Jak se dělá čaj? Továrna na dobrý spánek je hned vedle Vltavy

Když přičichnu pod víko obrovské nerezové násypky, znejistím. Na cedulce je tu psáno: Směs pro klidný spánek. „Když to přeženu, asi hned usnu, že? Pokud spadnu dolů, neuděláte ze mě sypaný čaj?“ ptám se a nadsázka to zrovna není. Ocelový trychtýř má asi metr krát metr. „Nebojte, nenecháme vás tady. Asi byste lidem moc nechutnal,“ reaguje na vtípky Jitka Špinková. Sympatická dáma, vedoucí výroby v továrně ve Vraném nad Vltavou. Ačkoli tady pracuje už od roku 2006, čajům se nevěnuje celý život. Vystudovala kvasnou chemii a bioinženýrství. Oba máme na hlavě síťky proti padání vlasů a na sobě bílé pláště, také jsme museli sundat všechny náramky a šperky, v mém případě jen hodinky. Zachytit se do stroje za nějaký řetízek není prý nic hezkého.

Pětadvacet let u Vltavy

Vrané nad Vltavou je milé městečko. Vede sem cyklostezka až z Modřan, mají tu nádraží, hezkou školu, hřiště, přívoz na druhou stranu Vltavy a dokonce přehradu. Přímo naproti ní stojí moderní hranaté budovy firmy Megafyt Pharma, která tu začala podnikat už v roce 1990. „Dnes jsme součástí mezinárodní skupiny Europlant Group a patříme mezi největší zpracovatele léčivých rostlin v Česku. Jako jeden z mála výrobců čajů u nás máme certifikát pro správnou výrobu léčiv, vyrábíme přes sto druhů různých čajů a doplňků stravy. V provozu přitom nebalíme jen naše čaje, ale i produkty jiných firem,“ vysvětluje na úvod naše průvodkyně.

Hlavně byliny a ovoce

Obří sklad s několika patry polic je plný papírových pytlů. Ve Vraném směsi nesuší a nemixují, jenom balí. Dodávky surovin přicházejí z poboček mateřské firmy v Polsku a Německu. Naše představa byla taková, že se jedná hlavně o sušené čajové listy. „Kdepak. Klasický čaj, to jsou asi jen dvě procenta produkce. Děláme čaje hlavně z bylin a sušeného ovoce a jejich směsí, upřesňuje Jitka.

Z farem a plantáží tedy do výroby putují usušené listy čaje, bylin nebo plody ovoce v bednách, následně se nařežou a namelou na požadovanou hrubost. Na strojích se zpracovávají suroviny charakteru pulvis (latinsky to sice znamená prášek, ale jedná se o velmi jemně nařezanou rostlinu) a komprimát nebo směs pulvisu a komprimátu. Komprimát vzniká slisováním pulvisu do tvaru tyče, která je potom nasekána na malé kousky. Každá surovina je zkontrolovaná v laboratoři a při vyhovující kvalitě může jít dál ke zpracování.

Ne všechny čaje, sušené byliny nebo ovoce ale míří na strojní balení. „Dneska balím slézový květ. Správně zarovnaná lopatka znamená akorátní porci,“ říká Jana Mišková a rozjíždí koncert rukou. Nejdřív nabere vonící fialový květ z pytle, nasype do sáčku, zkontroluje váhu, přelepí lepenkou a dá do předem složené krabičky. Hotovo, asi za pět sekund. „Jana je skvělá. Představte si, že zvládne zabalit čaj do 1500 krabiček denně,“ chválí ji šéfová výroby.

Stroj pytlík

Ale to už míjíme netradiční ceduli se zákazem nošení ozdob. „Teď jsme přímo u balících linek. Směs do nich padá shora z násypek, u kterých jsme byli. Na začátku výroby se na strojích musí nastavit požadovaná hmotnost sáčku a správné označení výrobku, říká naše průvodkyně. Odměřené porce stroj balí do filtračního papíru, který sem nasazuje obsluha na kotoučích, pytlík pak mašina sešije drobnou sponou, naměří provázek a přidělá cedulku s logem. Když se takových pytlíků sejde požadovaný počet, putují pohromadě do krabičky, kterou stroj sám složí, podívejte se,“ ukazuje Jitka do útrob mašiny. Linku lze přitom nastavit na různé velikosti krabiček.

Je to uklidňující podívaná. Vše doslova jako na drátcích funguje v přesných krocích. Krabičky na posuvných pásech putují do další místnosti, kde jsou zafoliovány a poté je dělnice ručně nasází do kartonových krabic. „Až si někde dáte louhovat náš pytlíkový čaj, třeba to bude zrovna tenhle, kdo ví,“ ukazuje na dávku sáčků Jitka Špinková.

Na plantáži Zelený i černý čaj pochází z jedné rostliny, svou barvu dostane až během výroby. Zelený projde teplotní úpravou, což zabrání fermentaci, černý díky fermentaci dosáhne jiného vzhledu a chutě. Nasbíraný čaj je přitom zpracováván hned na plantážích. Nejdřív jej suší a potom svinují - popraskají stěny listu a k buněčné šťávě se tak dostane kyslík. Pak jde na řadu zmíněná fermentace, tedy oxidační proces buněčné šťávy, jež se uvolňuje při svinování - tím čaj získává novou chuť a vůni. Pak se listy opět suší a šťáva na nich zaschne. Když je zalijete vodou, vznikne aromatický nápoj.