Obyvatelé Prahy nebo turisté, kteří se budou pohybovat v noci po temnějších místech města, se mohou zúčastnit unikátního projektu. V těchto dnech probíhá mapování světlušek. Nenechme je v Praze zhasnout! Tito světélkující brouci jsou celosvětově ohroženi především světelným smogem a ničením stanovišť. Získaná data od zájemců přinesou velmi cenné informace, které umožní zavést opatření k zastavení jejich úbytku.
Nenechme je v Praze zhasnout!
„Světlušky pro mě asi tím, že jsem Pražák, byly celé dětství něčím spíš pohádkovým, něčím, o čem jsem pochyboval, jestli vůbec existuje, až jako teenager jsem konečně viděl svoji první světlušku (jednu jedinou) – a až když jsem je začal studovat na vysoké škole a věděl, kam za nimi jít, jsem konečně spatřil ty svítící roje a všechna fascinující stadia našich nočních druhů. To je vlastně i důvod, proč je studuju, doteď mi přijde fascinující, že nějaký živočich dokáže produkovat světlo,“ říká deníku Metro Martin Novák, jeden z lidí, kteří za mapováním světlušek stojí. Entomolog na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, který se zabývá světluškovitými brouky a také využitím mrchožroutovitých brouků ve forenzní entomologii v rámci kriminalistiky.
Máme o ně starost
Mapy výskytu světlušek na území ČR chybí a jsou jen kusé záznamy. Odborníci netuší, kde všude jsou a čím je podmíněný jejich výskyt, a tím pádem co jim prospívá a co jim vadí. „Praha jako velkoměsto má potenciálně vyšší negativní vliv na výskyt světlušek. Kvůli světelnému smogu, který narušuje jejich světelnou komunikaci, a ničení stanovišť výstavbou, znečištění jinými látkami. Já jako Pražák vím o pár místech v Praze, kde světlušky jsou, a je to opravdu nádhera,“ říká Novák o dodává, že neexistuje jejich ochrana, třeba případná chráněná území. Světluščí stezky Odborníci ale vědí, že například osvětlení cesty může zničit celou populaci. Brouci se vzájemně nenajdou, protože je přesvítí lampy, a nerozmnoží se. Přitom se dají lampy levně a snadno odstínit, případně použít spektra, která nejsou tolik rušivá. „Rádi bychom v budoucnosti třeba v dalším projektu vytvořili naučné světluščí stezky právě s nějakým osvětlením, kam by lidé mohli chodit je pozorovat a zároveň je neohrozili,“ představuje plány Novák, jenž se svým týmem chce díky mapování výskytu zjistit více. Pomáhá totiž určit, jaké nároky na prostředí přesně druh má. Využívá se toho i při stanovení míru ohroženosti pro seznamy IUCN (červené seznamy). „Naše druhy jsou rozšířené po většině Evropy, takže to pomůže i kontinentu. Teď děláme nejzákladnější výzkum, který dosud v Česku a Evropě ohledně světlušek chybí, ač zatím jen na malé ploše hlavního města,“ říká Novák.
Hrozí jim vyhynutí také kvůli atrakci na svatbě?
Jak kterým. Ale obecně jsou ohroženy moderní civilizací. „Nejvíc ohrožené jsou v tropických oblastech jihovýchodní Asie, kde je také jejich největší biodiverzita. K tomu patří obrovská míra turismu a nešetrné „vykořisťování“ populací. Například turisté se jezdí dívat na světlušky v obrovských množstvích, ale tolik návštěvníků poničí biotop. Nebo se odebírají stovky jedinců a vypouštějí na svatbách jako atrakce, ale samozřejmě tihle jedinci pomřou, aniž by se rozmnožili,“ doplňuje Novák. Podle něj si v těchto zemích lidé začínají uvědomovat, že pokud o ně nechtějí přijít, musí něco dělat. A daří se. Například na Tchaj-wanu v Tchaj-peji. V centrálním parku uprostřed města je umělý biotop s upraveným osvětlením. V tamní zoo mají noční stezku.
Světlušky jinde v Evropě
Podobné projekty mapovánítěchto brouků se konají nejen na Tchaj-wanu nebo v Japonsku, ale také mnohem blíže Česka. Třeba v Belgii, Španělsku či Rakousku. „Takové výzkumy jsou ještě v plenkách. V Belgii třeba zkoumají vliv pouličního osvětlení na aktivitu – dle očekávání zjistili, že pouliční světla vytvářejí v krajině ostrovy, kterým se světlušky vyhýbají. Předpokládám, že z toho vyvodí nějaká opatření v oblastech výskytu,“ říká Novák. Ve Vídni také existuje projekt na mapování světlušek, nepříliš dlouho, mají už docela rozšířenou světelnou mapu. Ve Španělsku je jiný problém, přemýšlí, co udělat se zavlečenou světluškou, pravděpodobně ze Střední Ameriky. Netuší totiž, jaký bude mít vliv na přirozené druhy. Objevili ji nedávno, takže zatím je vše ve fázi zkoumání a odborníci na brouky doufají, že její výskyt nebude mít na místní ekosystémy negativní vliv.
Světlo jako sexuální komunikace
Dospělí jedinci nočních druhů světlušek používají světlo k sexuální komunikaci, k hledání partnera. „Denní hmyz používá feromony, ale u nočních světlušek se to přehouplo na světlo. Kromě toho světlo slouží podobně jako výrazné zbarvení třeba vos k odstrašení predátorů. Světlušky obsahují hořké látky, a tak predátoři vědí, že svítící kořist jim nebude chutnat. A pokud nevědí, rychle se naučí. Když pak tedy máte jiný zdroj světla, který je přesvítí, světlušky se nevidí, samečci a samičky se prostě nenajdou, nerozmnoží a nevznikne další generace. Populace může postupně vymřít,“ uzavírá Novák.