Kino Aero bude hostit již šestý ročník festivalu tibetských filmů

Základní info Festival se uskuteční v kině Aero od 18. do 20. dubna Vstupenky je možné rezervovat na oficiálních stránkách festivalu Cena vstupenek je stanovena na 100 Kč

Festival nabídne divákům tři hrané filmy tibetského režiséra Päma Cchetäna, který ve své tvorbě proslul minimalistickým filmovým jazykem. Cchetän ve svých filmech zobrazuje prostřednitvím realistických mikro-příběhů proměny dnešního Tibetu, probíhající na pozadí konfliktu tradice a moderního vnímání světa.

Třikrát s režisérem Cchetänem

První snímek, Tiché svaté kameny, dokumentuje život zemědělské komunity v režisérově rodné vesnici. Druhý se jmenuje Hledání a je oznčovaný za nejlepší tibetský road movie všech dob. Hledání je prvním filmem natočeným výhradně v Tibetu, v tibetštině a s tibetským štábem a získal hlavní cenu poroty na šanghajském filmovém festivalu.

Posledním Cchetänovým snímkem je Starý pes z roku 2011. Tibetský mastif je zde představen nejen jako cenné zboží, ale také jako symbol propasti mezi starou a mladou generací.

Tibetské dokumenty vážně i nevážně

Dokumentární filmy zastaupuje na festivalu básník, spisovatel a režisér Čenagcchang Dordže Cchering, známý též jako Džangbu. Ve svém filmu Kökenúr se vypravli ke stejnojmennému posvátnému jezeru a na příběhu rodin, postupně vytlačovaných od břehů jezera, demonstruje vliv turismu na tibetskou kulturu i ekosystém Tibetské náhorní plošiny.

Pro odlehčení pak přichází Džangbu s komickým dokumentárním road movie Tantrický jógin, ve kterém zachycuje obyvatele vesnice, kteří se vydávají na náboženské shromáždění a při svém putování musí čelit nečekaným překážkám.

Tibet pohledem Číny

Tibet z čínské perspektivy je možné v rámci festivalu sledovat díky dokumentu Zrcadlo prázdnoty režisérky Ma Li. Snímek vznikal během jednoho roku za zdmi tibetského kláštera Seršul ve výšce 4 500 metrů nad mořem.

Druhý film této sekce, Letní pastviny, mají na svědomí američtí režiséři Lynn True a Nelson Walker. Ti strávili několik měsíců na pastvinách s rodinou tibetských nomádů a nabízí intimní pohled na vztahy v rámci mladé rodiny kočovníků i celé komunity a klade otázky po udržitelnosti života spjatého s přírodou v době, kdy se odchod do města zdá být tou správnou volbou.