„Podobně si s výrobou kanálů hrají v Japonsku, kde dělají barevné kanálové poklopy s různými výjevy samurajských soubojů, jsou i glazované, a dokonce jsou předmětem aukcí. Pakliže je někdo odkoupí do svého vlastnictví, udělá tím místo novému poklopovému obrazu, aby mohl být za rok opětovně aukčně prodán. V Česku jsem na barevný poklop nenarazila s výjimkou jednoho v Karlových Varech, ale netuším, zda nešlo o náhodnou hříčku,“ říká v rozhovoru pro deník Metro amatérská fotografka Mesarčová.
Kdy ve vás vášeň fotografovat poklopy propukla?
Čekala jsem na peroně pražského hlavního nádraží na zpožděný vlak. Jako tygřice v kleci jsem chodila sem a tam, od značky ke značce. Tou značkou byl kanalizační poklop. Při několikáté otočce jsem si poklopu více všimla. Byla na něm secesní budova hlavního nádraží. „Krásná práce,“ pomyslela jsem si. „Jak asi vypadají kanály ve městě?“ ptala jsem se sama sebe a zvědavost ve mně aktivovala zájem, který přerostl ve fotosbírku, jíž vévodí právě český poklop s motivem Fantovy budovy. Byl prvním kanalizačním poklopem, do kterého jsem se zamilovala.
Praha - Háje
Nyní si ale již děláte kvůli pořízení snímků poklopů cíleně výlety. Z těch mnoha desítek fotografií, kterými jste se nám pochlubila, lze vytušit, že i hodně daleko za hranice Prahy.
Ovšemže, náplní všech mých výletů po vlastech českých je mimo jiné i „lov kanálů“. S přítelem jsme sportovci, naše volnočasové aktivity směřují převážně do hor, ale jelikož se věnujeme také geocachingu (hra, která spočívá v použití navigačního systému GPS při hledání skryté schránky, takzvané kešky – pozn. redakce), navštěvujeme města s jejich reáliemi, sjíždíme řeky, zlézáme skály, lezeme na stromy, komíny, do jeskyň, kanálů. Jinak řečeno, spektrum našich volnočasových aktivit je pestré a příležitost k „potkání se“ se zajímavým kanalizačním poklopem je téměř vždy. Tedy pokud nejsou prioritní rodinné a prarodičovské povinnosti nebo dočasně stávkující kondice.
Máte mezi poklopy nějakého favorita?
Nejsem ani cestářkou, ani stavební pozemní specialistkou, proto kanálové poklopy technicky nekategorizuji. Jsem ženou, která má ráda a hledá krásno ve všem, co ji obklopuje. Proto z mé pozornosti byly vyloučeny poklopy, které se opakují, jsou stádní, podle mne bez duše. Já si k focení vybírám ty, které na mne promlouvají zdobením, nápisem, prostě ty poklopy, které mi říkají víc, než že jsou hodnotnou konstrukční technikálií uliční kanalizace.
Funchal, Madeira
Například...
Třeba ty, které jsou pořízené z místa, kde probíhaly zimní olympijské hry, nebo jsou z Berouna, z Českých Budějovic, z Londýna, že někam přesně patří. Moje kanály mezi sebou ale nesoutěží, vždyť nemají rovné soutěžní podmínky. Žádný z nich není miss. Mám je všechny moc ráda, protože mi připomenou příběh, který jsem cestou za nimi prožila, jsou klíčem pro mé vzpomínky. Ale poklop z hlaváku, ten je mou první kanálovou láskou – a ta nerezaví.
Dá se při focení kanálů zažít dobrodružství?
Tu a tam se kolemjdoucí zastaví a pozorují mě, jak rozkročená nad kanálem zaostřuji telefonem či foťákem. Asi lačně čekají na přepadení gangem potkanů, no a když se nic neděje, zklamaně pokračují svou cestou. Ale teď vážně. Na ostrově La Gomera u Atlantského oceánu jsem byla focením poklopu na silnici tak zaujatá, že jsem si ani nevšimla, že jede auto – elektromobil. Zaznamenala jsem ho, až mi nárazníkem polechtal zadek, který jsem v předklonu špulila do okolí.
Ještě něco dalšího?
