metro.cz

Počasí v Praze

16 °C / 24 °C

Pátek, 28. července 2017. Svátek má Viktor.
Archeoložka Veronika Dulíková letos získala Bolzanovu cenu, ocenění Univerzity...
Archeoložka Veronika Dulíková letos získala Bolzanovu cenu, ocenění Univerzity Karlovy. | foto: ArchivMetro.cz

Jak staří Egypťané získávali vliv? Nyní archeologům pomáhá i kybernetik

17. května 2017  6:55 Jan David Metro.cz
Usmívá se, mluví o českých objevech v Egyptě i faraonské byrokracii staré 4500 let. Veronika Dulíková je archeoložka a jedna ze tří žen, které letos získaly Bolzanovu cenu, ocenění Univerzity Karlovy. Mimo jiné díky tomu, že svou práci propojila s kybernetikou.

Jaký je váš největší objev?
V roce 2012 jsme objevili skalní hrobky s hrobkou princezny Šeretnebtej, ve dvou z nich byly nádherné soubory soch, které podle všeho vznikaly v královských dílnách. To byl úžasný objev. Vlastně jsme objevili nejprve jeden soubor. Tak krásná kolekce soch se nenašla dobrých padesát let. Mnozí zahraniční kolegové nám říkali, že si to musíme užít, že taková věc může přijít jednou za život. A my za týden našli druhý! Navíc to bylo na den přesně 90 let od objevu Tutanchamonovy hrobky. Hlavou mi samozřejmě běželo, jak se musel cítit Howard Carter, když objevil netknutou hrobku panovníka a se vší pohřební výbavou zahrnující stovky zlatých předmětů. My měli v uvozovkách jen sochy. Postupem času si ovšem uvědomuju, že mě jako vědce mnohem víc baví odkrývat spojitosti ve fungování tehdejší společnosti. Zasazování kamínků do mozaiky poznávání světa starověkého Egypta, to jsou pro mě ty největší objevy.



Princezna Šered... To si budu muset najít.
No jo, říkali jsme jí Šeredka.

3x prestižní ocenění

  • Bolzanova cena Univerzity Karlovy je prestižní cena udělovaná studentům za mimořádně objevné práce.
  • Ve 23. ročníku byly vybrány tři práce: od Veroniky Dulíkové z Filozofické fakulty, Zuzany Patákové z Matematicko-fyzikální fakulty a Zuzany Ptáčkové z Farmaceutické fakulty.
  • Další dva rozhovory s oceněnými vědkyněmi najdete zde a zde.

Před rokem proletěla médii zpráva, že čeští archeologové objevili zbytky pohřební lodi, vy jste byla u toho?
Ano. Mezi hrobkami jsme našli loď, která byla původně dlouhá asi 18,5 metru. Dochovala se však ve stavu, ve kterém už nešla vyzvednout. Přizvali jsme i kolegy z USA, kteří se specializují na konstrukce historických lodí. Víme tedy, jak loď vypadala, jak byla konstruovaná.

Oslavují čeští archeologové své objevy bujaře?
Jé, vůbec. Těch nálezů se najednou sešlo tolik, že i ve volném čase jsme se na naší základně věnovali jejich zpracování. Jedete do noci, překládáte hieroglyfické texty, kontrolujete kresebnou a fotografickou dokumentaci, plánujete postup prací na další den...

Vy se specializujete na sociální sítě Staré říše, což jsou zcela jiné sociální sítě, než jak je vnímáme dnes.
(smích) Z hieroglyfických textů známe stovky úředníků z období Staré říše. Já se snažím rozkrývat nejenom rodinné, ale i profesní vazby - kteří lidé spolupracovali, kteří byli navázáni na panovníka, která rodina a na základě čeho získala vliv. Mluvíme totiž o období 5. dynastie, velkém rozkvětu doby stavitelů pyramid, kdy důležité posty už nezastávali pouze královští synové a mocenský vliv nabývají schopné a loajální osoby nekrálovského původu. Toto se snažím vysledovat, různé vazby a spojnice mezi osobami nám pomáhají vysvětlit mechanismy fungování tehdejší společnosti

A vidíte i úplatky nebo rozrůstání byrokracie?
Administrativní aparát byl už tak rozbujelý... Synové automaticky dědili úřady a posty svých otců, a to je pokládáno za jeden z důvodů, proč skončila Stará říše – jeden z vrcholů starověkého Egypta, proč nastal úpadek země, která se dočasně rozpadla na menší celky bez jednotné vlády.

