Zdeněk Hřib byl aktivní na sociálních sítích už jako primátor. Pokračuje v tom také v nové roli náměstka pro dopravu. Minulý týden například sdílel snímek schodiště v Praze 2. Fotka srovnávala kamennou zeď počmáranou od sprejerů a tu samou zeď vyčištěnou od Technické správy komunikací. „Děkuji za postupné čištění! Navíc připomínám, že kdo chce v Praze tvořit ve veřejném prostoru, tak to může dělat legálně. Už od roku 2020 Praha podporuje umělce v rámci programu Umění pro město. Díky tomu vzniklo v ulicích Prahy už velké množství kvalitních muralů, streetartů nebo instalací,“ píše na Facebooku Hřib.
Zmiňovaný program ale není úplně pro každého. Začínající sprejeři se do něj nejspíš nepřihlásí. Museli by si totiž před tvorbou podat žádost a dílo si nechat schválit komisí. Pro sprejera začátečníka, kterému se slangově říká „toy“, jsou variantou legální graffiti plochy. Těch jsou v Praze desítky. Jejich oficiální přehled ale neexistuje. Málokdy je navíc na první pohled jasné, že je místo legální plochou. Metropole je totiž plná počmáraných zdí.
Poradí blogy
|
Absence oficiální celopražské mapy legálních ploch je způsobená i tím, že každá městská část ke graffiti přistupuje jinak. Například Praha 4 seznam Graffiti Wall má. Na webu radnice je od roku 2019. Podle mluvčího městské části Jiřího Bigase je seznam sedmi míst aktuální dodnes. „Další plochy jsme nezřizovali,“ říká pro deník Metro Bigas a dodává: „Plochy jsou využívány, vidíme, že se na nich průběžně mění motivy. Namátkově u nich provádíme kontrolu, jestli se na plochách nevyskytují vulgární, rasistické a jiné nežádoucí nápisy či kresby.“
Úplně jiný přístup ke sprejerům má pro změnu Praha 1. „Žádný seznam ploch, kde lze legálně kreslit, nemáme. Naopak jsme pro nulovou toleranci graffiti v Pražské památkové rezervaci,“ říká mluvčí první městské části Petr Bidlo.
