Ráno si přečtete cestou do práce deník Metro, v práci musíte vyřídit spoustu mailů, do toho na vás vyskočí desítky zpráv z Facebooku, přes den si něco přečtete na internetu. Je toho zkrátka moc. V současnosti zažíváme informační lavinu a ani si to neuvědomujeme.
Chybí mediální výchova10 Tolik hodin během svého čtyřletého středoškolského studia věnují čeští studenti takzvané mediální výchově. Tedy látce, která je například učí rozeznat pravdivé zprávy od lživých. Ukázal to letošní průzkum Člověka v tísni. Ten také zjistil, že na šesti procentech škol se mediálních výchova nevyučuje vůbec. |
Mít dostatek informací je dnes důležité, jenže příliš dat škodí. V přemíře zpráv se totiž ztrácí ty důležité. „Potíž je najít relevantní informace a z nich vybrat ty klíčové, které pomohou vyřešit náš problém,“ říká zakladatel portálu Informační gramotnost Jan Černý.
„Jestliže jsme v průběhu dne vystaveni velkému množství informací, je velice pravděpodobné, že mnoho těch důležitých nestačíme zaregistrovat,“ píše ve své knize Data Smog novinář David Shenk.
S přemírou informací si mohou lidé někdy poradit sami. Stačí k tomu takzvaná informační hygiena. Tedy metoda, kdy lidé věnují pozornost jen důležitým věcem. K tomu stačí například vypnout počítač vždy, kdy na něm nebudete pracovat, a odpočinek hledat jinde.
Žebříček českých neověřených článků
|
Nezahlcovat se informacemi je důležité, protože nedávná studie korejské Yonsei University prokázala, že přemíra komunikačních požadavků v rámci sociálních médií způsobuje únavový syndrom. S informační přehlceností jsou spojeny i další problémy, jako je demotivace a neklid. To potvrzuje i neurofyziolog Josef Syka.
Podle něj může takzvaný informační „smog“ způsobovat dokonce deprese. „Podobně přemíra primitivní až stupidní hudby, pro kterou máme termín hudební smog, může vést k rozmrzelosti až k opovrhování hudbou jako celku,“ říká Syka.
Množství informací má neblahý vliv také na proces učení, a to zejména na základních a středních školách. „V rámci vzdělávání v Česku zcela zásadně chybí informační gramotnost, která podporuje kritické myšlení a učí ověřovat informace, které žáci najdou,“ říká Černý, který se články na svém webu snaží snížit rizika informačního zahlcení. Podle něj totiž extrémní množství informací způsobuje vznik informačních šumů a z nich plynoucí zavádějících sdělení, která potom například žáci škol považují za správné.
Tento problém však mají i dospělí. Což dokazuje žebříček falešných zpráv, takzvaných hoaxů, které se loni šířily internetem a Češi jim uvěřili (viz box). Lidé například považovali za pravý i text s titulkem Ruský profesor: Cukrovka a rakovina jsou vymyšlené nemoci.
