Hygienické pasti číhají na turisty už na palubě letadla

Herec Pavel Nový vzpomínal minulý týden v talkshow Všechnopárty na chvíle, kdy ho jako prvního Evropana skolila západonilská horečka. Zdrojem nákazy mohl být komár, který přicestoval do Evropy v klimatizaci letadla. Nemoc ho kdysi málem zabila, následky má doživotní.

„Klimatizace může být jedním ze zdrojů potíží,“ připouští lékař Rostislav Maďar, který se dlouhodobě zabývá cestovatelskými nemocemi v rámci Center očkování a cestovní medicíny. Rizika možné nákazy podle jeho poznatků a zkušeností číhají na turisty tam, kde je vůbec nečekají. „Hodně se hovoří o tom, kolik bakterií a nečistot je na klávesnicích mobilních telefonů, nikdo už ale netuší, že jedním z nejohroženějších míst, a to právě v letadlech, je třeba na kapsách sedadel, kde jsou uložené časopisy a bezpečnostní instrukce,“ vysvětluje lékař. Asi nikdo z cestujících si podle něho předem neotře ruce, když dostane na palubě letadla občerstvení a předtím si z kapsy bral nějaké čtení.

Cestovatelské choroby 3801 Tolik případů kampylobakteriózy evidují české zdravotnické statistiky za roky 2001 až 2017.  Příznaky připomínají salmonelózu a většinou souvisí s konzumací nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa. Hned po ní si Češi nejčastěji z ciziny vozili v tomto období salmonelové infekce, více než 3 700 případů. Za posledních sedmnáct let „dopravili“ Češi podle údajů Státního zdravotnického ústavu i 255 případů malárie.

Jedním z problémů českých cestovatelů do zdravotně rizikovějších míst je, že zanedbávají očkování. Asi šedesát procent našich turistů to před výjezdem do Afriky zcela pomíjí. Devětačtyřicetiletá Jana z Bruntálska neužívala při pobytu v Ugandě antimalarika. Těžkému onemocnění téměř podlehla. Lékaři usuzovali na některou z běžných tropických nemocí. Laboratorní testy ale eliminovaly všechny známé nákazy. „Postupně jsme vyloučili horečku dengue, ziku, klíšťovou encefalitidu i další infekce. Při pročítání zahraniční literatury o malárii jsme narazili na informaci, že existuje vzácný postmalarický neurologický syndrom, který může mít přesně tyto projevy,“ říká primář opavského infekčního oddělení Petr Kümpel.

Místo a způsob nákazy mohou lékaři jen odhadovat. Také ze zkušeností Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské nemocnice na Bulovce, s očkováním a léky proti malárii vyráží i do nejrizikovějších oblastí Afriky jen třetina turistů. Podle Milana Trojánka z této kliniky se vyplatí pořídit léky už doma a nespoléhat se na nákup na místě. Kvalita medikamentů v cizině může být kolísavá.

Na pevnině je zdravěji Při cestách do exotiky dodržujte hygienu rukou. Jídlo v „garážových“ občerstveních by mělo být vždy tepelně zpracované. Zdravotní rizika při cestách na oceánských výletních lodích jsou významnější než v navštívených přístavech.  V uzavřeném parníku se lépe než na pevnině šíří noroviry, chřipka nebo pneumokoky. Dezinfekce rukou je nezbytným pravidlem.

Ostražití by měli být v exotických destinacích i ti, kteří tráví dovolenou v relativně luxusním prostředí. Čistá hotelová restaurace ani upravený pracovní oděv recepčního, číšníka nebo pokojské negarantují, že nemohou být přenašeči nejrůznějších infekcí. „Způsob bydlení a minimální hygienické návyky personálu v mnoha zemích jsou na hony vzdáleny luxusu, ve kterém pobývají turisté. Nemají bohužel většinou ve svém okolí ani toaletu, natož toaletní papír nebo zvyk umývat si ruce, kterými se pak dotýkají potravin v kuchyni při vaření,“ připomíná lékař Rostislav Maďar.