„Ráno na mne a mého psa jen pár metrů od rohu Blešnovské a Lovčické ulice zaútočilo divoké prase. Naštestí se leklo mého křiku a odběhlo zpět do křoví. Utekli jsme domů nezranění.“ S tímhle příspěvkem přispěchala před pár dny v populární facebookové skupině obyvatelka východního okraje Prahy Vivat Klánovice jedna z místních obyvatelek. Svým příspěvkem spustila lavinu komentářů nejen od místních, ale i od pracovníků radnice. Spustila tím také pátrání po tom, zda se v Klánovickém lese, který se nachází v bezprostřední blízkosti místní obytné zástavby, divočáci nepřemnožili.
„Podle našich informací zvěř přemnožená není. Ale přišly žně a z polí mizí plodiny, které volně žijící zvěři poskytují úkryt. Sklízí se řepka, některé obilniny, kukuřice na krmivo. Zvířata, která několik měsíců běhala po polích, se proto nyní vrací zpět do lesa,“ reagoval na příspěvek tajemník úřadu městské části Praha-Klánovice Petr Vilgus.
Přemnožená, nebo zastřelená?
Na webu městské části se před nedávnem objevila faktura místního Mysliveckého sdružení Šesterák, které v Klánovickém lese zodpovídá za honitbu. Ta se týká odstřelu čtyřiceti kusů divokých prasat, za což měl spolek inkasovat více než osmnáct tisíc korun. Mělo jít o motivační příspěvek, mimo jiné kvůli tomu, že lov v Klánovickém lese není s ohledem na vysoký počet návštěvníků vůbec jednoduchý.
Tento fakt potvrdila i klánovická radnice. Její zástupci ale začátkem týdne přispěchali s dalším prohlášením, že se v místním lese kaňouři nemnoží nekontrolovaně. „Podle odhadů sdružení Šesterák se zde nachází zhruba padesát kusů v celém lese s tím, že dalších čtyřicet skutečně odstřelili v období březen 2021 až březen 2022. Klánovický les není lesoparkem, jaký najdeme například u hostivařské přehrady. Je to regulérní příroda a kdo se stěhuje do Klánovic, měl by toto specifikum vnímat a respektovat,“ popisuje Vilgus.
Vystresovaní kaňouři
Důvodů, proč mohou být zvířata ve stresu, je podle Vilguse vícero. Předně to jsou už zmíněné polní práce. Druhým problémem jsou návštěvníci lesa, kteří chodí mimo stezky, případně prolézají houštinami, kde se zvěř přes den schovává.
„Samostatnou kapitolou jsou psi, kteří na 99,9 procenta musí být v lese na vodítku. Zákon a jeho výklad říkají, zjednodušeně řečeno, že pes musí být po celou dobu pod naprostým vlivem svého vůdce. Bez vodítka toto zvládne jen skutečně vycepovaný lovecký pes,“ dodává tajemník Vilgus.
Turisté a běžci
Posledním důležitým lidským faktorem, který ruší černou zvěř nejen v okolí Klánovic, jsou sportovci. Respektive večerní a noční milovníci zdravého životního stylu. Běžec či upovídaný turista dokáže dle Vilguse probudit polovinu divoké přírody a zvířata vystresovat tak, že se třeba vrhnou na trať před jedoucí vlak. „Zdravé zvíře je přirozeně plaché, nicméně má své pudy,“ konstatuje Vilgus.
Nejen obyvatelé východního okraje Prahy byli kvůli rušení klánovických divočáků varováni naposled začátkem loňského roku. Příčinou bylo odhalení čtyř turistických atrakcí – pražských pólů, přičemž ten nejvýchodnější se nachází právě v Klánovickém lese. Dle zástupců sdružení Šesterák byl ale bod umístěn do obydlí vzdálené habřiny, která byla oblíbeným místem divočáků. Následný intenzivní proud návštěvníků, kteří se posléze rozhodli dobýt všechny póly, divočáky vyhnal směrem ke Klánovicím, Šestajovicím a Úvalům. „Hezký nápad zrušil přirozené místo pro život zvěře,“ vysvětlovali tehdy zástupci radnice.
Pražské póly – betonové patníky s kuželovitým tvarem a půlkruhovým zakončením na konci – jsou nejvzdálenější body území metropole. Podle místních je kolem nich u Klánovic v současnosti už klidněji.
Strážce streamu