Na vaší práci, která získala ocenění, byla zajímavá vaše spolupráce s kybernetikem.
Před lety jsem začala tvořit databázi, která v současnosti zahrnuje téměř 4000 úředníků a kněží žijících zhruba před 4500 tisíci lety, v období stavitelů pyramid. Sledovala jsem jejich tituly, rodinné vazby, podobu hrobek, atd. Databáze se následně rozrostla do takových rozměrů, že jsem začala přemýšlet, jak co nejlépe uchopit analýzy takového množství dat. V té době přišel na přednášku profesora Miroslava Bárty kybernetik, kterého lákala možnost matematicky podložit naše závěry. Rozvinula se tak spolupráce a on postupně vytvořil datům ze starověkého Egypta algoritmy „na míru“. Dnes už můžeme jednak během několika sekund z databáze vytáhnout vizualizace v podobě grafů a genealogických stromů, jednak sledujeme i trendy ve vývoji společnosti.

Třeba?
Třeba se dá vysledovat, jakým způsobem proběhlo šíření moci a že se v určitý moment objevil důležitý nástroj, sňatková politika panovníka, který provdával své dcery do vlivných rodin nekrálovského původu. Podobné proměny společnosti bychom nyní rádi odhalili v celém období Staré říše. Jelikož se jedná o unikátní databázi, chtěli bychom tak maximálně využít potenciál nashromážděných dat.

Proč vlastně Egypt, archeologie a vykopávky?
Rezonovalo to ve mě od dětství. Když jsem chodila do šesté třídy, v knihkupectví jsem uviděla knihu Za sedmi divy světa od Vojtěcha Zamarovského. Blížily se Vánoce, přála jsem si ji pod stromeček a tak to celé začalo. Následovaly další knihy a až na gymnáziu jsem zjistila, že existuje egyptologie, která se dá vystudovat na univerzitě. Jenže tento obor se tehdy otvíral jednou za šest let.

Měla jste aspoň štěstí na termín?
Zrovna mi to uteklo. Přijímací zkoušky proběhly rok před mou maturitou, musela jsem tedy pět let počkat a mezitím vystudovala historii.

Šla jste si za svým, cílevědomě.
Paradoxně třeba odborní poradci mě v rozhodnutí nepodpořili. To bylo tuším v druháku na gymnáziu, kdy doporučovali, na co máte vlohy. Říkali: „Žena ve vědě, a ještě k tomu egyptologie? Tam se neuplatníte. “ Stejně mě neodradili a šla jsem si za svým.

Kdy jste se poprvé podívala do Egypta?
Ve druhém ročníku studia egyptologie, to bylo v roce 2004, jsme se domluvili se studenty, že si uděláme velkou studijní cestu. Na vlastní pěst jsme měsíc cestovali skrze celý Egypt. Úžasné! To vše, co znáte do té doby jen zprostředkovaně, máte najednou před sebou. Například pyramidy, o kterých víte, jak se stavěly a jak jsou monumentální a stejně ohromeně stojíte a zíráte, jak jsou obrovské.

A jako egyptoložka působíte kde?
Naše česká archeologická koncese se nachází 25 kilometrů jižně od Káhiry v rámci nekropole, která náležela k tehdejšímu hlavnímu městu Memfidě. Konkrétně Abúsír se nachází mezi Gízou a Sakkárou, tedy mezi nejznámějšími pyramidovými poli.

Nil je sice vzdálený pár kilometrů, tekl před tisíci lety i kolem vašeho naleziště?
Dříve byl blíž. Nicméně pyramidy byly propojené sítí kanálů. Byly jednak zavlažovací, a to jsou dodneška, potom ale existovaly i kanály, po kterých mohly plout lodě. Šlo o významné transportní tepny, z logistického hlediska důležité při stavbách pyramid a také při pohřbech panovníka. S kanálem byl vždy propojen údolní chrám každého pyramidového komplexu.

