metro.cz

Počasí v Praze

1 °C / 10 °C

Čtvrtek, 15. listopadu 2018. Svátek má Leopold.
Parazitolog Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Další 2 fotografie v galerii
Parazitolog Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. | foto: Archiv Jan VotýpkaMetro.cz

Klíšťata žijí ve svém světě a lidé také. Někdy se ale stane, že se potkají, říká parazitolog Jan Votýpka

26. dubna 2015  18:25 Josef Škvor Metro.cz
Klíšťata, nenápadná malá hrozba pro lidské zdraví. Oteplilo se, je dostatečné vlhko, a tak odborníci přicházejí už s prvním varováním. O tom, kde si na ně máme dávat pozor a jak vlastně žijí, jsme hovořili s parazitologem Janem Votýpkou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Jaké jsou nejvhodnější podmínky pro aktivitu klíšťat?

Aby mohla být klíšťata dostatečně aktivní, musí nastat kombinace dvou faktorů. Jednak dostatečná teplota, ale zároveň i dostatečná vlhkost. Pokud je hodně teplo, ale sucho, tak jim tyto podmínky nevyhovují. Když je vlhko, ale chladno, je jejich aktivita mnohem nižší. O jejich aktivitě se lidé mohou dozvědět na webu Českého hydrometeorologického ústavu, kde se odhaduje na základě očekávané teploty a vlhkosti. Co se týká sezóny, pochopitelně jim vyhovují podmínky spíše v jarních měsících a na začátku léta, a potom na podzim. Léto může částečně jejich aktivitu snížit. Hlavně si ale musíme uvědomit, že fungují dva faktory současně - aktivita klíšťat a aktivita lidí. Proto se s klíšťaty lidé setkávají častěji na podzim, neboť častěji chodí do lesů. V létě možná může být aktivita klíšťat mírně snížená, je to ale zároveň období dovolených, tedy doba, kdy se lidé nejčastěji pohybují v lesích nebo jiných místech jejich výskytu. Nicméně klíště dokáže být aktivní i v zimě, pokud k tomu jsou příznivé podmínky.

Která místa jsou pro výskyt klíšťat nejvhodnější a kde naopak se můžeme cítit bezpečněji?

Důležitá je kombinace výhodnosti stanoviště a dostupnosti hostitele. Klíšťata nejsou schopna příliš daleko chodit po vlastních nožkách. Mají je malé a většinou se nechávají někam zanést. Ideální nemusí být ani vysoký les, ale spíš houštiny, kde je dostatek vhodných hostitelů. Může se jednat třeba o ptáky, hlodavce. U dospělých samic je důležité, aby se tam vyskytovali větší savci – kopytníci, prasata, ale pochopitelně to mohou být lišky, ale i psi. Místa, kde se tito hostitelé vyskytují, jsou pro klíšťata ideální. Nemůže to být ale například vypálená louka nebo pole. Ta nejsou ideální, protože je tam sucho. Klíště musí být zalezlé ve vlhku, aby nevyschlo. Ani ne tak chlad, ale vyschnutí, to je pro něj největší nebezpečí. Ideální je houští na pomezí s loukou, kam si člověk lehne, sedne a ono na něj může vlézt.

Je opravdu prokázáno, že se klíšťata častěji dostávají do vyšší nadmořské výšky?

Skutečně se ukazuje, že klíšťata nyní lehce stoupají do vyšších nadmořských výšek, což bude souviset s oteplováním. Zimy jsou teplejší, tudíž klíšťata nevychcípají. Pochopitelně je možné, že když se bavíme o oteplování nebo oscilacích teplot, tak v minulosti zřejmě v těchto polohách klíšťata byla a teď se tam dostávají znovu. Skutečně ale platí, a nejsou to záznamy jen z našeho území, ale i z jiných částí Evropy, že se klíšťata částečně dostávají do vyšších nadmořských výšek. Výjimečně jsou z těchto míst známé dokonce i nákazy. V oblastech, kde se lidé před dvaceti lety nakazit nemohli, se nyní nakazit mohou.

