metro.cz

Počasí v Praze

1 °C / 3 °C

Pondělí, 19. listopadu 2018. Svátek má Alžběta.
Co se asi skrývá pod pokličkou?
Co se asi skrývá pod pokličkou? | foto: Profimedia.cz

Kde se vzala jména jídel? Rusové své vejce neznají. Španělé zase ptáčka

7. listopadu 2012  7:00 Petr Holeček Metro.cz
Kde se proboha vzal španělský ptáček nebo moravský vrabec? Spojili jsme se s významnými etymology, aby nám v tom udělali jasno. A výsledek? Jsme národ vtipných hospodských, kteří si vymýšlejí jídeláky.

Ptáček je národní španělské jídlo, frankfurtská polévka zase neodmyslitelně patří do tamějších hospod a Rusové nedají ránu bez svých vajec. Bylo by to ideální, ale je to nesmysl. Názvy mnoha českých jídel se používají jenom u nás a v odkazovaných zemích jsou neznámé. Určitou souvislost však jídla s geografickými jmény mají – i když často ne takovou, jakou bychom čekali.

Vyhráli Francouzi i knedlíci

"Říci, za jak dlouho a za jakých podmínek se ustálí název pro jídlo, nelze. Je to velmi specifické. Někdy je to založeno na omylu, někdy je impulsem pro pojmenování náhodná událost, jindy si konkurují dva názvy," říká etymolog z filozofické fakulty Karlovy univerzity Jiří Rejzek.

Omylem je podle něj španělský ptáček, náhoda je zase majonéza. "Ta vznikla z francouzského mayonnaise. Pojmenovali tak omáčku, kterou vyrobil kuchař na slavnosti dobytí hlavního města Menorky Port Mahon v roce 1756. Kvůli nedostatku smetany použil jiné ingredience," vysvětluje.

A co ty konkurenti? "Hus brojil proti užívání německého výrazu knedlík místo českého šiška, ale stejně nakonec vyhrál knedlík,“ směje se. Naše názvy jídel často podléhají cizím vlivům a ukazují na jejich původ. I tři české hlavní přílohy jsou cizího původu. Braniborské brambory, latinská rýže, německý knedlík.

Ukradli nám sauce!

"První kuchařské knihy, které vznikají v Čechách na počátku 16. století, shromažďují názvy jídel spolu s latinskými nebo německými ekvivalenty, což mnohé vysvětluje," říká šéfová etymologů Ústavu pro jazyk český Akademie věd Pavla Valčáková. Některá jména se v češtině neuchovala, přičemž ve světě ze z nich staly uznávané termíny. Třeba francouzská sauce je totéž, co staročeská šalše.

Často nové názvy jídel vzniknou podle území, kde se vyskytují. "Nyní jsou přejímány názvy jídel hlavně italské a francouzské kuchyně. I u nich je jejich původ často složitější," dodává Valčáková. Třeba boloňské špagety nepocházejí z italského Bologna, to proslavily spíše tortellini a lasagne. V Bologni ovšem připravují boloňskou omáčku, která se na špagety dává.

Segedinský guláš

1.Segedínský guláš

Tady si ani Maďaři nejsou jisti, zda jméno souvisí s městem Szeged (Szegedi gulyás) nebo se jménem maďarského spisovatele Józsefa Székelyho, který prý proslul přípravou vynikajícího guláše (Székely gulyás). Gulyás však tady dříve znamenalo "pastýř hovězího dobytka", až později se z toho udělalo jméno pro jídlo, které si pastýři rádi vařili.

Frankfurtská polévka

2.Frankfurtská polévka

Jmenuje se tak, protože jsou její hlavní součástí frankfurtské párky. No a frankfurtská omáčka je této polévce prostě jen hodně podobná. A s těmi párky je to tak: podle kronikáře Achilla Augusta Lersnera se párky prodávaly ve Frankfurtu už v roce 1487. K jejich výrobě se používalo libové maso z boku (brato), což jim dalo jméno bratwurst. Řezník Johan Georg Lahner výrobu roku 1805 převedl do Vídně, tudíž vídeňské párky. Vynikající párky také vymysleli pod spišským hradem.

Moravský vrabec

3.Moravský brabec

Na tom jsme se zakousli. Etymolog Rejzek se domnívá, že toto jídlo bylo nějak typičtější pro Moravu, třeba jako moravské uzené. Často se na jídelácích uvádí brabec. "Jeho označení moravský ale nesouvisí s počátečním B. Jak uvádí Český jazykový atlas, podoba brabec vykazuje největší územní rozšíření: zabírá celé Čechy a západní Moravu s enklávami na Olomoucko a Kroměřížsko. Název moravský brabec tedy patrně vznikl z iniciativy některého moravského tvůrce jídelního lístku," říká etymoložka Valčáková. A vrabec protože malé kousky připomínají malé ptáčky. Někdy se v Česku jídlu říkalo dráčci.

Španělský ptáček

4.Španělský ptáček

Poprvé se o španělských ptáčcích zmiňuje strahovský premonstrát  Jiří Evermod Košetický ve své kuchařce, která vyšla koncem 17. století. Španělé přitom vůbec neví, že nějaké ptáčky mají. Jméno masové závitky získaly asi tím, že je připravovali španělští kuchaři. Matka Rudolfa II., císařovna Marie, byla Španělka a bezpochyby si s sebou přivezla kuchyňský personál. No a zavinuté plátky masa s náplní připomínají malého oškubaného ptáka.

