Archeoložka Gabriela Blažková se věnovala výzkumu a interpretaci nálezů z odpadních jam Pražského hradu. Stovky hliněných a skleněných nádob a jejich zbytků našli její předchůdci v odpadních jímkách (sloužily i jako záchody) během přestavby hradního areálu ve 20. a 30. letech na důstojné sídlo československého prezidenta.
Cenné odpadky930 Oceněná Gabriela Blažková v posledních letech zkoumala renesanční odpad z Pražského hradu. Jednalo se o přibližně 680 kusů keramického nádobí a předmětů a okolo 250 skleněných věcí. |
Blažková se včera stala jednou z těch, kteří na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze za své úsilí obdrželi Ceny Grantové agentury ČR. „V době, kdy zde archeologové pracovali, se tyto nalezené předměty většinou vyhazovaly,“ říká vědkyně.
Nádobí neskončilo na smetišti dějin
Archeologové z meziválečného období byli prozíraví a stovky keramických a skleněných předmětů uchovali pro pozdější bádání.
Na co ocenění přišli- Chytré české hlavy včera získaly od Grantové agentury ČR několik Cen předsedkyně GA ČR. - Biochemička Michaela Rumlová z VŠCHT Praha studovala retrovirové částice a hledala sloučeninu, která by v budoucnu sloužila k léčbě viru HIV. - Projekt Ivany Orlitové z Astronomického ústavu AV umožňuje lepší porozumění mechanismu vzniku a vývoje vesmíru. Její zkoumání proběhlo také díky možnosti použít Hubblův teleskop. - Gabriela Blažková z Archeologického ústavu AV ČR popsala ve dvoudílné monografii Castrum Pragense nálezy z renesančních odpadních jam Pražského hradu. Ilustrují život poddaných i vysokých hodnostářů mimo jiné v době vlády Rudolfa II. - Profesor Lukáš Sekanina z Fakulty IT VUT Brno vyvinul světově unikátní metody evolučního návrhu složitých číslicových obvodů. V budoucnosti by to mohlo například snížit energetickou spotřebu mobilních telefonů. - Jiří Kopáček z Biologického centra AV v Českých Budějovicích prokázal, že bezzásahovost a přirozená regenerace po kůrovcové kalamitě je nejlepším řešením pro chráněné horské lesy. |
„Jsem ráda, že díky jejich prozíravosti neskončily věci na skládce, doslova na smetišti dějin.“ Tehdejší vědci však neměli na podrobnější zkoumání nálezů čas. Ten si našla až Blažková. Většina věcí pocházela z III. hradního nádvoří a z míst za Starým proboštstvím v blízkosti svatovítské katedrály, z období raného středověku.
„Průzkumem jsme popsali běžný život domácnosti lidí. V testamentech z té doby bývají popsány luxusní předměty. Co se ale používalo ve zdejších kuchyních v tomto období, z čeho jedli a pili, to jsme zjišťovali až nyní,“ popisuje Blažková. Keramika byla běžným spotřebním zbožím. Sloužila k vaření i k uchovávání potravin. V 16. století lidé z Hradu čile obchodovali s výrobci z Berounska, kde bylo centrum malované keramiky. Důvod, proč včera Grantová agentura ČR ocenila několikaletou práci Blažkové, bylo také to, že se jí podařilo spojit některé odpadní jámy s konkrétními obyvateli hradního areálu a jejich sociálním prostředím.
Církevní hodnostáři pili, nebo bádali?
Nálezy potvrdily obchodní kontakty s Německem, v jímkách byla i kamenina ze Saska. Některé skleněné zbytky jsou bohatě zdobené zlatem a barvami, lze se proto domnívat, že je používaly i vysoce postavené osoby císařského dvora.
Mezi zkoumanými předměty bylo několik kusů destilační keramiky. Ta pochází z časů, kdy se na Pražském hradě za vlády císaře Rudolfa II. soustřeďovali alchymisté. Některé destilační předměty dokonce pocházejí z jámy v blízkosti církevního sídla. Je možné, že jde o vybavení alchymistických laboratoří, nebo v nich kněží pálili alkohol?
„Jsme schopni zjistit, o jaké předměty se jedná, kde se asi nacházely, ale nevíme, kdo je používal,“ říká oceněná archeoložka. Vědci mají jistotu, že nalezené kusy byly součástí destilačních aparatur. „Proč je však u sebe, ve svém sídle, měli církevní hodnostáři, se dnes můžeme jen domnívat.“ Přiklání se k teorii, že nalezené aparáty sloužily spíše k výrobě alkoholu než k odborným chemickým pokusům.
Strážce streamu