Je rozdíl ve výskytu klíšťat v různých druzích lesa?

Když je to vysoký les – typu smrkové monokultury, ne že by tam klíšťata nemohla být, ale šance se s nimi setkat, je trochu nižší. Listnatý les je vhodnější, je v něm více biotopů. Tam bývá také více hostitelů, kde se klíšťata mohou namnožit a následně na člověka vlézt. Vždycky je to ale o kombinaci výskytu klíštěte a výskytu lidí.

Jak se klíště na člověka dostane?

Larva klíštěte obecného má šest nohou.

Larva klíštěte obecného má šest nohou.

Klíšťata na člověka neskáčou. Představa, že člověk je v lese a klíště na něj skočí, neplatí. To klíště neudělá. Ono čeká na kontakt hostitele (třeba savce nebo člověka) s vegetací, na níž ono samo sedí. Když půjde na jelena nebo na nějakého kopytníka, může být třeba ve výšce jednoho, maximálně dvou metrů. Ale výš nejde, co by tam dělalo? Tam se s hostitelem nesetká. Spíše v nižších patrech vegetace čeká na to, že si tam člověk nebo zvíře lehne, nebo prochází. Klíště spíš sedí nebo stojí na vegetaci (mluvíme celkově o klíštěti obecném) a číhá. Nevidí, ale má velice vyvinuté čichové smysly. Když jdeme kolem, ví o nás. Cítí vydechovaný oxid uhličitý, ale i mastné kyseliny, které se vylučují v potu. Dokáže se k nám nasměrovat, dokáže běžet po listu blíže k hostiteli a tam se s ním setkává. V tu chvíli, kdy se dotkneme vegetace, na nás vleze. Pak po nás chvíli putuje. Když se po nás pohybuje dospělé klíště, většinou si ho všimneme. Aby se samička nasála, musí sát 8 až 10 dní, což je hodně dlouhá doba. Ona ví, že místo, kde bude sát, „nesmí být odhaleno,“ takže celkem dlouho hledá, kde se zasaje. Během té doby máme šanci ji na svém těle najít. Cítíme, že po nás leze, nebo si jí všimneme.

Jamky podpažní a podkolení, je to typické místo pro uchycení klíštěte?

Bývají to místa typická, protože cítí, že tam by mohlo uniknout pozornosti. Když si sedne doprostřed čela, tak to není ideální místo. Ono dokáže na svém hostiteli odhadnout, která místa jsou bezpečnější. U dětí bývají často třeba ve vlasech.

Pokud ale člověk na sobě klíště má, bývá většinou z počátku malé...

To jsou larvální (larvy) nebo nymfální (nymfy) malinká klíšťata, jejichž pohyb necítíme a ona většinou tak dlouho nehledají. Jejich sání je záležitostí několika málo dnů, zatímco u samičky kolem 10 dnů. Proto si jí všimneme a na sobě tak dlouho nenecháme.

Jak se vlastně klíště vyvíjí?

Klíště obecné. Zleva samec, nenasátá samička, nasátá samička.

Klíště obecné. Zleva samec, nenasátá samička, nasátá samička.

Samička se plně nasaje a jednou naklade vajíčka. Pak chcípne. Klade jenom jednou. Vajíček je několik tisíc. To je obrovská dávka, ale všechno investuje na jednu jedinou kartu. Dělá to kvůli tomu, že má malou pravděpodobnost, že se s hostitelem znovu potkat. Je proto pro ni lepší to investovat najednou. Vlastně se vysílí a pak chcípne. Naklade vajíčka a z nich se vyvine úplně malá šestinohá larvička. Ta může sát úplně na čemkoliv – na ptácích, ještěrkách, savcích, myších, ale na člověku. Na člověku to není tak časté, ale být to může. Po nasátí odpadne, svlékne se, změní se v nymfu (má už 8 nožiček). Buď tu samou sezónu, nebo tu další si vyhledá nového hostitele. Tím opět může být cokoliv, často i člověk. To, co saje na nás na lidech, jsou nejčastěji tyto nymfy. Na larvičky jsme moc velcí, ony si zkusí najít někoho jiného a dospělci to mají složité, protože tuší, že nejsme nejvhodnější objekt.