Od roku 2010 jezdíte do Egypta pravidelně, nicméně co divoký rok 2011?
Ano, začátkem roku proběhla takzvaná lotosová revoluce, v tomto roce žádná archeologická expedice nedostala povolení kopat. I přesto jsme se do Egypta na jaře vydali a dokumentovali jsme vzniklé škody . Pohled na tu spoušť v nás vzbuzoval hodně emocí. Vandalové, kteří pronikli na naši koncesi, provedli přes dvě stě zlodějských vkopů po celé abúsírské nekropoli v očekávání objevů bohatých hrobek. Zloději naštěstí nebyli vytrvalí a nepodařilo se jim dosáhnout pohřebních komor, které se většinou nacházejí v hloubce pěti, šesti metrů, výjimkami není jedenáct metrů. Místy terén naší koncese připomínal ementál. To byl zoufalý pohled. Museli jsme si tehdy dávat pozor, abychom při kontrole lokality do některé díry s terénním autem nespadli. Vandalové poničili i naše sklady s nálezy, které teprve čekaly na analýzy a zpracování. Neztratilo se toho sice moc, ale hodně nálezů bylo poničených.

Hieroglyfy čtete stejně jako já tady z menu v kavárně?
Je to trochu složitější. Kdybyste přede mě dal nepravé dveře, což byl ústřední bod zádušního kultu v hrobkách nekrálovských osob...

Nepravé dveře?
Byla to velká kamenná deska ve tvaru dveří umístěná ve stěně hrobky. Podle představ starých Egypťanů jimi procházel duch zesnulého. Na dveřích bývala podoba majitele hrobky a nápisy, jejichž součástí jsou obecně používané obětní formule a jeho tituly, které prozrazují mnohé o společenském postavení dotyčného. V tom se orientuju rychle jako vy v menu.

Takže doktor nebo inženýr?
To spíš představený pokladnic nebo kadeřník panovníka. Někteří vezíři měli i sto padesát různých titulů. Sice bychom mezi starými Egypťany lékaře či architekta našli, ale nepředstavujme si dnešní tituly jako Dr., Ing., Ph.D. atd. Tituly, které si nechávali úředníci tesat do svých hrobek, označovaly funkce, které vykonávali nebo hodnost, kterou dosáhli u královského dvora.

Je něco, co se o dávném Egyptě stále učí na školách a není to pravda?
Stále se traduje, že pyramidy stavěli otroci, což není pravda. To je asi největší prohřešek v učebních osnovách. Pyramidy stavěli svobodní lidé, kteří za tuto práci dostávali plat. Před pár lety bylo dokonce v Gíze poblíž pyramid objeveno zázemí těchto dělníků. Díky tomu víme, kde přespávali a jak takové ubikace vypadaly.

Komentáře

Hlavní zprávy

Víc pokutujte! Zavelel šéf strážníků v Praze 1

Podle strážníků, které deník Metro na parkovišti potkal, jak vypisují lístečky...
vydáno 28. července 2017  9:55

Nečinně se procházet po městě můžete ve svém volnu, vynadal Stejskal podřízeným. Teď čelí kritice.   celý článek

Střelečák jako panoptikum, Pražané nebyli vždy jen Češi

Samojedi byli atrakcí na Střelečáku.
vydáno 28. července 2017  8:16

Samojedi a kavárny jako útočiště pro uprchlíky ze Sudet.  celý článek

Podle zvuku poznají ochránci přírody netopýra

Netopýr ušatý
vydáno 28. července 2017  5:09

Černí, severní i řasnatí. Ochránci přírody mapují netopýry ve středních Čechách.  celý článek

Sloupek Julie Červené: Šťastné dětství bez záruky

Julie Červená
vydáno 27. července 2017  19:02

Chtěla bych jí zařídit šťastné dětství, ale nemůžu ji jen chránit před světem.  celý článek



Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám