metro.cz

Počasí v Praze

12 °C / 13 °C

Neděle, 23. září 2018. Svátek má Berta.
Spoluautorka knihy Planeta Nippon Anna Křivánková
Spoluautorka knihy Planeta Nippon Anna Křivánková | foto: Metro.cz

Jaký zvuk vydává strach?

10. prosince 2017  17:20 Petr Holeček Metro.cz
Japonsko nejsou jen samurajové nebo haiku. Svět země vycházejícího slunce dnes popisují slova jako manga, anime či J-pop. Moderní japonskou vizuální kulturou se zabývá nová kniha Planeta Nippon, jejíž spoluautorkou je i Anna Křivánková.

Působíte jako japanoložka a překladatelka. Čím vám Japonsko učarovalo?
Nejprve svou populární kulturou, skrze kterou jsem si zamilovala i jeho kulturu tradiční a samozřejmě i jeho jazyk.



Čím je tedy jejich populární kultura specifická?
Nemyslím, že na takovou otázku lze odpovědět několika větami. Japonská popkultura je rozmanitá, hravá, a především velmi ovlivněná globalizací, a to rozhodně nemíním v negativním smyslu. Na jednu stranu sice často vychází z hodnotového systému, který je vzdálený tomu našemu, ale současně často hraje na emoce, které jsou vlastní všem lidem na celém světě. Pokud tedy japonská popkultura v něčem opravdu vyniká, bude to určitě i schopností zasáhnout své konzumenty přesně mířenou ranou na pomyslný emocionální solar plexus.

Popkulturu z Japonska lidé často omezují jen na komiksy. Jaká je jejich role v Japonsku?
Myslím, že většina lidí u nás vnímá jako primárního nositele japonské popkultury anime (animované filmy a seriály – pozn. red.), nikoli komiks, ten v současnosti hraje spíš druhé housle. Nicméně, jeho role v japonské popkultuře je zásadní, jelikož většinou je to právě on, kdo stojí na počátku úspěšných franšíz jako Naruto, Death Note a podobně. Čili nejprve vznikne komiks a teprve pak anime, hrané seriály, různé hračky a sběratelské předměty a tak dále. Zároveň je třeba říci, že komiks je v Japonsku od 2. poloviny 20. století velmi oblíbeným médiem, a je proto častěji než v jiných zemích využíván jako výukový nástroj – v každém tamějším knihkupectví si můžete koupit zcela seriózní učebnice podané komiksovou formou – či jako vhodné médium pro kritické eseje a podobně.

Jak na japonskou kulturu reagují Češi?
Myslím, že pořád relativně dost zkresleně. Někteří se příliš soustředí na její tradiční složku, tedy kaligrafii, divadlo nó a kabuki, čajové obřady a tak, jiní zase nepříliš kriticky konzumují kulturu současnou, tedy komiksy, animy, televizní seriály či J-pop (japonská populární hudba – pozn. red.). Japonskou popkulturu přitom mnozí povrchnější pozorovatelé považují buďto za příliš dětinskou, nebo naopak za bizarně erotickou. K hlubšímu poznání je třeba její pečlivější stu- dium, což ostatně platí i pro cokoliv jiného.

Takže jste na knize Planeta Nippon dělala pěkně dlouho...
Na knize začali nejprve pracovat Karel Veselý a Antonín Tesař a mě přibrali teprve potom, co dali dohromady základní koncept a ujasnili si, co všechno tam chtějí mít. To bylo asi před pěti nebo šesti lety. Společně jsme pak koncept ještě trochu přepracovali a začali psát každý své kapitoly. Vycházeli jsme samozřejmě i z odborné literatury, ale především z vlastní zkušenosti dlouholetých konzumentů i studentů japonské popkultury. Materiál jsme čerpali především z našich vlastních filmových i komiksových sbírek, které jsou poměrně rozsáhlé a k naší radosti i zoufalství se rozrůstají.

Setkala jste se i s tím, jak je to naopak? Co Japonce zajímá na české kultuře?
Pokud mohu soudit, mnoho Japonců má rádo klasickou českou hudbu – zejména Smetanu, Dvořáka a Janáčka. Hodně se jim také líbí náš trikový film, díla Karla Zemana či Jana Švankmajera. Poslední dobou je v Japonsku také zájem o některé naše animované seriály, například Krtka a Vílu Amálku.

Kolik máte na kontě přeložených knih a jaké byly nejtěžší?
Z japonštiny jsem přeložila celkem sedm beletristických knih – vesměs od Jasutaky Cucuie a Nacuo Kirino – a jednu „zpovědní příručku“ zvanou A proto skáču od mladého japonského autisty Naokiho Higašidy. Nejtěžší byly rozhodně Cucuiovy fantastické příběhy, a to nejen kvůli určité bizarnosti děje, kdy si člověk občas nebyl jist, zda si text vykládá správně, ale také vzhledem k autorově svébytnému stylu, vyznačujícímu se poněkud rozvleklým projevem a zálibou v neobvyklých japonských znacích. Nicméně novela Kočičí host od Takašiho Hiraidy, což je zatím můj poslední beletristický překlad z japonštiny, Cucuiovým knihám co do obtížnosti směle konkurovala, díky poetickému stylu vyprávěné a zvláštní atmosféře, kterou nebylo lehké vystihnout.

Překládáte i komiksy pro nakladatelství Crew. Čím je to specifické?
Rozdíl mezi překládáním beletrie a komiksu je snadné si představit. V případě japonského komiksu možná stojí za to zdůraznit obtíže při překládání zvukových efektů, které občas nemají ekvivalent, především jde-li o takzvané gitaigo a gidžógo čili zvukomalebná slova, která však nevyjadřují zvuk, nýbrž stavy a pocity. Překladatel pak tráví hodiny přemýšlením, jaký zvuk vydává drobení chleba či strach.

Chtěla byste tam žít?
Ne. Volební výsledky a povolební vývoj u nás mě sice přiměly zvažovat emigraci, ale usadit se natrvalo v Japonsku mě nikdy příliš nelákalo. Mám tu zemi nesmírně ráda a s potěšením tam trávím dovolenou nebo kratší pobyt, ale život tam je v mnoha ohledech náročný, a to zejména na trpělivost. Té mi s věkem spíše ubývá.



Komentáře

Hlavní zprávy

Děti z děcáku mají šanci na normální život

Gabriela Křivánková
vydáno 23. září 2018  14:34

Většinu svého profesního života se Gabriela Křivánková pohybovala na manažerských pozicích, takzvaně optimalizovala firemní procesy. Jednoho dne udělala...  celý článek

Poklekneme před roboty

Robotizace prostupuje do našich životů.
vydáno 23. září 2018  11:40

Umělá inteligence nahradí každého druhého člověka.  celý článek

Za módu nikoho nekritizuji, ale některé věci mi vadí

Barbara Nesvadbová
vydáno 23. září 2018  7:28

Barbara Nesvadbová se narodila v rodině dvou lékařů, její otec Josef se ale věnoval také literární tvorbě a byl úspěšným autorem sci-fi. Barbara...  celý článek

Milují nás vnučky našich fanynek, říká Karel Holas z Čechomoru

Čechomor v sestavě roku 2018. Karel Holas je druhý zleva.
vydáno 22. září 2018  15:55

Karel Holas je, vedle Františka Černého, výraznou individualitou skupiny Čechomor, která letos slaví kulaté narozeniny. Na podzim vyrážejí na narozeninové...  celý článek



Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám