Následný odkup gigantem
„V prvních ročnících zde bodoval Jan Ilavský, jehož startup koupil Facebook,“ doplňuje Zima. Na přehlídku chodí lidé hlavně pro inspiraci a jde i o setkání komunity mobilních vývojářů. „Letos bude nově program o příbězích lidí, kteří na AppParade vyhráli. Myslím, že je zajímavé sledovat, jak si české aplikace vedou,“ říká Zima. Podle něj je devět z deseti startupů neúspěšných, proto se u vývoje aplikací klade důraz, jestli má smysl aplikaci tvořit.
Soutěžící jsou rozděleni hned na začátku do dvou kategorií: starters, kteří úplně začínají s projektem, a runners, kteří už nějakou dobu běží a mají reálné uživatele a přichází s inovací. Dále mají cenu publika, která oceňuje především líbivé, zajímavé a dobře odprezentované aplikace. Cena poroty si odnáší projekty schopné přežít na trhu s byznysovým a uživatelským potenciálem.
Kdy má cenu vyvíjet aplikace?
Největší boom aplikací byl před šesti lety. Nyní je rizikem zjistit dopředu, jestli bude úspěšná. Má se tvořit? Nestačí jen webový prohlížeč? „Návrhář musí rozumět řemeslu a znát uživatele, což je dost zásadní,“ vysvětluje Zima, původně vývojář, který se před dvanácti lety nadchl pro vývoj aplikací.
Vratislav Zima vlevo
Sám přiznává, že s první aplikací udělal všechny chyby, které začátečník může udělat. „Mysleli jsme si, že budeme půl roku programovat, aby to bylo perfektní. Pak jsme vyšli ven a zkoušeli to prodat. Ale zjistil jsem, že za to lidi nechtějí platit a ani to nechtějí tolik používat,“ vzpomíná na svůj první projekt, kdy chtěl nahradit klasické jukeboxy, aby lidé nemuseli vstávat od stolu. „Tenkrát jsme neuměli byznys, oslovovat klienty a firmy a vůbec vytvářet podhoubí, aby ta aplikace mohla vůbec žít,“ pokračuje Vratislav Zima.
Úspěšní tvůrci musí najít skupinu lidí, která má shodnou potřebu nebo chtíč, kterým skrze aplikaci pomohou řešit jejich problémy. „To není jednoduché řemeslo, proto těch úspěšných aplikací není tolik,“ říká tvůrce Zima. I když u nás vzniká hodně funkčních celosvětových projektů, hodně nás brzdí naše myšlení. „Když navrhují v zahraničí nějaký systém, tak se rovnou dívají na Evropu nebo na celý svět, ale my se díváme jen na české uživatele a český trh – tak se zbytečně omezujeme. Projevuje se to spíš u starších vývojářů,“ upřesňuje.
Kolik to stojí?
Ceny za vývoj aplikace se liší. Jednoduchá appka na cvičení se průměrně pohybuje okolo třech milionů pro iOs a Android. Čtvrtina financí padne na expertizy a průzkum, který snižuje riziko neúspěchu. „Nejprve je potřeba z výzkumů ověřit, jestli je nápad funkční. Jít za lidmi ven, sbírat data a vyhodnocovat. Jsou jednoduché techniky, které nám pomáhají testovat. Už se nám stalo, že vyrobíme něco bez testování, co si nadiktoval zákazník. Klienta appka hodně bavila, ale neměl za týden sto tisíc uživatelů a byl zklamaný,“ dodává.
Apple versus Android? Z pohledu vývoje je to skoro stejné. Jen u Applu je trochu těžší dostat se do jejich Storu a mají dražší licence. Apple je víc kontroluje, lidé fyzicky aplikaci vezmou do ruky a prochází ji, jestli splňuje všechny kritéria. V Google Play prochází schvalování přes různé automatizované kontroly. „Je zajímavé sledovat uživatele, kdy mají tři čtvrtiny Čechů androidy a jen 25 procent uživatelů má iPhony. ‚Applí‘ uživatelé jsou ochotní víc utrácet a zároveň víc používají aplikace v telefonech,“ porovnává.
Původně nevěřil
Vratislav Zima původně mobilním aplikacím moc nevěřil. Myslel si, že přijde nějaká nová technologie. „Ale teď začínáme devátý rok firmy, máme stejné technologie a zatím nic nevytlačuje telefony. Spíš se to diverzifikuje a uživatelé si uvědomili, že je to součást jejich života. Musíme se víc dívat na uživatelské nuance a potřeby. Nejvíc řešíme, jestli vůbec dává smysl začít aplikaci dělat,“ říká.
On sám se neobejde bez aplikace na maily, občas si stáhne nějakou jednoduchou hru, ale jinak moc aplikace nevyužívá. Ačkoliv má mobil plný aplikací „na testování“, nemá žádnou srdcovku. „Ale mám rád různé gadgety. Nosím oura ring, prsten, který měří hodnotu spánku. Ráno se vzbudím a řekne mi to, že jsem měl kvalitní spánek, tak vím, že jsem vyspalý a budu mít dobrý den. A naopak někdy dostanu informaci o tom, že jsem nemocný, i o něco dříve,“ směje se a přiznává, že to může být někdy zavádějící a může to něco vsugerovat. „Člověk to musí brát s rezervou, aby ho to neomezovalo, že není v pohodě,“ uzavírá Zima.
Přihlaste se také
|