Co se potom stane s osminohou nymfou?

Nymfa se na nás nasaje, odpadne a změní se v dospělce. A ten si může hned, nebo tu další sezónu, najít hostitele. Klíšťata hostitele musí mít. Jejich cyklus je většinou dvouletý. Na to jak jsou malá, je to dlouhá doba. Dospělci klíštěte obecného se chovají zvláštním způsobem. Saje pouze samička, sameček ne. Často se ale můžeme setkat s tím, že po nás sameček také běhá. Nebo když pozorujeme psa, tak na něm poznáme samečky i samičky. Rozeznáme je snadno. Samička má zadeček tmavý jen do půlky těla, zatím co sameček ho má tmavý celý. Světlá část samičky je měkká a může se mnohonásobně zvětšit. Pak je to taková velká fazole, třeba velikosti nehtu u palce. Najdeme je často právě na psovi. To je úplně stejné klíště, co saje na nás, ale my bychom ho nenechali nasát do takové obludné velikosti. Pes s tím ale nemůže nic dělat, takže na něm se klíště nasaje.

Klíště hledá hostitele. Takže může přežít třeba na divokém praseti?

Může přežít na čemkoliv, ale v téhle velikosti už na ptáky už nepůjde, protože ti by ho našli. Musí jít na velké savce, na malé hlodavce, třeba myši, také už nepůjde. Existují klíšťata, která to umí, klíště obecné ale ne. Samci nesají, ale přesto jsou na hostitelích. Jsou tam kvůli samicím. Než aby je hledali v lese, tak si tu s nimi dají dostaveníčko. Vědí, že na něm je samiček mnoho, proto si tu vytvoří takové oplodňovací turné.

Samci tedy nedokážou člověku uškodit?

Samci sami o sobě neškodí, protože nesají.

Čím se člověk od klíštěte může nejčastěji nakazit?

U nás jsou dvě důležitá onemocnění. Ne že by byla jediná, jsou i jiná, ale lymská (nebo také lymeská) borelióza a klíšťová encefalitida jsou nejčastější. Klíšťová encefalitida – je virového původu – a je na ní možné očkování. To se vyplatí, zejména pokud se člověk pohybuje venku, a u vyšších věkových kategorií, kde je nebezpečí větší. Myslím větší ne z hlediska nákazy, ale závažnosti průběhu onemocnění.

Obecně u obou onemocnění ale platí, že když se člověk nakazí, tak to automaticky neznamená, že onemocní. Tam není zcela vždycky rovnítko. Mnoho lidí v sobě má protilátky, ale nikdy nebyli nemocní. To znamená, že se s patogenem setkali, nakazili se, ale tělo to zvládlo. My jsme o tom nevěděli, nebo jsme možná měli pocit, že máme nějakou chřipku nebo angínu, ale tělo se s tím bez újmy vyrovnalo. A pak to celé odeznělo. Na druhé straně jsou lidé, kterým to způsobí komplikace a skutečně vážně onemocní. Pak je nutná nějaká intervence, léčba. U starších lidí, když se infikují, je vyšší šance, že onemocnění bude mít vážný průběh. S očkováním vždycky záleží na dohodě s lékařem a na úvaze, jestli člověk chodí do přírody a má šanci se s klíštětem vůbec potkat.

U lymské nemoci – boreliózy - to je bakteriální patogen a tam očkování bohužel neexistuje. Nezbývá než doufat, že se nenakazíme. Nebo chovat se tak, aby k té nákaze nedošlo.

Říkal jste, že klíšťata mají vyvinutý čichový smysl. Znamená to tedy, že repelenty opravdu fungují?

My ho odpudíme, takže repelenty fungují. Nebo je možnost se obléknout tak, aby to klíště na nás nemohlo. V létě je to těžké – pevné boty, kalhoty v ponožkách. Jde to, ale chápu, že to všichni lidé nebudou dělat, když si v přírodě chtějí užít. Alespoň by se tedy měli kontrolovat a používat repelenty.

