Každý sedmý Pražan je cizinec

Česko je oblíbenou zemí mezi cizinci, kteří si tu plní své pracovní povinnosti. Podle aktuálních údajů ministerstva vnitra dosáhl jejich počet v letošním roce 571 214 osob.

V hlavním městě vedou Ukrajinci, následují Slováci Podle údajů, jež nasbíral pražský institut plánování a rozvoje tvoří cizinci více než patnáct procent všech obyvatel Prahy. V metropoli jsou na základě dat k 31. prosinci loňského roku nejpočetněji zastoupeni Ukrajinci, kterých tu žije více než 51 tisíc. Následují Slováci, jichž je v Praze přes 31 a půl tisíce, a Rusové, kterých v hlavním městě bydlí téměř 24 tisíc. Dohromady příslušníci těchto národů tvoří víc než polovinu cizinců v Praze.  Čtvrtou nejpočetnější skupinou jsou v hlavním městě lidé z Vietnamu, jichž tu žije přes 13 tisíc a přes 86 procent z nich má v Praze trvalý pobyt. Vysoká míra začlenění do pražské populace je jasně patrná také u Ukrajinců, kterých má trvalý pobyt bezmála sedmdesát procent. Příslušníci Ruska mají trvalý pobyt ve zhruba 53 procentech a Slováci v téměř 35 procentech. Z hlediska věkového složení cizinců žilo v hlavním městě v roce 2017 přes 21 tisíc dětí do 14 let. Nejpočetnější byla skupina 25 až 39 let, v rámci níž tu bydlelo více než 70 tisíc cizinců, z toho zhruba 29 tisíc ze zemí Evropské unie a téměř 42 tisíc z takzvaných třetích zemí, tedy mimo Unii.  Množství cizinců do České republiky proudí také kvůli zahraničním firmám. Ty v tuzemsku narážejí v poslední době na nedostatek kvalifikovaných absolventů. Systém českého technického školství totiž podle nich nereflektuje aktuální trendy a požadavky komerční sféry a absolventům často chybí propojení s praxí. Podle společnosti Acamar, která pomáhá velkým firmám s plánováním a zdroji pro výzkum a vývoj, jsou řešením experti ze zahraničí, zejména pak z rusky mluvících zemí. Například v českém IT působí 10 procent rusky hovořících expertů. Kolik cizinců u nás pracuje a kolik pobírá dávky? Podle kvalifikovaného odhadu ministerstva práce a sociálních věcí, který zveřejnil Český statistický úřad, v Česku v roce 2017 pracovalo téměř 560 tisíc cizinců, z toho přes 470 tisíc bylo zaměstnaných a necelých 90 tisíc disponovalo živnostenským oprávněním. Podíl občanů zemí EU na všech zaměstnancích z ciziny byl 70 procent, na podnikatelích ale jen 36 procent. Celkový podíl občanů Unie na zaměstnaných cizincích je zhruba 65 procent.

„V tomto objemu mírně převažují ti, kteří zde mají trvalý pobyt, nad těmi, kdo zde žijí přechodně. Mužů je více než 325 tisíc, žen pak 245 tisíc. Zatímco muži u nás častěji disponují pouze přechodným pobytem (171 versus 155 tisíc), u žen je častější pobyt trvalý (107 versus 138 tisíc),“ uvádí tým projektu Česko v datech, který z údajů ministerstva zpracoval vlastní analýzu.

Nejvíce cizinců žije v Praze, a to zhruba 206 tisíc. Zde jsou přitom počty trvalých a přechodných pobytů prakticky vyrovnané. Na druhém místě je pak okres Brno-město s téměř 32 tisíci cizinci, třetí místo zaujímá Plzeň-město s 18 tisíci.

„Větší množství cizinců najdeme i v okresech Praha-východ a Mladá Boleslav, což souvisí s velkými automobilkami v Kolíně a právě Mladé Boleslavi. Největší nepoměr mezi počtem mužů a žen je v okrese Most (70 procent cizinců jsou muži), následují Teplice, Karviná, Rychnov nad Kněžnou a Chomutov, tedy okresy, ve kterých bychom našli velké továrny zaměstnávající větší množství cizinců,“ dodává tým Česko v datech.

Podle údajů ministerstva vnitra je u nás nejvíce Ukrajinců (téměř 135 tisíc), Slováků (117 tisíc), Vietnamců (61 tisíc), Rusů (38 tisíc). Následují Poláci a Němci, kterých u nás žije shodně po 21 tisících. U Rusů je zde více žen než mužů – 16 tisíc mužů a 21,5 tisíce žen, u Němců zase muži velmi výrazně převládají nad ženami – mužů je 17 tisíc, žen čtyři tisíce. „Zatímco Němci mají v Česku mnohem častěji přechodný pobyt než trvalý (zhruba čtyřikrát častěji), Ukrajinci a především Vietnamci preferují pobyt trvalý,“ vysvětluje Miroslav Kvapil, ředitel firmy Servodata, jež se na projektu podílela.

Pokud se zaměříme na poměr mezi pohlavími, absolutním extrémem jsou u nás Thajci, respektive Thajky. U nich připadá na jednoho muže více než 24 žen. Thajců přitom v Česku žije asi 1200. Podobný nepoměr bychom našli už jen u lidí pocházejících ze Singapuru (téměř desetkrát více žen než mužů), kterých u nás ovšem žije pouze 84. „Muži naopak – u cizinců s větším zastoupením v Česku – převažují mezi Egypťany (0,44 ženy na jednoho muže mezi celkem 1118 lidmi) a Italy (0,45 ženy na jednoho muže z celkem 5295 osob),“ doplňuje tým projektu.

Podle statistického úřadu Evropské unie Eurostat mělo v roce 2017 nejvyšší podíl cizinců na počtu obyvatel ze zemí EU Lucembursko, kde žilo 48 procent cizinců. Naopak v Rumunsku a Litvě tvoří cizinci méně než procento obyvatel. Česko je s necelými pěti procenty pod unijním průměrem.