K osudnému okamžiku došlo podle kanoisty už na páté brance z celkových dvaadvaceti. "Štrejchnul jsem v pětce o překážku nebo o dno. Přece jenom je sucho, je trochu nižší stav v řece. Tak jsem tam o to vzal," popsal Ježek. A pádlo nevydrželo. "I když karbonová vlákna jsou neskutečně pevná, používají se ve vesmíru, tak je vidět, že nevydrží všechno," dodal.
Pádlo zlomil v závodě poprvé
Trochu ho ale mrzelo, že pádlo, které zlomil, bylo speciálně vyrobeno pro olympijské hry. "Už si ho asi na zeď nepověsím. Škoda ho. I když stejně bych si ho nepověsil…"
Nebylo to první pádlo, které ve své kariéře pětatřicetiletý závodník zlomil. "Ty pádla jestli jsem zlomil za svůj život tři, tak je to hodně. V závodě se mi to myslím ale ještě nestalo," přemýšlel sportovec.
Naposledy se mu podobná nehoda stala při olympijských hrách v Londýně. "To bylo ale při tréninku. Člověk poznával trať, kde to pádlo nesmí nechat moc hluboko. Zkoušel jsem si osahat, kde jsou ty hranice, a zlomil jsem ho," vzpomínal.
A ještě jeden eskymák
I přes nepříjemnost, která se mu v sobotním závodu stala, do cíle přeci jen dojel. "Věděl jsem, že to nejde. Připadalo mi to ale blbý, lidi mi fandili, komentátor něco říkal. Věděl jsem, že se to nedá dojet, cítil jsem, jak se pádlo ohýbá, a pak se to zlomilo úplně, takže jsem zabíral jenom tím kouskem," vyprávěl Ježek.
Cílovou čarou ale nakonec projel. A cestou stihl udělat ještě i "eskymáka". K tomuto obratu je ale většinou potřeba právě pádlo, aby se vodák dostal zpět na hladinu. "Nebylo to jednoduché. Doufal jsem, že to zvednu. Už jsem to dlouho nezkoušel, jestli to platí, ale zvednu loď i rukama, i jednou. Tak jsem doufal, že to tím zbytkem zvednu," přiznal závodník pražského USK.
Za svůj výkon si vysloužil od diváků velký potlesk. Ten jej ostatně provázel po celý zbytek trati, kterou se rozhodl dokončit.