Jsou klíšťata schopna se na repelenty adaptovat?

Rezistence na používané insekticidy se stávají tam, kde je jim populace vystavena stabilně. Je to typické například u vší. Vši jsou neustále pod tlakem repelentů a ony se musí vyvinout tak, aby tomu odolaly. Zatím co u klíšťat je to jiné. Žádné z těch onemocnění, o nichž jsme mluvili, není typicky vázané na člověka. Devadesát devět procent populace klíšťat a celého jejich životního cyklu, se odehrává mimo člověka. To koluje mezi volně žijícími živočichy a mezi nimi kolují také patogeny, to znamená původci všech těchto onemocnění. My lidé se do tohoto cyklu dostáváme jakoby náhodou. Takže to nejsou lidská onemocnění.

Kdybych to měl říct obrazně a s nadsázkou, tak ten patogen, to znamená virus klíšťové encefalitidy, nebo bakterie působící lymskou boreliózu, není vůbec šťastná, že nás nakazila. Z jejího pohledu je to konečná, ona se z nás nedostane, jelikož my na sobě nenecháme nasát další klíště, aby spokojeně odešlo a nakazilo někoho dalšího. To my neuděláme. Z pohledu patogenu to byla špatná volba, že na nás skončil. Lidé si myslí, že je to naše nemoc, ale ani náhodou. My jsme slepá větev.

Stejně tak většina klíšťat koluje jinak. My když budeme používat repelenty na klíšťata, tak jim je to jedno, ta jejich populace běží úplně jinde. Občas nějaké na člověka vleze a načichá se repelentu. Nemá šanci si vyvinout odolnost, jelikož tu by si vyvinulo, pokud by všechny myši, všichni ptáci, všichni jeleni v lese používali repelenty. Pak ano, pak by to byl tlak na celou jejich populaci. Ale toto je jiné a v biologii je to časté. My vidíme situaci z čistě lidského pohledu, ale oni si žijí ve svém světě. Někdy se ale stane, že ty naše dva světy se potkají.

Stupně aktivity klíšťat

Český hydrometeorologický ústav vydává od dubna do října společně se Státním zdravotním ústavem předpověď aktivity klíštěte obecného. Najdete je na www.chmi.cz v záložce Aktivita klíšťat.

  • Stupeň 1 a 2 = malé riziko

Doporučení: Pro návštěvu listnatých a smíšených porostů a křovin s bylinnou vegetací zvolit oblečení z hladké světlé látky a občas prohlédnout, zejména kalhoty, a případně odstranit přichycená klíšťata (totéž i v dalších stupních rizika). Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.

  • Stupeň 3 a 4 = mírné riziko

Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.

  • Stupeň 5 a 6 = středně velké riziko

Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.

  • Stupeň 7 a 8 = velké riziko

Doporučení: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.

  • Stupeň 9 a 10 = nejvyšší riziko

Doporučení: Použití repelentu. Nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohyb pouze po zpevněných cestách. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

Komentáře

Hlavní zprávy

Cedule matou v metru i na Facebooku Metra

Správně je ukazatel, který je dál od východu z metra. Do Písnice jezdí linka...
vydáno 15. listopadu 2018  12:30

Ukazatele na Chodově víří diskusi cestujících i čtenářů. Jeden je starý.  celý článek

Sloupek Julie Červené: Stromy pro děti

Julie Červená
vydáno 15. listopadu 2018  11:11

Stromy poskytují chládek, stín a celkově příjemnější klima, píše ve svém sloupku Julie Červená.  celý článek

Náplň života našla v parukách

Michaela Losová s parukami
vydáno 15. listopadu 2018  9:55

Setkání s alopecií ženě změnilo život.  celý článek

„Do Prahy se moc rád vracím,“ tvrdí Ennio Morricone

Ennio Morricone
vydáno 15. listopadu 2018  8:32

Legenda filmové hudby Ennio Morricone oslavil v sobotu 10. listopadu devadesáté narozeniny. Ale do důchodu se nechystá. Do Prahy se vrátí už 25. ledna,...  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám