Pražané vyhazují méně. K meziročnímu poklesu došlo naposledy před osmi lety

„Jednoznačným vítězem je rostlinný bioodpad, kterého Pražané do hnědých nádob odevzdali téměř třináct tisíc tun. Až do loňska objem vyhozeného směsného komunálního odpadu v metropoli každoročně mírně stoupal. V roce 2022 ho v černých popelnicích od občanů skončilo 256 010 tun, což je o čtyři a půl tisíce tun méně než v předešlém roce,“ říká pro deník Metro mluvčí PS Radim Mana. Řečí čísel to podle Many znamená jediné. Alespoň částečně se povedlo odklonit biologicky rozložitelný odpad z černých nádob do těch hnědých.

Cukr a bič
Pražané byli k této činnosti motivováni pozitivně – hnědými kontejnery zadarmo – ale i negativně. V uplynulém roce totiž historicky poprvé platila nová vyhláška, podle které se Pražanům letos v lednu vyměřoval poplatek za svozy z černých popelnic v loňském roce na základě jeho reálného objemu. Přesná čísla, kolik se kde platilo, zatím nebyla oficiálně zveřejněna. Je však jasné, že si nejvíce připlatili obyvatelé velkých sídlišť, a to až dvojnásobně.

„Dosud platilo, že až čtyřicet procent obsahu černých popelnic je tvořeno právě bioodpadem. Od loňského ledna však bylo možné si objednat hnědou nádobu bezplatně, což způsobilo značný zájem ze strany obyvatel metropole a téměř stoprocentní nárůst jeho vyhozeného množství,“ dodává pro Metro Mana. Podle statistik, které má svozová společnost nyní k dispozici, loni skončilo ve speciálních hnědých nádobách 12 845 tun bioodpadu, oproti 6435 tunám vyhozeným v roce 2021.

„Za tři roky od zařazení separace bioodpadu do celopražského odpadového systému ho Pražané vytřídili 24 276 tun a veškerá jeho produkce skončila na kompostárnách v Praze nebo Středočeském kraji,“ doplňuje pro deník Metro Mana.

Do barevných popelnic
K dnešnímu dni se v metropoli nachází 3482 venkovních stanovišť na tříděný odpad s barevnými kontejnery, domovních třídicích hnízd je 3067. Celkově je po celé Praze rozmístěno cca 26 500 sběrných nádob na tříděný odpad. V průměru je docházková vzdálenost na stanoviště tříděného odpadu asi 169 metrů.

„Navíc se v metropoli nachází více než 34 900 nádob s typickou hnědou barvou na rostlinný bioodpad, které jsou pravidelně sváženy v rámci sezonního a celoročního režimu. Nádoby se ovšem nenachází na klasických veřejných stanovištích tříděného odpadu, nýbrž jsou umístěny dle požadavku vlastníka nemovitosti k jeho objektu, obdobně jako u nádob na směsný komunální odpad. Těch se v hlavním městě nachází přibližně 123 tisíc,“ vypočítává Mana.

Obaly od džusu
Papírového odpadu bylo v loňském roce svezeno bezmála 25 766 tun, ve žlutých nádobách umístěných v metropoli skončilo 16 625 tun plastů a vytřídilo se 19 140 tun skla. Na pomyslném chvostu jsou pak nápojové kartony, například od džusu či mléka, a kovové obaly s 1126 a 831 tunami.

„U produkce nápojových kartonů se v podstatě jedná o setrvalý stav, oproti tomu kovových obalů bylo v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 svezeno o 74 tun více,“ uzavírá pro deník Metro Mana.

Nová třídicí linka se rozjede na jaře Pražské služby vylaďují provoz nové třídicí linky v Chrášťanech u Prahy. Zahájení jejího provozu je nezbytné kvůli postupnému zavádění multikomoditního sběru odpadu. V praxi to znamená, že do žlutých nádob určených ke sběru plastů bude možné odkládat ještě kovové obaly a nápojové kartony. Nová linka pak bude umět tyto tři různé komodity od sebe oddělit, proto je půjde společně vhazovat do jedné odpadové nádoby. Nejde tedy o žádné nepromyšlené míchání odpadu. Přestup na nový systém svozu bude pozvolný a několikafázový. „Snahou je usnadnit Pražanům třídění a zvýšit jeho komfort. Už nebude nutné vyrazit ke stanovišti se třemi taškami, ale bude vám stačit jediná,“ vysvětluje mluvčí Pražských služeb Radim Mana a dodává: „Z pohledu odpadového hospodářství jde o významný krok a my se budeme snažit, aby byl pro Pražany co nejvíce pohodlný a aby nedošlo k jakémukoliv omezení v třídění odpadu.“ V první fázi bude multikomoditní sběr odpadu zaveden u domovních stanovišť. V další etapě bude svoz realizován i na veřejných stanovištích umístěných v ulicích města. Po důkladné analýze by také mělo docházet k pozvolnému stahování kontejnerů a popelnic na kovové obaly a nápojové kartony. Naopak po vyhodnocení konkrétní situace u každého stanoviště dojde k případnému doplnění objemu nádob na multikomoditní sběr či adekvátní úpravě frekvence svozů. Přechod na nový systém třídění bude podpořen celoměstskou informační kampaní v režii hlavního města Prahy, která by měla odstartovat ještě před jarní sezonou. Konečnou zastávkou pro většinu směsného komunálního odpadu je z rukou popelářů malešická spalovna ZEVO Malešice. V současnosti tam končí až 95 procent tohoto odpadu. Z něj po spálení zbývá vedle získaného tepla, elektřiny a takzvaného spalinového popílku ročně kolem sedmdesáti pěti tisíc tun škváry s maximálně čtvrtinovou hmotností oproti té „vstupní“. Místní drapák (viz foto) unese až 2,7 tuny odpadu na jedno uchopení.