Izraelci jsou národem pěší chůze. Zemí vede unikátní stezka

„Něco podobného má jenom pár zemí světa, je to unikát. Izraelci jsou na to velmi hrdí a sami jsou národem pěší chůze. Na trecích po celém světě vždycky na Izraelce narazíte. Často si berou volno po povinné vojně a někam do zahraničí se na rok vydávají,“ říká cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura, který mimo jiné napsal i knihu 40 dní pěšky do Jeruzaléma.

„Na stezce Israeli National Trail ubytování za symbolický příspěvek nabízejí takzvaní angels of the trail,“ dodává spisovatel. Celá trasa je označována třemi pruhy – bílým, modrým a oranžovým, které jsou malovány na kameny či jiné objekty podél cesty. Ujít trasu souvisle trvá 30 až 70 dní. Stezka je plná přírodních zajímavostí i míst, kde se odehrávaly historické události. Cestovatelské příručky, které trasu popisují, mají desítky stran. My se proto pokusíme vyzdvihnout jen pár zajímavostí. Vyrážíme ze severu.

Oficiální začátek stezky je v kibucu (vysvětlení v boxu) Dan, v něm se nachází muzeum Beit Ussishkin. Pokračuje pak až k hoře Meron. Ta má zvláštní význam v židovské náboženské tradici a její části byly prohlášeny za přírodní rezervaci. Na hoře najdete hrobku Šimona bar Yochai. Místo spočinutí proslulého rabína je údajně druhým nejnavštěvovanějším židovským místem na světě po Zdi nářků. Dál cesta směřuje k městu Safed, což je nejvýše položené město v Izraeli.

Zajímavosti V článku je několik pojmů, které si zaslouží trochu větší vysvětlení.  Kibuc je označení pro zemědělskou, ale také průmyslovou osadu v Izraeli, která hospodaří formou kolektivního vlastnictví. Případné zisky z výsledků hospodaření jsou investovány do dalšího rozvoje osady. Jeruzalémská stezka je téměř uzavřený okruh. Má délku přibližně 42 km. Trasa, na které cestovatelé stráví v průměru dva dny, spojuje kulturní a historická místa s národními parky v okolí Jeruzaléma.  Beduíni jsou příslušníci arabských nomádských kmenů obývajících převážně pouště. Tradičně se živí polokočovným farmařením. Každoročně se kmen přesouvá od vody k vodě a zemědělským zdrojům.

Další část pouti klesá do nížin a vede poblíž Galilejského jezera, které je nejníže položeným sladkovodním jezerem na světě a druhým nejníže položeným jezerem po Mrtvém moři. Dolní Galilejí vede trasa poblíž Nazaretu. Městu, kde podle bible prožil dětství Ježíš, se ale stezka vyhýbá a místo toho vede přes město Nof HaGalil.

Dál stezka vede skrz Mount Carmel. Největší izraelský národní park se rozprostírá přes většinu pohoří Karmel. V parku je přes 10 tisíc hektarů borovicových, eukalyptových a cypřišových lesů a vedou jím i četné cyklistické a pěší stezky. Dalším národním parkem, kudy Izraelská stezka vede, jsou Judské hory. V této oblasti se nachází Jeruzalém. Jedno z nejstarších měst na světě a jeho okolí lze projít díky Jeruzalémské stezce (více v boxu).

Stezka pak šplhá dále na jih do národního parku Beit Guvrin, pak rezervací Pura a poté po řece Nahal Shikma. Další zajímavostí stezky je také kibuc Lahav, kde najdete muzeum beduínské kultury (více v boxu). Pak cestovatelé navštíví největší les v Izraeli a město Arad. Poslední část trasy pokračuje přes Negevskou poušť. Nejnáročnější putování končí v Eilatu u Rudého moře.