V Oslu jsem kvůli kanálům zabloudila, neboť jsem se věnovala jejich focení a tím upozadila kompletně výklad průvodce naší skupiny, která mi utekla i s informacemi, kam se pokračuje. V Izraeli, na vyvýšenině jménem Avdat, torzu byzantského města, ve kterém se po obsazení Římanů vyrábělo víno, mě a přítele zase pronásledoval hlídač s flintou. Členitý klášterní komplex, a vůbec celá oblast starého města, je prošpikována vodními kanály, jež sloužily k zachycení vody ze zimních dešťů. Není divu, že jsem na akropoli našla spoustu nádherných kanálových poklopů vsazených do pouštního podloží.
Proč po vás šel hlídač?
Nahoru na akropoli jsme s přítelem šplhali po prudké neoficiální cestičce, která byla určená jen pro badatele a archeology. Jakmile jsme se ve vlídné nevědomosti vyškrábali do veřejnosti uzavřeného města, přítel chvátal hledat kešku a já fotila objevené poklopy. Byla jsem nadšená! Archeologicky významné místo nebylo zalidněno turisty. Bylo totiž uzavřeno, což jsem nevnímala. Také jsem netušila, že nás pozoroval ozbrojený chlap, který v okamžiku, kdy jsme dobyli hradeb města, vyrazil s jižanským odhodláním oba přinejmenším „zastřelit“. Nejprve varoval píšťalkou, pak následovala neohrabaná gesta, z nichž jsme závažnost situace pochopili. Na ten úprk a prozření nezapomenu.
Nitra, Slovensko
Který poklop vám ve vaší sbírce nejvíce chybí?
V tomto ohledu nemám ambice. Svou sbírku zvětšuji pozvolna, jak jde život. Spíše se soustředím na zlepšení kvality nafocení, aby byla fotka publikovatelná, což jsem zprvopočátku docela zanedbávala. Ani by mne nenapadlo, že se jednou budu spolčovat s lidmi , z nichž někteří obětovali svůj soukromý pozemek a dali si na něm zbudovat uličku, do jejíž dlažby zabudovávají poklopy, které úspěšně handlují z jiných měst a zemí.
Vážně?
Tito nadšenci mne oslovili ke spolupráci a byla z toho výstava v Liberci. No není to úžasné? Mimochodem, pražský kanál by uličku též mohl zdobit.
Proč jste se nyní rozhodla podělit se o svou sbírku s ostatními čtenáři?
Téma kanalizačních poklopů mě baví. A odpozorovala jsem, že ovlivňuje mé přátele, byť si v prvotním kontaktu s mou sbírkou skoro ťukali na čelo. Pak mi ale pokorně přiznávají, že na svých cestách koukají pod nohy, zastavují se u kanálů a pomyslí si: „Hmmm, ten by se Janině líbil, ale asi už jej má.“ Deník Metro jsou především pražské noviny a podle mne je Praha skvost. Je půvabná, malebná, hravá, je ucuchtaná, uplivaná i plná odpadků, je schůdná, lišácky překvapující, pulzující. Praha je koketa, která každého turistu může překvapit i samozřejmostí, jakou jsou kanálové poklopy. Mojí další ambicí je také dozvědět se více o tom, kdo poklopy vyrábí. Zkoušela jsem oslovit odborníky a archiváře ve společnosti Pražská kanalizace. Mnoho toho ale nevědí.
Poklopům jsme se obsáhleji věnovali například v roce 2017. Kolegové si tehdy vyzkoušeli, jak snadné je si poklop s využitím barvy obtisknout na tričko. Jak se vám nápad líbí?
Je skvělý, některé poklopy skutečně napodobují štočky razítek. Může to být výbornou výzvou pro Prague City Tourism, instalovat krásné pražské kanály na turisticky umlklém místě a přivádět turisty z celého světa tam, kde si mohou udělat své tričko jako vzpomínku na Prahu. Nebo je to krásné téma pro sérii známek. Za ženy – nechat udělat placaté korálky s vyraženými „štočky“ pražských kanálů? Zase jiná a netradiční tematika pro dárky z Prahy. No a řekněte, kdo mi může pomoci takové nápady dostat ke správným lidem, aby nápad podpořili a nechali zrealizovat, než Metro?