Vejce v aspiku

5.Ruské vejce

Rusové to berou jako urážku. Jaké naše vejce? Název se používá jen u nás a v cizině není vůbec známý. Vznik souvisí s vlašským salátem, který je častým doplňkem ruského vejce. Italové (Vlachové) údajně kdysi připravili vlašský salát pro hosty z Ruska. S vejcem.

Tatarský biftek

6.Tatarský biftek

Krvežíznivé hordy Genghis Kchana (1162-1227) alias Tataři používali syrové maso jako náplast na poraněná či otlačená místa svých koní, ale toto maso navzdory mnohým báchorkám nejedli. K bifteku z mletého masa, který po pekelných Tatarech dostal jméno, byla podávána omáčka, jejímž základem byla majonéza, nasekaná zelenina, ocet a víno. Tatarka.

Vídeňský řízek

7.Vídeňský řízek

Vypátrat původ této české speciality je složité jako zjistit, odkud přilétl (moravský) vrabec. V diskusi na internetu kdosi tvrdí, že je to podle speciálního postupu při smažení řízku ve Vídni, jisté je však jen to, že vídeňský řízek by se měl připravovat podle původního receptu z telecího masa.

Americké brambory

8.Americké brambory

V Americe není nic neobvyklého, že některá restaurace podává v jednom dnu několik tisíc jídel s bramborami. Zdejší restauratéři přišli i na to, že nejjednodušší je podávat ty brambory celé a to pečené. Odtud vznikl název pro české americké brambory. Jsou si podobné jako vejce vejci (to mají Amíci rádi) a pečené se slupkou. Přece jako v Americe!

Gothajský salám je dobrý i naložený jako utopenec.

9.Gothajský salám

Podle gothajského salámu se pozná šikovný uzenář. Namíchat směs hovězího a vepřového tak, aby zůstala kyprá i pružná zároveň, navíc tak akorát prostoupená zrnky špíčku, není sranda. Salám má domovinu ve městě Gotha v Německu. "Dělnickou" svačinu tu vymyslel řezník Johann Daniel Kestner. Děkujeme moc.

Džuveč, směs k přípravě srbského rizota

10.Srbské rizoto

Směs masa se zeleninou a bramborami nebo rýží, notně kořeněná, byla u nás hlavně za dob randění  s Jugoslávií známá jako srbské rizoto. Češi si tak překřtili balkánské jídlo džuveč, které rádi baštili na dovolených. Podobné to je s dalmátskými čufty. Dalmácie je oblast jižního Chorvatska a Černé Hory a čufte jsou chorvatsky karbanátky.

Budapešťská pomazánka

11.Budapešťská pomazánka

Pod takovým názvem jí Maďaři neznají, ačkoli si na pomazánkách ujíždějí. Češi akorát neumějí vyslovit její pravý originál kőrözött, který se dělá ze směsi tvarohu a brynzy. A taky nemají tu bryndzu, tak jí míchají ze všeho, co je po ruce. A hlavně přidávají červenou papriku.

A další a další...

Všechno je odněkud. Podívejte se třeba na anglickou slaninu, francouzské brambory, holandský řízek, debrecínskou a kladenskou pečeni, moravské uzené, uherský salám, čínské zelí, turecký med, milánskou, burgundskou a toskánskou roštěnou, klatovský závitek, táborskou baštu, cmundu po kaplicku, kapra po cikánsku, ruské kolo a švédskou trojku.

Přečtěte si náš magazín Men & Women Only

Tento článek najdete i v našem měsíčníku, který si můžete přečíst zdarma na našem webu.

Magazín Men & Women Only - listopad 2012

Magazín Men & Women Only - listopad 2012

V mužské části najdete:

  • Rozhovor s Robertem Rosenbergem. Pornoherec, který v mládí studoval teologii, vyměnil řemeslo za box, aby neztloustnul.
  • Vyhrál jsem, ale v čem? V Rusku plavou s nafukovacími pannami, v Anglii hrají famrfpál.
  • Utáhli nás na vařené nudli. Vařili jsme v prestižní italské restauraci. Podivejte se, jak to dopadlo.

V ženské části najdete:

  • Rozhovor s Beth Ditto. Kde se vzala lesba a drzá punkerka, která je módní ikonou?
  • Diagnóza hipster. Někdo se klidně oblékne jako bezdomovec a pro ostatní to může být trendy.
  • Bacha na krokodýly! Jeďte se podívat na Šalamounovy ostrovy, to dobrodružství totiž stojí za to.

Komentáře

Hlavní zprávy

Největší díry už jsou minulostí, ulice se opravuje

Legendární ulice U Seřadiště se proměňuje ve více etapách. V jedné části práce...
vydáno 19. listopadu 2018  5:54

Ulicí U Seřadiště brzy půjde projet bez strachu o tlumiče. Oprava vozovky je ale pouze provizorní.  celý článek

U Národního muzea si vystojíte frontu přes hodinu

Dlouhá fronta může některé návštěvníky odradit.
vydáno 18. listopadu 2018  10:30

Opravená budova přitahuje hlavně cizince. Třeba i na vstup zdarma.  celý článek

Čím se brání Cruise nebo Craig

Při tréninku se klade důraz na orientaci v prostoru.
vydáno 18. listopadu 2018  7:12

Neustálá ochrana hlavy je základem bojového umění keysi. Vzniklo mezi rváči na španělských diskotékách.  celý článek

Místo zahrady má vzniknout hřiště, k zemi zřejmě padne pár stromů

Na Smetance
vydáno 18. listopadu 2018  6:20

Vedle školy v Praze 2 vzniká multifunkční sportoviště. Místní mají z projektu obavy.  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám