. Odbornice zdůrazňuje, že se samozřejmě nedědí nádory, ale dispozice k jejich vzniku. Pravděpodobnost přenosu z rodičů na jejich děti je asi padesátiprocentní.
V Česku probíhá akce Růžový měsíc, kdy jsou ženy zvány na důkladné kontroly, od roku 1985. Riziko uvedených karcinomů stoupá u žen od 25. roku věku.